Systém pomoci obětem domácího násilí je roztříštěný, potvrdil výzkum

Systém pomoci obětem domácího násilí a násilí mezi partnery je roztříštěný a jednotlivé služby nejsou provázané. Případy se často zlehčují a za závažné se považují jen fyzické výpady. Řešení komplikuje nedostatek bydlení, kam by se mohly oběti od násilného protějšku přestěhovat. Podfinancovaná je prevence. Ukázal to výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a společnosti proFem. Jeho autorky detailně zkoumaly 21 případů násilí a vedly podrobné rozhovory s oběťmi, zapojilo se 20 žen a jeden muž.

 

Systém pomoci tvoří policie, sociální pracovníci z odborů ochrany dětí (OSPOD) a intervenční centra na pomoc obětem. Kvalitativní výzkum měl zjistit překážky v přístupu k pomoci.

„Setkaly jsme se s tím, že jako problém se vyhodnocuje jen fyzické násilí. Jiným formám se nepřiznává důležitost. Pro ohrožené lidi to může být bariéra, která je může odradit od toho, aby situaci řešili, případně odsune řešení o měsíce a roky,“ uvedla socioložka Blanka Nyklová.

Řada z obětí, které se zapojily do výzkumu, s expertkami o své situaci a násilí doma mluvila poprvé. Své problémy přitom už dřív s policisty, sociálními pracovníky či jinými profesionály opakovaně řešily. Potíže se ale do souvislosti s násilným jednáním nedávaly. Psychické, sexuální či fyzické výpady se také často zlehčovaly. „Facka, která je zjevně fyzickým násilím, se velmi často bagatelizuje jako něco, co není potřeba dramatizovat,“ popsala Blanka Nyklová.

Podle ní výzkum ukázal i na potvrzování stereotypů při řešení kauz. Často se kladla vina ženám a zvládnout partnerovo násilné chování dostávaly za úkol ony jako oběti. Když se stal obětí muž, pracovníci popírali, že by násilí mohlo vůči němu směřovat. Prevence a informovanost o pomoci je v Česku také nedostatečná. Oběti například nevěděly, že existují azylové domy. Odbornice doporučují zvýšit i dostupnost právních služeb.

Dřívější výzkum ukázal, že přístup policie, sociálních pracovníků a intervenčních center není po republice jednotný. Záleží na jednotlivých policistech či pracovnících, jak se bude případ řešit. Ne vždy spolu také spolupracují. Úzké zaměření mívají i neziskové organizace, které znevýhodněným pomáhají. Služby také nebývají všem dostupné. Překážkou jsou třeba stavební bariéry či chybějící tlumočení pro neslyšící či do jiného jazyka. Na pomoc lidem s různými znevýhodněními není systém připravený vůbec. K podpoře a řešení své situace se tak často přes různé překážky nedostanou osoby se zdravotním postižením, chudé, z menšin či se zahraničními kořeny, zjistil už dřív expertní tým.

Výzkumníci už dřív spočítali, že ČR ztrácí ročně kvůli násilí za dveřmi domovů desítky miliard korun. Důvodem jsou mimo jiné vyšší výdaje na nemocenské, policejní zásahy či justici. Evropská unie připravuje směrnici s opatřeními proti domácímu a sexuálnímu násilí. Státy by pak jednotlivé kroky měly přenést do svých zákonů a zavést do praxe. Česká republika má svůj postoj vyjádřit zhruba do poloviny května.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

 

Go to TOP