V pořadí již pátý webinář určený pro advokáty a advokátky poskytující pomoc Ukrajincům v rámci pro bono, ale i pro další zájemce o pracovněprávní legislativu týkající se cizinců přicházejících na český trh práce ze třetích zemí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, připravila Česká advokátní komora na pátek 1. dubna 2022. Jeho hlavním tématem bylo zaměstnávání držitelů dočasné ochrany, humanitární dávka a příspěvek pro solidární domácnost. Přednášejícími pak byli vedoucí Oddělení zahraniční zaměstnanosti MPSV Mgr. Antonín Seidel a Mgr. Petr Schweiner z Odboru pracovně právní legislativy MPSV. Přednášky k zaměstnávání občanů Ukrajiny se online zúčastnilo celkem 136 zaregistrovaných advokátek a advokátů. 

V úvodu webináře se krátce ujala slova JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová, Ph.D., členka představenstva České advokátní komory, která poděkovala jak advokátům a advokátkám, kteří v rámci pro bono pomáhají uprchlíkům a dalším osobám postiženým invazí ruských vojsk na Ukrajině, tak i Komoře za podporu zapojených advokátů a oběma přednášejícím, zástupcům Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří společně se zástupci dalších subjektů spolupracují s ČAK v oblasti vzdělávání, díky němuž mohou advokáti a advokátky poskytovat uprchlíkům kvalitní pomoc.

První část programu byla věnována volnému přístupu na trh práce a státní politice zaměstnanosti, resp. veřejnosprávním otázkám zaměstnávání v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Mgr. Antonín Seidl, vedoucí Oddělení zahraniční zaměstnanosti MPSV, na začátku své prezentace pohovořil o situaci, jaká byla před nabytím účinnosti zákona Lex Ukrajina. Poukázal na fakt, že po zahájení ruské invaze na Ukrajinu bylo potřeba vyřešit podmínky pobytu a zaměstnávání ukrajinských státních příslušníků, kteří nově přišli do České republiky, ale zároveň i těch, kteří na území ČR již pobývali, ale jejichž krátkodobá (tzv. schengenská) víza byla neprodloužitelná, neboť do rozhodnutí Rady EU 2022/382 z 4. 3. 2022, kterým se zavedla dočasná ochrana vysídlených osob z Ukrajiny a dočasná ochrana, nebylo možné tohoto institutu využít. Druhým důvodem pak byl složitý proces udílení dočasné ochrany cizinců podle zákona č. 221/2003 Sb.

Ministerstvo vnitra vydávalo na základě zákona o pobytu cizinců těmto osobám tzv. speciální víza – dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu na území ČR se štítkem D/VS/U, na jejich základě pak bylo možné jejich držitelům vydávat dle zákona o zaměstnanosti povolení k zaměstnání. O povolení žádal cizinec sám, příp. prostřednictvím zaměstnavatele písemně krajskou pobočku Úřadu práce ČR. Celkem bylo před nabytím účinnosti Lex Ukrajina, tedy k 21. březnu t. r., podáno 7 433 žádostí a vydáno 4 223 povolení.

Dne 21. března 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 65/2022, o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Ten zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje podmínky udělování dočasné ochrany cizincům uvedeným v § 3 v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, a dále upravují pravidla pro poskytování zdravotních služeb. V týž den byl ve Sbírce publikován i zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, upravující opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení, která se vztahují na cizince, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana.

Více než 160 000 držitelů speciálních víz za účelem strpění pobytu na území ČR díky uvedenému zákonu automaticky přešlo do kategorie občanů s dočasnou ochranou. Ti, kteří do 21. března 2022 získali zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území ČR, nemusejí žádat o nový vízový štítek.

V druhé části online semináře vystoupil Mgr. Petr Schweiner z Odboru pracovně právní legislativy MPSV. Hovořil o volném přístupu občanů Ukrajiny na trh práce v souvislosti s účinností zákona č. 66/2022 Sb. Z hlediska zaměstnávání přiznal zákon Lex Ukrajina ukrajinským občanům právní status občanů třetích zemí s povoleným trvalým pobytem na území ČR. Všichni držitelé dočasné ochrany tak získali volný přístup na trh práce, nemusejí žádat o povolení k zaměstnání, modrou kartu ani zaměstnaneckou kartu. Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na Úřadu práce ČR jako zájemci či uchazeči o zaměstnání, mohou požádat o rekvalifikaci či využívat další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s platnými předpisy. Zaměstnavatel je však povinen informovat Úřad práce ČR o nástupu zmíněných cizinců do zaměstnání a vést jejich evidenci v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Jak Mgr. Schweiner zdůraznil, občané Ukrajiny nemají zkušenost s českým právním řádem, jsou ochotni vykonávat práci i za podmínek, které český právní řád zapovídá, proto je třeba jim v rámci pomoci objasnit, jak postupovat či co je třeba „ošetřit“ v pracovní smlouvě nebo dohodě (o provedení práce, pracovní činnosti).

Podrobně se také zabýval postupem zaměstnance/zaměstnavatele v případě, že zaměstnanec, občan Ukrajiny, obdrží povolávací rozkaz. Upozornil, že je třeba postupovat dle § 199 zákoníku práce (jiná důležitá překážka na straně zaměstnance), a ne dle § 204. Zaměstnanec pak má povinnosti překážku prokázat – předložit povolávací rozkaz. Po dobu, kdy je cizinec v zahraničí, pak nemusí hradit odvody na veřejné zdravotní pojištění, obdobná je situace i u sociálního zabezpečení.

V případě, že cizinec neobdrží povolávací rozkaz, ale sám se rozhodne odejít bojovat, může – na základě dohody se zaměstnavatelem – čerpat neplacené volno, příp. ukončit pracovní poměr. Pokud ze zaměstnání odejde bez dohody, jedná se o sankční ukončení pracovního poměru. I na tuto skutečnost je třeba Ukrajince upozornit.

Další část prezentace byla věnována příspěvku pro solidární domácnost, který bude poskytován na základě nařízení vlády ze dne 23. března 2022, s účinností od 11. dubna t. r. Konkrétní parametry vláda upraví, zatím platí, že příspěvek bude náležet osobě, která poskytne ubytování cizinci s dočasnou ochranou, žádat bude možné v období březen až červen, a to vždy zpětně za uplynulý kalendářní měsíc, a minimální doba poskytnutého ubytování bude 16 dní v měsíci, výše příspěvku pak byla stanovena na 3 000 Kč na osobu / měsíc.

Počítá se s vyloučením správního řízení a maximálním zjednodušením procesu přiznání. Příspěvek nebude započítáván jako příjem pro nepojistné sociální dávky.

Strategie integrace držitelů dočasné ochrany na trh práce byla tématem poslední části prezentace. Jak vyplynulo z vystoupení Mgr. Schweinera, MPSV nyní pracuje na nezbytných opatřeních vedoucích k integraci držitelů dočasné ochrany do trhu práce. Důležitým krokem jsou změny rezortních informačních systémů umožňujících sledovat data o zaměstnanosti držitelů dočasné ochrany, jejich dovednostních a kvalifikačních předpokladech atd. Dále je například nutné připravit překlady příslušných formulářů a dalších tiskovin, zajistit služby tlumočníků pro potřeby zprostředkování zaměstnání či provést průzkum mezi zaměstnavateli o možnostech zaměstnávání této skupiny lidí.

V závěru webináře odpověděli Mgr. Antonín Seidel a Mgr. Petr Schweiner na dotazy účastníků akce. Mimo jiné hovořili o agenturním zaměstnávání a zákazu přidělovat cizince do některých zaměstnání, o možnosti cizinců s dočasnou ochranou vycestovat v rámci EU, ověřování dokladů o vzdělávání či souběhu dohody a pobírání dávky nebo podnikání na základě živnostenského listu.

Magistr Seidel také upozornil, že k dispozici je finální prezentace, v níž jsou zapracovány i odpovědi na dotazy. K dispozici je nejen účastníkům webináře, ale i všem ostatním zájemcům, také záznam z webináře.

Redakce AD
Foto: Redakce AD