Čemu čelí zaměstnavatelé v současné geopolitické situaci? Jak řeší problémy s ukrajinskými zaměstnanci, kteří odcházejí domů bránit svoji zem? A jak mají postupovat, pokud chtějí zaměstnat válečné uprchlíky, kteří do České republiky naopak přicházejí? Na čtyři nejčastější situace, do nichž se zaměstnavatelé v Česku aktuálně dostávají, reaguje advokátka Mgr. Barbora Šafaříková.

Zaměstnávání cizinců přicházejících z Ukrajiny

Pokud má zaměstnavatel v úmyslu zaměstnat cizince přicházející z Ukrajiny v důsledku ozbrojeného konfliktu, nelze tak učinit bez dalšího pouze na základě pracovní smlouvy. Ukrajinci mají přístup na české území na základě bezvízového styku po dobu 90 dní, ale k jejich platnému zaměstnání je potřeba splnit dodatečné povinnosti, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak žadatele o práci.

Chce-li zaměstnavatel zaměstnávat uprchlíka z Ukrajiny, pak musí nejdříve ohlásit volnou pracovní pozici na Úřadu práce, přičemž na tuto pozici lze zaměstnat cizince okamžitě. V případě, že má zaměstnavatel zájem o zaměstnání konkrétního uprchlíka, je možné ohlásit volnou pracovní pozici v neveřejném režimu (aby se na tuto volnou pozici nemohl nikdo jiný přihlásit). Potom se zaměstnancem může uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Zaměstnance je možné zaměstnat i na zkrácený úvazek, v každém případě je nutné dodržet pravidla pro odměňování (zejména minimální mzdu).

V současnosti je možné zaměstnat pouze uprchlíky, kterým bylo vydáno speciální vízum a následně povolení k zaměstnání. Po uzavření pracovní smlouvy (či DPČ) na konkrétní ohlášené pracovní místo podá zaměstnanec sám, nebo prostřednictvím zaměstnavatele, na příslušný Úřad práce písemnou žádost o povolení k zaměstnání. Jednou z povinných příloh je právě pracovní smlouva (či DPČ). Poté, co Úřad práce vydá žadateli povolení k zaměstnání, může zaměstnanec nastoupit do práce.

Minulý týden byl Poslaneckou sněmovnou PČR schválen balíček zákonů, který zatím podléhá schválení Senátu, jejichž cílem je zavést pro uprchlíky z Ukrajiny dočasnou ochranu a umožnit jim volný vstup na trh práce bez jakéhokoliv povolení k zaměstnání. Volný vstup na trh práce by měl být dále umožněn i držitelům speciálního víza. Rozhodovat o zákonu lex Ukrajina by měl Senát již tento čtvrtek.

Ukrajinský zaměstnanec dostal povolávací rozkaz

Řada zaměstnanců z Ukrajiny dostala anebo v budoucnu dostane povolávací rozkaz, na jehož základě se bude muset vrátit na Ukrajinu. Jak může zaměstnavatel v tomto případě postupovat?

Zákoník práce považuje povolávací rozkaz za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je v takovém případě povinen zaměstnance omluvit a poskytnout mu pracovní volno, avšak bez nároku na náhradu mzdy. Zaměstnavateli tato skutečnost nedává právo dát zaměstnanci výpověď.

Zaměstnanec musí tuto překážku v práci zaměstnavateli prokázat, a to nejlépe samotným písemným povolávacím rozkazem. Pokud zaměstnanec povolávací rozkaz v písemné podobě nemá, měl by tuto skutečnost prokázat jiným vhodným způsobem, případně dodat povolávací rozkaz zaměstnavateli později.

Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou samozřejmě vzájemně dohodnout i jinak. V praxi není neobvyklé, že zaměstnavatelé například vyplácejí část mzdy svým zaměstnancům, i když se vrátili zpět na Ukrajinu.

Slučování rodin – přesun rodin stávajících zaměstnanců

V České republice již existuje řada zaměstnanců z Ukrajiny, kteří mají na území České republiky dlouhodobý pobyt. Jak to je v případě, kdy za tímto zaměstnancem chtějí přicestovat jeho rodinní příslušníci z Ukrajiny?

Osoby s trvalým pobytem na Ukrajině, které mají biometrický pas, mohou do České republiky přicestovat a pobývat zde po dobu maximálně 90 dnů. S ohledem na současnou situaci si všichni uprchlíci, kteří takto přicestují, mohou zažádat o speciální vízum u Ministerstva vnitra. Na základě tohoto povolení je pak možné v České republice pobývat i jako rodinný příslušník.

V současné situaci nelze doporučit podávání žádostí o jiné druhy víz a pobytů, např. za účelem sloučení rodiny, které se podávají na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí.

Pokud rodinní příslušníci nebudou zaměstnáni, musejí se přihlásit do systému veřejného zdravotního pojištění. V případě, že rodiny nemají dostatečný finanční příjem a jsou již držiteli speciálního víza, mohou žádat o dávky v hmotné nouzi. Výše zmíněný připravovaný legislativní balíček přinese zjednodušení i pro tyto situace.

Vytvoření sociálního fondu pro potřeby zaměstnanců

Pokud se zaměstnavatelé rozhodnou pomoci zaměstnancům z Ukrajiny, můžou tak učinit i prostřednictvím sociálního fondu, který mohou vytvořit. Tvorba sociálního fondu je pro zaměstnavatele v soukromé sféře zcela dobrovolná. Je však vhodné (nikoliv povinné, není-li např. v kolektivní smlouvě stanoveno jinak) tento plán předjednat s odborovou organizací a případně připravit vnitřní předpis upravující základní pravidla takového fondu.

Při alokaci prostředků do sociálního fondu je nutné taktéž vzít v potaz korporátní pravidla. Prostředky do sociálního fondu mohou být alokovány ze zisku společnosti či jiných vlastních zdrojů, ale pouze za podmínky, že zaměstnavatel má ve společenské smlouvě uvedeno, že může rozdělit zisk i ve prospěch jiných osob, než jsou jeho společníci. Alokace prostředků do sociálního fondu podléhá schválení valné hromady společnosti.

Zdroj: Noerr s. r. o.
Foto: canva.com