Mezinárodní advokátní komora (IBA) koncem roku 2021 publikovala svou dlouho očekávanou globální studii na téma „Duševní zdraví v právnických profesích“. Studie je k dispozici v anglickém jazyce na webových stránkách IBA. Tým expertů na materiálu pracoval téměř dva roky.

Zájem o tuto (dosud značně podceňovanou) problematiku vnesl do IBA její bývalý prezident Horacio Bernardes Neto (Brazílie), který jako jednu z priorit pro své funkční období 2019 – 2020 stanovil právě problematiku duševního zdraví. „S narůstajícím znepokojením jsem sledoval až příliš časté zprávy o zneužívání návykových látek, vážných depresích a sebevraždách v naší profesi. V té době jsme však ještě nikdo nevěděli o událostech, které měly přijít. Ničivé účinky deprese, stresu, závislostí a dalších podobných útoků na naše duševní zdraví možná předcházely pandemii koronaviru a pandemie bezpochyby jejich dopady dále umocnila.“

Ukázalo se, že studie byla krokem správným směrem a přišla opravdu ve vhodnou chvíli. Jak doplňuje současný prezident IBA, Sternford Moyo (Zimbabwe), „nedávné okolnosti přiměly nás všechny, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím, čeho si v našich životech ceníme nejvíce a jak naše profese přispívá, či nikoliv, k naší dobré duševní pohodě a naplnění smyslu života. V tomto ohledu je tudíž tato zpráva nanejvýš aktuální a relevantní.“

Jde o první publikaci IBA, která je specificky věnovaná této problematice, a také první komplexní globální studii na toto téma. Studie IBA vycházela ze dvou dotazníků –  jeden byl zaměřen na jednotlivce (advokáty, podnikové právníky, akademiky apod.) a druhý na organizace (advokátní kanceláře, advokátní komory aj.). Celkem dokument pokrývá 124 rozličných jurisdikcí.

Celá studie má přes 50 stran a vychází z pojmu duševního zdraví tak, jak jej definuje Světová zdravotnické organizace, tj. jako „pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.“

Výsledky mj. ukázaly, že u jednoho ze tří dotázaných má jeho práce negativní dopad na duševní zdraví. Nejvíce dotčeni byli respondenti z větších advokátních kanceláří (51-100 zaměstnanců). Taktéž horších výsledků obecně dosahovali respondenti z jurisdikcí common law oproti jurisdikcím s aplikací civilního (kontinentálního) práva. Ze studie též vyplývá, že v této oblasti nadále panuje stigma – 41% respondentů se obává se zaměstnavatelem řešit své problémy ze strachu z jejich reakce a případného negativního dopadu na kariéru.

Jako hlavní rizikové faktory byly identifikovány stresující povaha práce, lhůty, dlouhá pracovní doba, nutnost být neustále online, naléhavé urgence, práce pod tlakem. To vše vede k nerovnováze mezi pracovním a osobním životem a nemožnosti si dostatečně odpočinout a zcela „vypnout“ (a to ani během dovolené). Výsledky prokázaly i dopad na celkové zdraví – 57% respondentů trápí únava a problémy se spánkem, následují úzkostné stavy, deprese a dokonce sebevražedné myšlenky (u 6% dotázaných).

Ze studie dále vyplývá, že zaměstnavatelé stále více uznávají důležitost duševního zdraví. Přispěla k tomu i pandemie covidu-19. K hlavním opatřením, které byly důsledkem pandemie zavedeny, patří online jednání, práce z domova a flexibilní pracovní doba. Výsledky studie potvrzují, že by si respondenti přáli tato opatření zachovat i v postcovidové době. Obecně byla totiž prokázána značná diskrepance mezi vnímáním a výsledky individuálních respondentů oproti názoru organizací. Až 74 % institucí je přesvědčeno, že poskytlo svým zaměstnancům v této oblasti podporu, nicméně stejně to vnímá pouhých 37 % jednotlivců. Ti ve většině případů naopak považují opatření zaměstnavatelů jako „silně neefektivní“. Účastníci studie by ocenili, aby bylo vyhověno jejich individuálním potřebám, aby jim byla umožněna větší autonomie, flexibilita a možnost si samostatně dle svých časových preferencí rozvrhnout práci. Častým požadavkem byla i možnost práce z domova. Respondenti v této souvislosti uváděli přehnaný důraz na formální a zastaralou „nutnost být přítomen v kanceláři“ a mylný a již překonaný předpoklad, že jednotlivci budou efektivnější v kancelářském prostředí. Mezi požadavky dále zazněly i větší otevřenost v souvislosti s problematikou duševního zdraví, možnosti profesní konzultace (mentorování, koučování), flexibilní pracovní doba, vzdělávání, umožnění sabatiklu, či větší podpora rodičovství.

Studie připomíná i snížení atraktivity právní kariéry (a odliv zájemců z řad mladší generace), a to do té doby, dokud se nestane duševní zdraví prioritou. Na otázku, zda by účastníci IBA kongresu doporučili svým dětem právní kariéru s vědomím, co práce advokátů obnáší, kladně odpověděla pouze naprostá menšina dotázaných. Dle názorů autorů studie byly základní hodnoty práva podřazeny tržním silám, které právní odvětví vedou zcela neudržitelným směrem.

IBA ve své studii zmiňuje 10 hlavních principů, na které je třeba se zaměřit:

1. na duševním zdraví záleží (a je to i v zájmu zaměstnavatelů, neboť zaměstnanci, kteří nejsou v duševní pohodě, jsou méně produktivní a v častější pracovní neschopnosti a dochází i k větší chybovosti, ale i v zájmu celkové image právní profese a prosazování právního státu);
2. nejde o slabost (osoby by neměly být stigmatizovány, jde nikoliv o chybu jednotlivce, ale celého systému);
3. zásadní je zvýšit osvětu;
4. je zapotřebí závazek ke změně a průběžné monitorování pokroku (nutné jsou strategické a systematické změny, nestačí pouze „jóga, koš s ovocem a meditační aplikace“);
5. politiky na podporu duševního zdraví jsou zásadní;
6. nutnost zachovat otevřenou komunikaci a dialog;
7. řešit systematické problémy (tj. opustit tradiční maskulinní model, kde často vládne harassment a nedostatek podpory ze strany managementu a který je zaměřen na účtovatelné hodiny, a nastavit nový business model a strategie)
8. akceptovat provázanost (otázky rovnosti, diverzity a inkluze mají na duševní zdraví dopad a je nutné pochopit specifické ohrožené skupiny, např. se zdravotním postižením);
9. sdílení nejlepších praktik a zkušeností;
10. učit se od ostatních.

Sama IBA se zavázala nadále pokračovat v činnosti své pracovní skupiny, rozhodla se zakomponovat vzdělávací akce na téma „well-being“ jako součást svých konferencí, zřídila webovou stránku s informačními zdroji a podporuje zřízení výborů a sekcí na toto téma. Apeluje i na ostatní instituce, aby adoptovaly výše uvedené principy.

Jak konstatovala jedna z respondentek, advokátka z Hongkongu: „Lidé začínají pochybovat o tom, zda závažné negativní dopady advokátní profese na naše duševní zdraví skutečně stojí za to, obzvlášť, když nám bylo nyní připomenuto, jak krátké a pomíjivé jsou naše životy. Nás advokátů se to dotýká o to více, jelikož někteří z nás dlouhá léta zanedbávali jak své duševní, tak fyzické zdraví. Pokud si advokátní kanceláře chtějí udržet talentované advokáty a zaměstnance a nepřijít o ně, měly by se kromě dobré finanční hygieny (skrze pracovní výkazy) zaměřit rovněž na hygienu v oblasti psychického a fyzického zdraví svých zaměstnanců“.

JUDr. Ing. Eva Indruchová, LL.M., Ph.D., advokátka, vedoucí mezinárodního odboru České advokátní komory a národní zástupkyně mezinárodní Asociace mladých právníků (AIJA) pro Českou republiku.

Foto: ČAK; canva.com

Převzato z časopisu Právní rádce s laskavým souhlasem redakce i autorky.