Nejčastější sankcí v kárných řízeních se státními zástupci je snížení platu, odvolání z funkce je výjimečné. Po dobu platnosti současné právní úpravy odvolal senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jednoho žalobce a dvě žalobkyně. U soudců, jejichž prohřešky také řeší kárné senáty NSS, je odvolání z funkce o něco častější. Jen za loňských rok bylo odvoláno sedm soudců, v jednom případě dokonce předseda soudu. Snížením platu pak bylo potrestáno 90 soudců, 29 byla udělena důtka. I v advokacii je situace, co se postihů týče, podobná, převládají postihy finanční – pokuta patří k nejčastěji ukládaným sankcím. Následuje napomenutí, ostatní postihy jsou v jednotkách případů – například k pozastavení výkonu advokacie dojde u tří až čtyř případů ročně, k vyškrtnutí ze seznamu advokátů u jednoho až dvou.

Kárným proviněním státní zástupců je zaviněné porušení povinností státního zástupce, chování nebo jednání, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství, odbornost jeho postupu, případně snižuje vážnost a důstojnost funkce. Kárné řízení se žalobci funguje stejně jako u soudců. Rozhoduje senát NSS složený z představitelů různých právních profesí. Rozhodnutí je konečné, nelze se odvolat, v úvahu připadá jen ústavní stížnost. Před rokem 2009 bylo řízení dvouinstanční, rozhodovaly vrchní soudy a Nejvyšší soud.

Podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, lze nyní dle závažnosti provinění uložit v kárném řízení důtku nebo snížení platu až o 30 procent na dva roky, případně odvolat žalobce z funkce. „Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení,“ stojí v zákoně.

Loni kárný senát snížil plat kladenské státní zástupkyni M. E. na 1,5 roku o 30 procent, a to za průtahy. Pražský žalobce J. Š. měl kvůli průtahům a nečinnosti snížený plat o deset procent na čtvrt roku. V roce 2020 postihlo snížení platu například ostravskou státní zástupkyni P. T., která v pracovní době údajně pila alkohol.

Nejpřísnější postih, tedy odvolání z funkce, volí kárný senát u státních zástupců jen zřídka. V roce 2011 odvolal kladenskou žalobkyni, která se opila v pracovní době, obtěžovala hosty i personál restaurace, urážela a napadala strážníky a policisty. V roce 2009 odňal talár E. V. z Nejvyššího státního zastupitelství za výroky v médiích. V roce 2015 kárný senát zbavil funkce O. P. z Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih. Důvodem byly průtahy v řádu měsíců i let, ale i další porušení povinností.

Odvolání z funkce je o něco častější u soudců. I jejich prohřešky řeší kárné senáty NSS. Mluvčí NSS Bc. Sylva Dostálová poskytla Advokátního deníku aktuální statistiky kárných řízení, z nichž vyplývá, že v roce 2021 bylo z funkce odvoláno celkem 7 soudců, z toho jeden předseda soudu. Tento postih je ale v tabulce sankcí až na třetím místě. Na prvním se umístilo snížení platu – ve výši 10–30 % na dobu tří měsíců až jednoho roku, tento postih byl uplatněn v 90 případech. Na druhém místě pak je důtka, ta byla udělena v 29 případech. K vyslovení nezpůsobilosti k výkonu soudce došlo v loňském roce ve dvou řešených kárných řízeních.

„Situace v advokacii je poněkud odlišná – kárná řízení nejsou stejná zejména z pohledu procesního, řízení neprobíhá před soudem, ale před kárnými senáty, které jsou složeny výlučně z advokátů,“ uvedla pro Advokátní deník Mgr. Petra Vrábliková, vedoucí Oddělení pro věci kárné České advokátní komory. „Za kárné řízení lze uložit sankce podle § 32 zákona o advokacii – advokátovi lze uložit napomenutí, veřejné napomenutí, pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy, dále dočasný zákaz výkonu advokacie od 6 měsíců do 3 let a vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Dále lze uložit sankci dočasného zákazu provádění správy majetku podle § 56a zákona o advokacii a odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, pokud se advokát dopustil kárného provinění v souvislosti s výkonem činnosti podle § 56a zákona o advokacii nebo při činění prohlášení o pravosti podpisu. Tato dvě opatření lze uložit i vedle vyjmenovaných kárných opatření, například vedle pokuty,“ přiblížila kárnou praxi v advokacii Petra Vrábliková. Na rozdíl od soudců s ohledem na povahu advokátní profese kárný senát nemůže „sáhnout“ kárně obviněnému na mzdu, namísto toho jsou ukládány pokuty, které jsou v řadě případů velmi citelné a pohybují se v řádu desítek až stovek tisíc korun.

Ročně řeší Kárná komise ČAK průměrně 150 kárných žalob, odsuzujících kárných rozhodnutí je asi 60 % až 70 % z toho počtu. „Nejčastěji je ukládána pokuta, následuje napomenutí u méně závažných kárných provinění (tato sankce je ukládána také tam, kde je z jednání kárně obviněného zřejmé, že si závadnost svého jednání uvědomil a snaží se následky napravit nebo je již ve vztahu ke klientovi reparoval, případně že jeho jednáním klientovi újma nevznikla), ostatní sankce jsou v jednotkách případů – například k pozastavení výkonu advokacie dojde u 3–4 případů ročně, k vyškrtnutí ze seznamu advokátů v 1 či 2 případech. Značný počet rozhodnutí však tvoří rozhodnutí o přerušení řízení, pokud kárně obviněný advokát požádá o vyškrtnutí ze seznamu advokátů (pokud prokáže sebereflexi a usoudí, že by již nadále advokacii vykonávat neměl, anebo z obav z možné sankce). Jestliže se v následujících pěti letech nechá znovu do seznamu advokátů zapsat, je v kárném řízení pokračováno, to se však děje opravdu málokdy,“ dodala magistra Vrábliková.

„Mezi nejčastější provinění patří střet zájmů (§ 19 zákona o advokacii), nečinnost ve vztahu ke klientovi nebo k soudu, zmeškání lhůty, nekomunikace s klientem a nevydání dokladů klientovi po skončení věci,“ uzavřela vedoucí Oddělení pro věci kárné ČAK Petra Vrábliková.

Redakce AD, ČTK, NSS
Foto: canva.com