Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová byla dne 18. ledna 2022 zvolena novou předsedkyní Evropského parlamentu. Kandidátka nejsilnější lidovecké frakce získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla mimo jiné odkaz bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla.

Švédská zelená europoslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů, španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.

Roberta Metsolaová ve svém prvním projevu v nové funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Slováka Jána Kuciaka a Malťanky Daphne Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.

„Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. (…) Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany,“ uvedla Metsolaová.

Ve svém dopoledním kandidátském projevu Roberta Metsolaová jako jediná konkrétně zmínila zahraniční politiku. EP podle ní musí reagovat na aktuální hrozby, jako je situace v Bělorusku nebo na Ukrajině. „Situace je velmi znepokojivá a použijeme nejsilnější politické nástroje, které máme k dispozici,“ řekla následně na tiskové konferenci. Otázky novinářů směřovaly mimo jiné na postoj Metsolaové k potratům, k čemuž se politička a matka čtyř dětí vyjadřuje jen velmi zdrženlivě. Podle některých médií její odpor k umělému přerušení těhotenství mohl být klíčovým faktorem při rozhodování některých europoslanců, zda ji podpořit v dnešní volbě. Nová předsedkyně EP dnes stejně jako v minulosti uvedla, že se v této otázce bude řídit názorem většiny v Evropském parlamentu.

Po volbě předsedy následovala volba 14 místopředsedů, hlasování kvůli pandemii covidu-19 probíhalo poprvé na dálku. Své funkce místopředsedů mimo jiné obhajovali i dva čeští zástupci – Ing. Dita Charanzová, Ph.D., kterou navrhla liberální frakce, a Bc. Marcel Kolaja, jehož navrhla frakce zelených. O 14 postů místopředsedů se ucházelo celkem 18 kandidátů.

Česká europoslankyně Dita Charanzová funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu obhájila. Získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu.

„Být znovu zvolená na post místopředsedkyně je pro mě velká čest a velký závazek. Velmi si vážím podpory, kterou mi kolegové dnes vyslovili, a chtěla bych jim za to poděkovat,“ uvedla Charanzová po zvolení. Zmínila také předsevzetí více přiblížit Evropský parlament lidem v členských zemích, což je i téma nově zvolené předsedkyně Roberty Metsolaové.

Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. „Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali,“ uvedl Kolaja v prohlášení pro média. Připomněl, že jako místopředsedovi EP se mu podařilo například prosadit jmenné vzdálené hlasování na plénu i ve výborech.

Nově zvolení místopředsedové Evropského parlamentu

1. Othmar Karas (EPP, Rakousko)
2. Pina Piciernová (S&D, Itálie)
3. Pedro Silva Pereira (S&D, Portugalsko)
4. Ewa Kopaczová (EPP, Polsko)
5. Eva Kailiová (S&D, Řecko)
6. Evelyn Regnerová (S&D, Rakousko)
7. Rainer Wieland (EPP, Německo)
8. Katarina Barleyová (S&D, Německo)
9. Dita Charanzová (Obnova, ČR)
10. Michal Šimečka (Obnova, Slovensko)
11. Nicola Beerová (Obnova, Německo)
12. Roberts Zile (ECR, Lotyšsko)
13. Dimitrios Papadimoulis (Levice, Řecko)
14. Heidi Hautalová (Zelení/EFA, Finsko)

Zdroj: ČTK
Foto: European Parliament/Wikimedia