Říká se, že když zasedá Parlament, nelze si být ničím jistý. Majetkem a někteří tvrdí, že ani životem. Podle toho, co dále uvádím, to tak skoro vypadá. Tedy zatím jen pokud jde o ten majetek.

Podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod má každý právo vlastnit majetek. Jeho vyvlastnění nebo nucené omezení je možné ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Takto pojato se stabilita vlastnického práva jeví dost slibně. Nedojde-li k něčemu, co bych zkráceně nazval mimořádná situace, nemusí se vlastník bát, že o majetek přijde. A když, tak za náhradu. Problém je v tom, co si kdo představuje pod pojmem „mimořádná situace“. Například vláda a posléze Parlament ČR předvádějí prostřednictvím novely zákona o policii, provedené zákonem číslo 418/2021 Sb., v tomto směru až nebezpečnou kreativitu. Podle pro mnohé nenápadného § 42a – § 42d novely mohou policisté počínaje 1. 1. 2022 v případě kontroly motorového vozidla požadovat, aby řidič uhradil nedoplatek své pokuty nebo nedoplatek pokuty provozovatele vozidla za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě. Míněny jsou pokuty, uložené celním úřadem nebo takové, jejichž vymáhání bylo předáno obecnému správci daně. Jinak řečeno, musí jít o pokutu regulérně vymahatelnou, tedy uloženou již pravomocným rozhodnutím, případně pravomocným rozhodnutím, proti němuž nebyla podána správní žaloba a v souvislosti s ní nebylo rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti. Není-li nedoplatek uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, hotově nebo kartou, přikáže policista řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu a tam mu buď odmontuje registrační značky, anebo nasadí botičku. Do pohybu se motorové vozidlo bude moci dát teprve poté, kdy bude pokuta zaplacena anebo si pro něj přijde provozovatel, který žádná nedoplatek nemá.

Asi by bylo možné akceptovat konstrukci, podle které, nemá-li řidič zaplacenou pokutu za výše uvedené přestupky, zadrží mu stát auto do doby, než se polepší a zaplatí. Ovšem jeho auto. A v tom je problém. Jak patrno, lze zablokovat číkoliv vozidlo, má-li jeho momentální řidič nedoplatek na pokutě a není ochoten nebo schopen dluh na místě vyrovnat. Pro dluh řidiče tak může být zablokován majetek úplně jiné osoby-provozovatele vozidla. Slovy Listiny, vlastník bude nuceně omezen v užívání svého majetku. Ovšem bez náhrady.

Co bude či co by mělo následovat dále je z výše uvedeného patrné. Buď pokutu zaplatí zmíněný řidič a může si vozidlo vyzvednout, anebo si vozidlo může vyzvednout provozovatel, který sám žádný nedoplatek pokuty nemá. Zákon je dost důkladný i pokud jde o spojenou administrativu, takže pro případ, že řidič motorového vozidla není současně i jeho provozovatelem, ukládá policii, aby provozovatele vyrozuměla o právu vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky nebo domáhat se odstranění botičky.

Co to v praxi může znamenat, je snad už zřejmé. Novela jistě potěší všechny provozovatele motorových vozidel, takzvaně služebních, která svěřují, ať již z jakéhokoliv důvodu, svým zaměstnancům nebo jiným osobám, které tato vozidla řídí v rámci činnosti pro provozovatele. Při nešťastné shodě okolností se tak může stát, že provozovatel nákladního automobilu se sídlem v Aši se dozví, že kvůli nezaplacené pokutě, uložené řidiči jeho náklaďáku, stojí auto v Břeclavi, ale může si tam pro něj dojet. Stejný problém čeká na majitele taxislužby, snad s tím rozdílem, že pro odstavené vozidlo nebudou muset cestovat tak daleko. Složitější to ale budou mít pronajímatelé motorových vozidel a dost možná, že i leasingové společnosti. Lze jistě chovat naději, že ve většině případů řidiči motorového vozidla, i když nebude jejich, z celé řady důvodů pokutu zaplatí, ovšem – pokud na ni budou mít. Ne všechny pokuty ukládané podle výše uvedených zákonů jsou v řádech stovek korun, někdy výše pokuty prostě může přesahovat momentální možnosti řidiče. Na tom nemusí příliš měnit ani možnost platit alternativně bezhotovostním způsobem.

Nabízí se ovšem docela zajímavá prevence takových nemilých událostí.  Vychází z deklarovaného práva provozovatele motorového vozidla vyzvednout si zadržené tabulky nebo domáhat se odstranění botičky, pokud sám nemá nedoplatek dluhu z pokuty. Provozovatelé vozidel, svěřovaných řidičům, vybaví tyto řidiče plnou mocí, která je bude opravňovat, aby za provozovatele vyzvedli čerstvě odstavené vozidlo, jelikož pokutu dluží oni a ne provozovatel.  Co se bude dít v praxi si zatím lze jen představovat.  Zda tedy po zjištění, že řidič dluží na nezaplacené pokutě, nechce zaplatit, ale vozidlo vlastní jiná osoba-provozovatel, budou registrační značky odnímány symbolicky na pět minut a podobně i montovány botičky, aby se pak řidič vykázal plnou mocí a policista musel zase registrační značku namontovat, a naopak odmontovat botičku, nebo se to bez té směšnosti obejde, ukáže až budoucnost. Již teď je ale zjevné, že uvedená právní úprava příliš nekonvenuje s ústavním právem na ochranu vlastnictví, dokonce ji dost zásadně prolamuje. Není jasné, proč bych měl jakkoliv trpět kvůli tomu, že člověk, kterému jsem z jakéhokoliv důvodu svěřil své vozidlo, nezaplatil kdysi v minulosti uloženo pokutu za rychlou jízdu a teď ho lapili na druhém konci republiky.

Pro úplnost zbývá dodat, že policista nemusí po zjištění nedoplatku pokuty vozidlo zablokovat, má-li k tomu důvod hodný zvláštního zřetele. Zda takový důvod existuje nebo ne, je výhradně na jeho rozhodnutí. Ve vysvětleních či komentářích Ministerstva vnitra ZDE se zmiňují například případy rychle se kazícího nákladu, osob, které cestující s řidičem a jsou invalidní apod. To jsou přesvědčivé důvody, lze ale připadnout i na mnohé další, takže půjde do značné míry o libovůli rozhodujícího policisty, jestli důvod zvláštního zřetele shledá. Libovůle při úředním rozhodování bývá začasté spouštěčem korupce anebo pokusů o ní. Zejména bude-li jen na rozhodujícím policistovi, jaké tvrzení bude považovat za důvod zvláštního zřetele hodný. Ale hlavně, jak jsem již napsal, v každém případě jde o dosti hluboký a podle mě možná i protiústavní zásah do vlastnického práva.

JUDr. Tomáš Sokol, advokát, partner AK, člen představenstva ČAK
Foto: canva.com