K zavedení obecného referenda podle návrhu poslanců SPD vláda na svém zasedání dne 13. prosince 2021 vyjádřila zamítavé stanovisko. Podle vládních legislativců by vydání ústavního zákona o referendu přineslo rizika líbivých řešení. Negativní stanovisko zaujala vláda i k zavedení možnosti, aby poslance a prezidenta mohli Češi žijící v zahraničí volit korespondenční formou.  Z ministerstev, která se návrhem zabývala, vyjádřilo s novelou souhlas jen Ministerstvo zahraničních věcí.

Obyvatelé by mohli rozhodovat ve všelidovém hlasování podle předlohy téměř o čemkoli ve vnitřní nebo zahraniční politice státu. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, státní rozpočet a daně a poplatky.

Vládní legislativci se pozastavili nad tím, že lidé by mohli hlasovat například i o bezpečnostních otázkách, o základním fungování státu i o právních předpisech, přičemž nejsou vyloučeny ani ústavní zákony. „Vláda považuje návrh ústavního zákona za problematický, neboť přináší značná rizika populistických řešení,“ stojí ve stanovisku.

Předloha by se nevztahovala ani na ratifikaci, ale ani na výpověď mezinárodních smluv, které přenáší národní pravomoci na mezinárodní organizace nebo instituci. Způsob schvalování takových smluv ošetřuje jeden z článků současné Ústavy.

Vláda měla podle materiálu zpochybnit také kritéria pro rozhodování ve všelidovém hlasování. Referendum by se mohlo konat podle předlohy na základě petice s podpisy nejméně 250 000 obyvatel nebo z podnětu Parlamentu. Přípustnost otázek by předem posoudil Ústavní soud. Všelidové hlasování by vyhlašoval prezident. Rozhodnutí v referendu by bylo přijaté a závazné, pokud by se hlasování zúčastnila aspoň pětina oprávněných voličů a pro návrh by se se vyslovila nadpoloviční většina hlasujících lidí.

„V praxi by to znamenalo, že pro schválení návrhu majícího významný dopad na jakoukoliv vnitřní či zahraniční politiku státu by stačilo, aby se pro něj vyslovilo pouhých 11 procent oprávněných voličů,“ uvedli vládní legislativci.

V minulém volebním období Poslanecká sněmovna projednávala hned několik předloh k zavedení obecného referenda, k závěrečnému hlasování se ale nedostala. Lidové hlasování se nyní může konat na obecní a krajské úrovni.

Ve stejný den vláda zamítla i senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Novela reaguje na požadavky krajanských komunit. Hlasování poštou by mohlo využít na 600 000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí hlasovat jen na velvyslanectvích, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří žijí daleko od jejich sídel.

Novela vychází z vládního zákona o správě voleb. Počítá s tím, že si volič vyžádá od zastupitelského úřadu identifikační lístek, předvyplněnou doručovací obálku a hlasovací obálku. Hlasovací lístek s preferovaným volebním uskupením by si vytiskl na webových stánkách Ministerstva vnitra, případně označil preferenčními hlasy, poté by jej vložil do hlasovací obálky a tu pak i s vyplněným identifikačním lístkem do doručovací obálky. Písemnost by pak odeslal nebo osobně doručil zastupitelskému úřadu, který by ji v den voleb předal volební komisi. Lístky by pak byly započítány spolu s ostatními do celkových výsledků voleb.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com