Nová sněmovna schválila trojici „covidových“ kompenzačních zákonů
Zrychleně, ve stavu legislativní nouze schválila dne 1. prosince na svém 3. zasedání Poslanecká sněmovna tři vládní návrhy zákonů souvisejících s kompenzacemi kvůli koronavirovým opatřením: návrh zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě a návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022.
Při zavření škol nebo tříd kvůli pandemii onemocnění covid-19 zřejmě budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka by navíc měla obecně vzrůst o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Sněmovna vládní předlohu zákona o tzv. krizovém ošetřovném schválila hlasy 176 ze 178 přítomných poslanců, v rozšířené verzi, v níž na základě doporučení Výboru pro sociální politiku sociálního doplnila okruh pečujících lidí, kteří budou mít na podporu nárok. V případě školáků půjde zejména o péči prarodičů o vnoučata.
Pokud bude zákon platit, ošetřovné se bude vyplácet podle nových pravidel zpětně od začátku listopadu 2021, nejdéle do konce února 2022. Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, při kratším by se úměrně snižovala. Ošetřovné se nebude poskytovat za dny prázdnin a ředitelského volna. Krizové ošetřovné se má podle návrhu vztahovat i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírali by je rovněž lidé, kteří by se starali po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Na peníze budou mít nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezením budou moci požádat o příspěvek až 1 000 korun denně jako kompenzaci za dopady pandemie nemoci covid-19. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, tzv. dohodáři. Počítá s tím aktuálně schválený návrh zákona o kompenzačním bonusu na rok 2022 – oproti vládnímu předkladu, kde byl možný jen souběh s programem Antivirus, sněmovna umožnila, aby podnikatelé mohli čerpat bonus spolu s dalšími covidovými programy, programem Covid 21 a Covid Nepokryté náklady.
Podpora je zaměřena na společnosti a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.
První tzv. bonusové období trvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku.
Zákon zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. Nově budou moci žádat i ty OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěné, tedy i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.
Na návrh Rozpočtového výboru sněmovna z vládní předlohy vypustila omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s. r. o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci
Bonus bude opět vyplácet finanční správa.
Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou znovu po dobu až dvou týdnů dostávat lidé, kteří se ocitli v nařízené karanténě nebo izolaci kvůli nemoci covid-19. Ve zrychleném jednání sněmovna schválila i návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali nebo dostanou od konce listopadu 2021 do konce února 2022. Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.
K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.
Schválené návrhy zákonů musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.
Redakce AD, ČTK
Foto: Poslanecká sněmovna PČR