Zástupci ČAK v mezinárodních organizacích informují

ČAK je již řadu let aktivní v mezinárodních organizacích prostřednictvím svých zástupců, kteří jsou členy výborů, účastní se plenárních zasedání a výročních konferencí a dalších odborných jednání či seminářů. Zástupci ČAK v těchto mezinárodních organizacích zastávají různé funkce, jež potvrzují prestiž, kterou si ČAK za léta svých aktivit v zahraničí vydobyla. Na následujících stránkách vám tak nabízíme soubor zpráv o činnosti příslušných mezinárodních organizací za rok 2021.

 

 

JUDr. Antonín Mokrý, vedoucí české delegace při CCBE,  www.ccbe.eu

Činnost CCBE v r. 2021 byla poznamenána covidovou situací pouze do té míry, že se po velkou část roku nemohla konat pravidelná zasedání Stálého výboru CCBE a odborných výborů prezenční formou, všechna plánovaná jednání se však v nezmenšeném rozsahu uskutečnila prostřednictvím online spojení. Je třeba pochválit vedení CCBE, v čele se současnou prezidentkou Margaretou von Galenovou (Německo), že i v takto ztížených podmínkách dokázala připravit ambiciózní program, všechny plánované agendy byly projednány a velmi dobře byla zvládnuta i koordinace činností v rámci sekretariátu CCBE a komunikace s členskými delegacemi. Za to je třeba poděkovat také novému generálnímu tajemníkovi, jímž byl na samém počátku roku zvolen Simone Cuomo (Belgie).

Na počátku r. 2021 byly v rámci distančních jednání přijaty následující důležité dokumenty: Komentář CCBE ke komunikaci „Digitalizace justice v Evropské unii“ z 26. 3. 2021, Příspěvek CCBE ke Zprávě o stavu právního státu za rok 2020 z 26. 3. 2021, Návrhy CCBE pro další reformu mechanismů u ESLP z 21. 5. 2021, a několik dalších stanovisek a doporučení.

Historický krok byl učiněn dne 18. června 2021, kdy CCBE podepsala ve Štrasburku Memorandum o spolupráci s Radou Evropy, zastoupené generální tajemnicí Rady paní Marijí Pejčinovič Burič. Cílem tohoto memoranda je založit pevný rámec spolupráce zejména v otázkách podpory a posilování právního státu, nezávislosti advokátní profese a svobody při poskytování právních služeb, to vše při zachování vysoké kvality poradenství a při zastupování klientů tak, aby advokátní stav požíval důvěry ze strany veřejnosti.

V průběhu celého letošního roku CCBE udržovala úzké vztahy s orgány Evropské unie, zejména s představiteli Evropské komise – konkrétně pak komisařem pro justici Didierem Reyndersem a ředitelem DG Just Emmanuelem Crabitem. Ti vystoupili v rámci několika online jednání a Emmanuel Crabit vystoupil i osobně na jednání na říjnovém zasedání Stálého výboru konaném v Bruselu.

Dále pokračovala jednání o Evropské konvenci o advokátech s tím, že v červenci 2021 se uskutečnila informativní schůzka předsedy výboru CCBE pro Evropskou konvenci o advokátech, Laurenta Pettitiho, se zástupci občanských iniciativ, za účelem zajištění podpory vzniku této úmluvy ze strany veřejnosti.

V průběhu letních měsíců tohoto roku bylo předsednictví CCBE i její jednotlivé odborné výbory velmi aktivní. CCBE vystoupila na obranu advokátů například na společné schůzi se zástupci OECD k její zprávě nazvané „Ukončení skořápkové hry: Došlápnutí si na profesionály, kteří umožňují zločiny v oblasti daní a bílých límečků“, zúčastnili se kulatého stolu se zástupci ABA (American Bar Association), setkali se výkonným ředitelem Afghánské nezávislé advokacie (AIBA) za účelem projednání možností pomoci pro ohrožené afghánské advokáty, prezidentka CCBE přednesla projen při otevření soudního roku v Londýně a uskutečnilo se mnoho další akcí.

V létě také pokračovaly aktivity Výboru AML, Výboru pro trestní právo a Výboru pro otázky evropských advokátů, jakož i podvýboru pro kvalitu služeb poskytovaných advokáty. Jednalo se o setkání s FATF, se zástupci Evropské komise k otázkám Mezinárodního transparentního registru skutečných vlastníků svěřenských fondů. Další jednání „výboru pro kvalitu“ navázala na červnové přijetí dokumentu CCBE nazvaného „Zajištění kvality právních služeb“. Tento schválený dokument je v celém znění dostupný na webových stránkách CCBE ZDE.

Zvláštní zasedání Stálého výboru 21. 9. 2021 se zaměřilo specificky na otázky právního státu, zejména pak na diskusi o výroční zprávě Evropského komise o stavu právního státu za r. 2020 a související zprávy EU o stavu justice (EU Justice Scoreboard). Bylo odesláno přibližně dvacet dopisů vládám či vysokým státním hodnostářům zemí, v nichž dochází k závažnému porušování práv konkrétních advokátů při výkonu jejich profese nebo k zásahům do jejich nezávislosti. Jedná se jak o země, v nichž k takovým zásahům dochází pravidelně či opakovaně, tak o země, v nichž byly takové zásahy identifikovány zatím ojediněle nebo poprvé.

Dne 7. října 2021 se uskutečnil online workshop na téma „Jak posílit spolupráci mezi členskými komorami CCBE“. Česká delegace zaslala CCBE několik konkrétních námětů pro zlepšení vzájemné výměny informací mezi členskými delegacemi, které však nebylo možné v rámci tohoto workshopu tentokrát projednat, protože první debata se soustředila hlavně na otázky obecnějšího charakteru, zejména pak na fungování toku informací mezi evropskými institucemi a CCBE jako reprezentantem společných zájmů advokátní profese na evropské úrovni. Tato debata byla bezpochyby prospěšná, všechny delegace se však nakonec shodly, že bude nezbytné v dialogu pokračovat a v dalších workshopech se soustředit právě na otázky navržení praktických kroků, které bude potřeba na půdě samotné CCBE přijmout k posílení vzájemné kooperace mezi členskými komorami.

První zasedání konané prezenční formou se uskutečnilo až v pátek 8. 10. 2021 v Bruselu a byl na něm předběžně odsouhlasen návrh rozpočtu CCBE na rok 2022. Rozpočet byl navržen s mírným přebytkem a poprvé za mnoho let se proto nebudou v r. 2022 navyšovat členské příspěvky. Rezervy CCBE byly nejen stabilizovány, ale dokonce významně vzrostly, což v následujícím období umožní mimo jiné investovat do modernizace informačního systému CCBE, čímž, jak všichni doufáme, dojde k zefektivnění a zintenzivnění interních i externích komunikací.

Na zmíněném říjnovém jednání Stálého výboru bylo také odsouhlaseno znění návrhu „Stanoviska k navrhovanému právnímu instrumentu o profesi advokáta“, jehož klíčovým atributem by podle CCBE mělo být, že se bude jednat o závazný, nikoli jen doporučující právní instrument. Takový dokument by měl podle CCBE obsahovat přesnou definici toho, co se rozumí „profesí advokáta“, definovat možná rizika, která mohou příslušníkům této profese hrozit, vymezení vztahu této konvence k dalším instrumentům (převážně doporučujícím), které se k profesi advokáta vztahují, jakož i k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), která v dané oblasti některé tyto otázky již řešila, především však v návaznosti na Evropskou úmluvu o lidských právech. Zde jsou však upraveny jen minimální standardy ochrany práv, často aplikovatelné spíše ve vztahu k ochraně práv klientů advokátů než advokátů samotných, a tato pravidla je nutné doplnit o pravidla více specifická pro zajištění ochrany advokátů jako profesionálů a advokátní profese samotné.

Na říjnovém zasedání CCBE v Bruselu byl dále přijat dokument nazvaný „Předběžný komentář CCBE k tzv. balíčku AML“. Jedná se o strategický dokument reagující na představení návrhů Evropské komise k posílení pravidel EU v oblasti boje s praním peněz a financování terorismu, k jehož publikaci došlo v červenci 2021, a který obsahuje soubor návrhů čtyř právních instrumentů a jednu dopadovou studii. Dokument CCBE by měl napomoci jednotlivým národním delegacím (komorám) při formulování jejich stanovisek k tomuto souboru návrhů při jejich konzultacích s národními vládami a příslušnými ministerstvy. Úplné znění tohoto nového dokumentu CCBE je dostupné  ZDE.

Je vhodné zmínit dále to, že říjnové zasedání odsouhlasilo také dokument nazvaný „Komentář CCBE k současným studiím představeným DG GROW, které zahrnují právnické profese“. Jedná se o odpověď evropských advokátů na dvě studie Komise, z nichž první se snaží analyzovat dopad regulovaného prostředí na digitální automatizaci v profesionálních službách (Study on impact of regulatory environment on digital automation in professional services) a druhou pak Komise analyzuje právní a administrativní překážky v sektoru služeb (Mapping and assessment of legal and administrative barriers in services sector).

CCBE ve svém dokumentu upozorňuje na nedostatky a nesprávnosti předmětné studie o tvrzených dopadech na digitální automatizaci a předkládá Komisi svá vlastní doporučení, jak postupovat dále v předmětném diskurzu. Pokud jde o druhou citovanou studii, CCBE namítá, že ta vůbec nebere v úvahu sektorální směrnice o advokátech (Směrnici 98/5/EC a Směrnici 77/249/EEC) a poukazuje na to, že Komisí konstatované bariéry jsou s ohledem na tyto směrnice nesprávné nebo přinejmenším přehnané a zjištění, k nimž Komise dochází ve vztahu k advokátní profesi, neobstojí proto, že situaci v právních službách nelze srovnávat s jinými regulovanými profesemi, které obdobné sektorální směrnice nemají. Celé znění komentáře CCBE naleznete ZDE.

Pokračují práce na změnách stanov CCBE, které započaly již v r. 2020. Nyní se zdá, že nejnutnější změny stanov by mohly být schváleny již do konce tohoto roku, přičemž na říjnovém zasedání CCBE byl za účelem usnadnění hlasování o modifikacích stanov proveden dotazníkový průzkum mezi členskými delegacemi, tak, aby před následujícím hlasováním byly známy okruhy, na nichž existuje mezi delegacemi největší shoda, a předešlo se tak rozsáhlým diskusím o dílčích jednotlivostech. Česká delegace byla v celém průběhu prací na změnách stanov velmi aktivní.

V této zprávě bylo samozřejmě možné postihnout pouze ty nejpodstatnější výsledky činnosti CCBE za období roku 2021. Podrobnější informaci mohou zájemci kdykoli obdržet na odboru mezinárodních vztahů ČAK, kde jsou k dispozici např. veškeré přílohové podklady pro zasedání představenstev ČAK, ať už se jedná o zprávy stálé zástupkyně ČAK v Bruselu, nebo o další dokumenty pravidelně předkládané představenstvu ČAK pro informaci nebo s návrhem na přijetí příslušného rozhodnutí.

 

JUDr. Mgr. Dagmar Dubecká, zástupkyně ČAK v IBA, www.ibanet.org

Aktivity IBA byly v roce 2021, tak jako u jiných organizací, ovlivněny pandemií covid-2019. Ačkoli původně převládal optimismus, že již v II. čtvrtletí tohoto roku bude možné organizovat různé konference v tradiční podobě s osobní účasti, tedy nejen pouze online, skutečnost byla kvůli celosvětově nepříznivé situaci jiná. Nicméně, začíná se snad „blýskat“ na lepší časy, neboť již na konci léta se uskutečnily první klasické konference a např. koncem října se v Paříži uskutečnila tradičním způsobem organizovaná konference na téma „From start-up to IPO“.

Rok 2021 byl prvním rokem dvouletého funkčního období nového vedení IBA. Novým prezidentem IBA se stal pan Sternford Moyo, viceprezidentkou se stala paní Almudena Arpon de Mendivil. Zcela netradičně byli do funkce generálního sekretáře IBA zvoleni dva advokáti – konkrétně pan Claudio Visco a pan Jaime Carey. V čele tzv. BIC (Bar Issues Comission), tedy součásti IBA věnující se primárně profesní problematice, se kterou se dnes a denně setkávají různé advokátní komory na celém světě, stanuli pan Kimitoshi Yabuki a pan Ken Murphy.

Výše zmíněná situace zapříčiněná pandemií neznamenala, že by se život IBA zastavil. Od počátku roku neexistoval v podstatě týden, ve kterém by nebyly pořádány různé online semináře či vzdělávací kurzy. Řady z nich bylo přitom možné se zúčastnit bezplatně, což umožnilo účast i těm právníkům, kteří se tradičních konferencí, z důvodů nutných poplatků, neúčastní. Semináře byly zaměřeny nejen na tu kterou specializovanou oblast práva, ale například i na řízení advokátních kanceláří, vztahy s klienty, společenskou odpovědnost atd. Přehled seminářů a konferencí lze najít na stránkách IBA (www.ibanet.org/conferences).

V rámci IBA působí celá řada specializovaných výborů, jejichž členové kromě pořádání seminářů a konferencí připravují a průběžně aktualizují velmi zajímavé a pro praxi advokátů užitečné přehledy a příručky. Řada z nich je dostupná i nečlenům IBA, a to na webových stránkách IBA (konkrétně www.ibanet.org/resources).

Hovoříme-li o IBA, nelze opomenout její nedílnou součást, a to její institut zaměřený na lidská práva (IBAHRI – International Bar Associationʼs Human Rights Institute). Tento institut již dlouhodobě zajišťuje celosvětově pomoc advokátům, kteří se ocitli v nesnázích, např. kvůli svému politickému přesvědčení, organizuje vzdělávací programy pro nově vznikající advokátní profesní organizace; jeho zástupci často vystupují jako pozorovatelé v řadě procesů vedených proti advokátům apod.

IBA organizuje (a i v nadcházejícím období bude organizovat) řadu vzdělávacích programů pro mladé advokáty, včetně poskytnutí různých podpor – mladším advokátům lze tudíž doporučit, aby pravidelně sledovali IBA a i takovýchto programů využili. Má-li kdokoli z kolegů advokátů či koncipientů zájem o získání detailnějších informací o činnosti IBA a výhodách, které členství v ní přináší, jsem připravena, nejen jako zástupkyně ČAK v IBA, ale i jako dlouhodobá členka IBA, takovéto informace případným zájemcům poskytnout.

 

JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb, národní zástupce v UIA, www.uianet.org

Česká advokátní komora je kolektivním členem Union Internationale des Avocats (UIA), což je druhá největší mezinárodní právní asociace (hned po IBA). V UIA ale převažují frankofonní země a země, kde se mluví románskými jazyky. Představenstvem ČAK jsem byl pověřen zastupovat ČAK v rámci této organizace a jmenován tzv. národním zástupcem. S touto funkcí je zároveň spojeno i členství v Řídícím výboru (zasedání čtyřikrát do roka). K povinnostem národního zástupce patří jednak účast na AGM, jednak účast nejméně na dvou zasedáním řídícího výboru.

Situace v UIA se ve srovnání s rokem 2021 příliš nezměnila – veškeré akce byly zrušeny a pořádány náhradně online formou. Teprve v druhé polovině roku 2021 začínají přípravy na přechod k prezenčnímu konání. Virtuální akce jsou zpravidla omezeny na hodinu trvání, a proto možnost vystoupit s příspěvkem je téměř minimální – přispívající jsou vybíráni předem.

V r. 2021 jsem se jako zástupce zúčastnil online zasedání Řídícího výboru a celkem 72 různých online zasedání a přednášek. Pro rok 2022 nelze předvídat, jak se bude situace vyvíjet, je však předpoklad, že cestovní možnosti a možnosti prezenčního konání zasedání výborů a kongresy budou stále ještě dost limitované. Výroční kongres v Madridu a Řídící výbor se konaly prezenčně koncem října, kongresu ale bylo možné se zúčastnit i distančně.

 

JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., národní zástupkyně v FBE, www.fbe.org

Evropská federace advokátních komor (FBE) je sdružením advokátních komor členských států Rady Evropy. Organizace je postavena na zásadách spoluprácevýměny zkušeností mezi advokátními komorami při respektování jejich autonomienezávislosti. I když systémy právapostavení komor mohou býtrůzných státech rozdílné, přece jen lze najít principy, které jsou společnékteré je potřeba prosazovatpřipomínat – boj za nezávislost advokátů při výkonu jejich profese, dodržování základních profesních zásad, uznání zvláštní role komor při obraně svobod advokátů. V současné době FBE sdružuje více než 250 advokátních národních i regionálních komor, reprezentujících přibližně jeden milion advokátů.

Rok 2021 byl ve znamení dopadů pandemie i na poli FBE. Dne 19. 3. 2021 se konala volební valná hromada v mimořádných podmínkách (online), neboť nebylo možno konat ji prezenčně. O průběhu této valné hromady jsem informovala advokátní veřejnost podrobněji příspěvkem v Advokátním deníku nazvaným „Hlas české advokacie je v Evropě výrazně slyšet“ Hlas české advokacie je v Evropě výrazně slyšet – Advokacie – Advokátní deník (advokatnidenik.cz).

Ve dnech 27. a 28. 9. 2021 se v Paříži konal výroční kongres FBE s tématem: „Přístup k právu a spravedlnosti – Evropské advokátní komory a advokáti v první linii“. Konference se konala prezenční formou a já jako zástupce ČAK jsem měla tu čest se akce zúčastnit. Bylo to poměrně odvážné rozhodnutí organizátorů, ale bylo zřejmé, že online komunikace není pro konání kongresu nejvhodnější formou. Jelikož všichni účastníci byli ukáznění – i když udržování rozestupů patrně ani nemohlo být striktně dodržováno – proběhlo vše bez problémů. Konference zvolila základní aktuální témata, prezentovaná formou panelové diskuse ve čtyřech blocích – právní pomoc a úskalí jejího poskytování při výkonu právní praxe, odškodňování obětí teroristických útoků, krize veřejného zdravotního systému a nové výzvy advokátů v této oblasti a konečně pomoc pro bono publico jako nedílná součást práce advokáta za podpory advokátních komor.

Z diskusí účastníků bylo zřejmé, že ačkoli pandemická doba probíhala v každém státě poněkud jinak, styčné body v práci evropských advokátů byly obdobné – museli se novým podmínkám přizpůsobit a být oporou klientům i v této ztížené době. Evropské společnosti řešily obecně podobné potíže (například těžkosti s nedostatkem ochranných pomůcek byla řešena všude, i francouzské regionální komory pro advokáty zajišťovaly respirátory jako ČAK), stejně tak všude fungovala pospolitost a solidarita. Jak jsem vyrozuměla od evropských kolegů, na advokáty v členských státech FBE (zejména tam, kde je zapsán násobně vyšší počet advokátů než v České republice) dolehly finanční a existenční potíže mnohem tvrději, než to pocítili advokáti čeští. Příští výroční kongres by měl uskutečnit v bulharské Sofii ve dnech 23. až 25. června 2022.

 

Mgr. Miroslav Krutina, národní zástupce v ECBA, viceprezident ECBA, www.ecba.org

Evropská trestní advokátní komora (The European Criminal Bar Association, ECBA) je sdružením obhájců ze všech členských států Rady Evropy, jehož cílem je podpora základních práv a procesních záruk osob účastnících se trestního řízení a prosazování vysokých procesních standardů. Mimo to se Komora též zaměřuje na podporu advokátního stavu v Evropě a svobodný výkon povolání obhájce.

ECBA prostřednictvím svých konferencí, výborů, pracovních skupin a médií, včetně internetových stránek www.ecba.org, vytváří odborné fórum pro podporu vývoje evropské legislativy, a to zejména s ohledem na práva evropských občanů na spravedlivý proces v praxi. ECBA hájí tyto zájmy na půdě orgánů EU, především na půdě Evropské komise a Evropského parlamentu.

Každoroční jarní a podzimní konference, které ECBA pořádá, poskytují prostor pro setkání a odbornou diskusi nad aktuálními tématy jak evropské, tak vnitrostátních jurisdikcí. S ohledem na cestovní opatření a nejistý vývoj pandemické situace byla konference v Rize, která se měla uskutečnit v květnu letošního roku, odložena na rok 2022. Podzimní konference v Berlíně, která se konala 1. a 2. října 2021, se věnovala zejména otázkám spojeným s Úřadem evropského veřejného žalobce a navazovala tak na setkání, které se mezi zástupci Komory a Úřadu odehrálo v únoru.

Na valném shromáždění ECBA konaném dne 2. 10. 2021 zároveň s konferencí v Berlíně bylo zvoleno nové představenstvo ECBA. Prezidentem ECBA byl znovuzvolen francouzský elitní advokát Vincent Asselineau. Úspěchem diplomacie české advokacie je obsazení pozice viceprezidenta ECBA českým advokátem Mgr. Miroslavem Krutinou.

Jedním z praktických nástrojů, které ECBA odborné veřejnosti poskytuje, je také Příručka k evropskému zatýkacímu rozkazu HOW TO DEFEND A EUROPEAN ARREST WARRANT CASE – ECBA Handbook On The Eaw For Defence Lawyers (ecba-eaw.org) (ECBA Handbook on the EAW). Ta bude v letošním roce rozšířena i o stručnou brožuru „Jak obhajovat klienta v řízení o EZR“ přeloženou do jazyků všech členských států Evropské unie včetně jazyka českého, na jehož překladu se zástupce ČAK podílel.

Členství v ECBA, které je zpoplatněno, je otevřeno individuálním členům i kolektivním členům (národním komorám a organizacím sdružujícím advokáty na bázi specializace). Zájemci z řad advokátů o členství v ECBA automaticky získávají členství v podsekci ECBA s názvem EFCL (European Fraud and Compliance Lawyers). Více informací lze nalézt na internetových stránkách ECBA nebo na stránkách EFCL (www.efcl.eu).

 

JUDr. Eva Indruchová, LL.M., Ph.D., národní zástupkyně v AIJA, www.aija.org

Mezinárodní asociace mladých právníků (AIJA) sdružuje zhruba 3 000 individuálních členů (právníků do 45 let věku) a přes 60 kolektivních členů, a to z celého světa, celkem ze 101 různých zemí.

Rok 2021 byl pro AIJA rokem dynamickým, inovativním a nadějným, neboť se některé aktivity uskutečnily opět i fyzicky. Doposud za tento rok AIJA a její členové zorganizovali přes 40 akcí, ať už online webinářů, zasedání pracovních výborů, společenských setkání, nebo fyzických konferencí. Za zmínku stojí např. 24hodinový webathon na téma „právní stát“ ve spolupráci s Americkou advokátní komorou (ABA) a Mezinárodní unií advokátů (UIA). Jednalo se o kontinuální sérii dvouhodinových online panelových diskusí, které se pohybovaly po celé planetě, napříč kontinenty a časovými pásmy. V jednom z panelů vystoupila mj. i Madeleine Albright, bývalá ministryně zahraničních věcí USA. Záznam z této mimořádné akce je možné shlédnout na kanále Youtube Rule of Law Webathon – YouTube.

V srpnu 2021 proběhl historicky první hybridní výroční kongres AIJA. Bylo tak možné si zvolit mezi online vzdáleným připojením nebo přímou fyzickou účastí na místě, konkrétně ve švýcarském Curychu. Celkem se kongresu zúčastnilo 652 právníků, z toho 483 fyzicky a 169 online. Ústředním tématem kongresu byla „inovace v právním světě“. Během výročního kongresu, jehož součástí je tradičně i valné shromáždění a volby, které od r. 2018 probíhají elektronicky, došlo k předání pomyslného žezla z rukou dosavadního prezidenta AIJA, francouzského advokáta Françoise Barré, nově úřadující prezidentce Anně Wyrzykowské, advokátce z Polska. Ta ve svém slavnostním projevu uvedla, že se během svého prezidentského roku hodlá zaměřit na budoucnost právní profese. To bude též ústřední téma příštího výročního, již 60. kongresu AIJA, který se uskuteční v Singapuru, a to ve dnech 22. až 26. srpna 2022.

Pro velký úspěch AIJA pokračuje s novou iniciativou a organizuje další sérii online přednášek v rámci tzv. AIJA Akademie, kterou poprvé AIJA uvedla na jaře tohoto roku a která je naplánována na celý semestr, od října 2021 do února 2022. Tentokrát bude zaměřena na posílení profesní osobnosti pod vedením lektorky z Fordham Law School v New Yorku. Po zbytek roku 2021 se uskuteční ještě několik akcí i fyzicky. Z nich nejvýznamnější jmenujme tzv. půlroční konferenci ve dnech 16. až 19. listopadu v Dubaji. AIJA i nadále pokračuje ve svých odborných podcastech, které si můžete poslechnout na webové adrese www.aija.org.

Na závěr bych ráda opět vyzvala všechny advokátní koncipienty a advokáty do 45 let věku, aby zvážili své členství v této exkluzivní profesní mezinárodní organizaci. V případě jakýchkoliv souvisejících otázek jsem plně k dispozici na e-mailové adrese indruchova@cak.cz.

 

ČAK
Foto: archiv BA

Go to TOP