Podle Českého statistického úřadu došlo za první pololetí 2021 ke 23 326 případům pracovních úrazů, jedná se o více než 10% nárůst oproti stejnému období v loňském roce. Nejvíce případů hlásí zpracovatelský průmysl. Celkem si pracovní úrazy vyžádaly 39 obětí na životech. Společnost Vindicia, která se specializuje na odškodnění, navíc upozorňuje, že podle Ministerstva zdravotnictví mohou některé profese po nákaze covid-19 úspěšně žádat o kompenzaci za nemoc z povolání.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo zaznamenáno 23 326 případů, jde o 14% navýšení oproti stejnému období v roce 2021. Čísla uvedl Český statistický úřad, podle kterého si 96 % úrazů vyžádalo pracovní neschopnost delší než 3 dny, z toho 9 138 úrazů připadá na zpracovatelský průmysl. 39 osob za první pololetí v práci následkem zranění zemřelo, oproti loňskému období je to o 17 % méně.

Po loňském roce, kdy se v důsledku rozšířené práce z domova snížil počet pracovních úrazů, se tak množství případů dostalo na obvyklou úroveň, dlouhodobý průměr se totiž pohybuje okolo 45 tisíc úrazů ročně. „I na home office ale docházelo ke zraněním, která nakonec byla hodnocena i úspěšně odškodněna jako pracovní úrazy. Byl to i případ naší klientky, která dosedla u počítače na židli tak nešťastně, že upadla, zlomila si kostrč a ještě se vážně popálila čerstvě uvařenou kávou. Vše proběhlo hladce díky tomu, že měla v pracovní smlouvě obsažený dodatek o home office. Kompenzace dosáhla téměř 400 tisíc korun,“ říká Mgr. Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Zásadní pro uznání nároku je podle něj především ujednání o možnosti práci na home office v zaměstnanecké smlouvě, vstřícný přístup společnosti a prokázání skutečnosti, že k úrazu opravdu došlo v souvislosti s výkonem pracovních povinností.

Podle odborníka na pracovní právo JUDr. Ladislava Jouzy má home office vedle výhod i řadu záporných stránek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance. Jde například o uplatňování náhrady škody, kterou utrpěl zaměstnanec pracující doma, např. v místě svého bydliště. „V případě pracovního úrazu tohoto zaměstnance připadají v úvahu mnohé situace, jejichž řešení je poněkud komplikované, a to především z důvodu totožné relevantní právní úpravy jak pro „klasické“ zaměstnance, tak i pro tyto zaměstnance. Problémy jsou zejména s důkazním posuzováním, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv, neboť stále přetrvává snaha některých zaměstnanců přenášet odpovědnost za škodu v důsledku mimopracovních úrazů na zaměstnavatele nebo jiný subjekt, který by měl být za náhradu škody odpovědný,“ vysvětluje  JUDr. Ladislav Jouza.

Uvedená situace v nemalé míře také souvisí s omezenou možností kontrolní činnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří pracují doma. Omezení kontrolní činnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci je na přítěž a prokazování zaměstnance, že si zrovna v uvedeném případě přivodil úraz při nebo pro plnění pracovních úkolů, a je poměrně komplikovanou záležitostí. „Předpoklad, že již vstupem zaměstnance do prostor objektu zaměstnavatele je splněna jedna z podmínek pro případnou budoucí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech, nelze bez dalšího použít i v případě zaměstnanců při home office. Analogicky sice lze pro tyto účely považovat např. bydliště jako místo výkonu práce za „prostor objektu zaměstnavatele“ ve smyslu zák. práce a prováděcích předpisů, avšak v praxi se vyskytují problémy při posouzení rozhodného okamžiku utrpění úrazu, případně unesení důkazního břemene zaměstnance, že se tak stalo právě v době plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním,“ dodává JUDr. Jouza.

Jak tedy prokázat pracovní úraz? Důkazní břemeno prokázání, že k úrazu došlo a že se jedná o úraz pracovní je na zaměstnanci. „Otázku přímé souvislosti úrazu s plněním pracovních úkolů je třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného. Musí se zjistit, zda lze k takové souvislosti dospět vzhledem ke vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru. V řízení o náhradu škody při pracovním úrazu má poškozený zaměstnanec pracující v home office důkazní povinnost. Musí prokázat, že utrpěl pracovní úraz a že mu vznikla škoda. Dále musí prokázat, že existuje příčinná souvislost mezi touto škodou a pracovním úrazem,“ uzavírá JUDr. Jouza.

Do odškodnění už se propsala loňská legislativní novinka

Na začátku roku vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která obsahuje i novinku – institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Opatření se vztahuje především na případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. Následky pro jeho blízké jsou tak srovnatelné s úmrtím. Soudy již podobné situace řeší.

„V těchto dnech jsme dořešili případ, kdy byl člověk po vážném úrazu několik měsíců v kómatu, z něhož se již bohužel neprobral a zemřel. Pozůstalí tak získali dvacetinásobek průměrné mzdy, a díky novele zákona pak každý z nich i 350 tisíc za útrapy, které prožívali v době, kdy jejich blízký následkem fatálního zranění bojoval o život,“ přibližuje Tomáš Beck.

Covid-19 uznáván jako nemoc z povolání

Vyjasňuje se dlouhodobě nepřehledná situace ohledně odškodnění pro osoby, které covid-19 onemocněly při výkonu povolání. „Jedná se především o ty, kteří byli vzhledem ke svému pracovnímu nebo služebnímu zařazení skutečně zvýšenému riziku nákazy exponováni, tedy o zdravotníky, ošetřovatele, sociální pracovníky, policisty, strážníky, učitele a studenty s nařízenou pracovní povinností,“ vypočítává Beck, podle kterého nárok potvrdilo samo Ministerstvo zdravotnictví. „Výklad ze strany ministerstva je sice stále poněkud vágní, ale cesta k odškodnění se pootevřela a máme informaci o tom, že jednotlivcům již byla kompenzace přiznána. Zásadní je, aby měli prokazatelný doklad o tom, že onemocněli,“ upřesňuje Tomáš Beck.

Žadateli, který odpovídá zmíněnému pracovnímu zařazení a soudí, že má na odškodnění nárok, radí Tomáš Beck následující: „Je třeba si vyžádat vyšetření u místně příslušného střediska, které je oprávněné posuzovat nemoci z povolání a připojit kopie lékařských zpráv, jež onemocnění covid-19 dokumentují. V případě nespokojenosti s verdiktem pak kontaktovat právníky či odborníky na kompenzace.“

Více o pracovních úrazech na home office a onemocnění covid-19 a jejich odškodňování ZDE.

Redakce AD a ShrtCut Studio s.r.o.
Foto: canva.com