Ochránci lidských práv se obávají, že po letošním zasedání Valného shromáždění Interpolu, které dnes, tedy 23. listopadu, začalo v Istanbulu, posílí v této mezinárodní policejní organizaci vliv autoritářských zemí. Podle lidskoprávních aktivistů pak hrozí, že budou nástroje Interpolu použity na pronásledování opozičních představitelů a kritiků v zahraničí, uvedla agentura AP. Interpol ale odmítá, že by mohl být zneužit k politickým účelům. Silné kritice čelí jeden ze dvou kandidátů na prezidenta, policejní generál ze Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Jeho protikandidátkou je Češka Šárka Havránková.

Ochránci lidských práv se obávají zvolení Raísího do čela organizace a čínského zástupce Chu Pin-čchena do úzkého vedení Interpolu. Na Raísího byla v pěti zemích včetně Francie a Turecka podána trestní oznámení kvůli mučení a dalším činům, kterých se údajně dopustila policie v SAE pod jeho velením. Dva britští občané tvrdí, že byli v SAE několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila. Organizace MENA Rights Group, která působí v arabských zemích a na Blízkém východě, poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE. Proti Raísímu, který tvrdí, že chce Interpol modernizovat, vystoupila i skupina francouzských zákonodárců.

Ochránci lidských práv se obávají, že posílení vlivu autoritářských zemí povede k tomu, že nástroje Interpolu budou nedemokratické režimy více využívat k pronásledování opozičních představitelů a disidentů v zahraničí. Hrozí podle nich, že kritici nesvobodných režimů budou zařazeni na „červený seznam“ nejhledanějších lidí na světě. Z těchto praktik aktivisté již dnes obviňují Čínu a jejího kandidáta Chua.

Interpol ale odmítá, že by jeho nástroje byly používány k politické perzekuci. Instituce tvrdí, že kontroluje, zda jsou žádosti o mezinárodní součinnost mezi policejními sbory v souladu s její chartou.

Přes 250 organizací také vyzvalo vedení Interpolu, aby na jednání nebyl vpuštěn šéf barmské policie a náměstek ministra vnitra Than Hlain. Podle nich má velký podíl na represích po únorovém vojenském puči v Barmě.

Valné shromáždění Interpolu potrvá v Istanbulu do čtvrtka 25. listopadu, kdy se očekává volba prezidenta a užšího vedení. Účastnit se ho může až 194 členských zemích, pokud mají zaplacené členské příspěvky. Jedním ze dvou kandidátů na šéfa organizace je plukovnice české policie a nynější viceprezidentka Interpolu pro Evropu Šárka Havránková.

V čele organizace, která sídlí v Lyonu, je v současnosti stojí Korejec Kim Čong-jang. Ten se stal šéfem v roce 2018 poté, co tehdejší prezident Interpolu Meng Chung-wej z Číny náhle zmizel ve své vlasti a později na funkci rezignoval. Podle informací úřadů byl Meng odsouzen k 13,5 roku vězení za úplatkářství a zneužití moci a vyloučen z komunistické strany. Mengova manželka, která žije ve Francii pod policejní ochranou, minulý týden agentuře AP řekla, že od září 2018 nemá od čínských úřadů zprávy o svém muži, i když o ně opakovaně žádala. Interpol kritizuje za to, že přijal Mengovu rezignaci, i když ji zaslal poté, co byl zadržen v Číně, a nemohl tak podle ní projevit svou svobodnou vůli.

Zdroj: ČTK
Foto: interpol.int (portrét Š. Havránkové), M. Mariani/Wikimedia