Ruské úřady zařadily poprvé i několik prominentních právníků na seznam „zahraničních agentů“. Ti se musí označovat touto hanlivou nálepkou v každém prohlášení a snášet přísnější dohled úřadů. „Jde o další díl tažení proti obráncům lidských práv, přívržencům opozice a nezávislým médiím,“ napsala agentura AP.

Na černou listinu ministerstvo zařadilo několik právníků, včetně Ivana Pavlova a jeho spolupracovníků z týmu obhájců lidských práv Komanda 29, který už mezitím úřady rozpustily. Pavlov je znám jako obhájce novináře Ivana Safronova, který už déle, než rok čelí ve vyšetřovací vazbě obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Safronov vinu odmítá.

Sám Pavlov se v současnosti nachází v Gruzii. V Rusku byl na něj vystaven zatykač, připomněl list Kommersant. „Jako v případě jakéhokoliv státního vyznamenání i toto postavení (zahraničního agenta) jsem nejspíše získal za celoživotní zásluhy, a ne za nějaký konkrétní případ,“ prohlásil Pavlov. Rozhodnutí ministerstva chce napadnout u soudu, i když si od odvolání nejvýše slibuje, že se alespoň dozví formální důvod pro zařazení mezi „cizí agenty“.

Ministerstvo se při svém rozhodnutí odvolalo na neupřesněné „informace od státních orgánů“.

Ruské ministerstvo spravedlnosti mezi zahraniční agenty zařadilo také sdružení Rossijskaja LGBT-seť, známé i pod anglickým názvem Russian LGBT Network, které hájí práva sexuálních menšin od roku 2006 a má po celé zemi 17 poboček. „Nevíme, proč nás prohlásili za zahraničního agenta, a nesouhlasíme s tím. Nevyvíjíme politické aktivity, ale nabízíme právní a psychologickou pomoc a obranu práv komunity LGBT,“ uvedlo sdružení Rossijskaja LGBT-seť, které se hodlá také odvolat.

V Rusku fungují už tři rejstříky zahraničních agentů: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv. Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje. Letos v srpnu bylo v tomto rejstříku 43 položek, v současnosti čítá už 93.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com