Mezi novými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, které nabývají účinnosti 1. listopadu 2021, je i mimořádné opatření upravující omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb a mimořádné opatření týkající se testování obyvatel na přítomnost viru SARS–CoV-2. Je známo, že obě přinášejí významnou změnu – první zkrácení platnosti jak antigenních, tak PCR testů, druhé neproplácení testů z veřejného zdravotního pojištění.

 

Řeč je o mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZd“) č. j.: MZDR 14601/2021-26/MIN/KAN a č. j.: MZDR 47828/2020-30/MIN/KAN, oboje z 22. října 2021. Druhým z uvedených opatření vláda strašila již od začátku léta. Dne 19. července dokonce schválila text mimořádného opatření, které mělo být MZd vydáno s účinností od září.[1] Již tehdy to bylo poměrně překvapivé. Když totiž navrhovatel ve sporu vedeném pod č. j. 1 Ao 12/2021 napadl opatření ze 17. června 2021, kterým bylo zrušeno testování různých skupin od zaměstnanců po pacienty zdravotnických zařízení, MZd se ve svém vyjádření bránilo tím, že „Současná proočkovanost populace umožňuje na některých opatřeních již netrvat.“ Ke dni vydání opatření napadeného ve věci č. j. 1 Ao 12/2021, tedy ke dni 17.06.2021 bylo v ČR 2 343 115 plně očkovaných[2] a MZd považovalo proočkovanost populace za dostatečnou, aby některá opatření právě z důvodu proočkovanosti populace zrušilo. Ke dni nařízení výše uvedeného opatření k testování obyvatel, tedy ke dni 22. 10. 2021 bylo plně očkovaných 5 795 595.[3] Počet plně očkovaných se tedy od půlky června do dne nařízení výše uvedených opatření zvýšil o téměř tři a půl milionu, a proočkovanost najednou nestačí a je třeba přitvrdit?

 

Frekvence a smysl preventivního plošného testování

Pokud už vůbec máme preventivně plošně testovat, s ohledem na průkaznost testů a rychlejší šíření varianty delta by nemělo smysl častější testování rozporovat, kdyby… nebylo v nepoměru s jinými opatřeními. Pokud se chce jít zdravý člověk najíst nebo se nechat ostříhat, musí absolvovat každých 24 hodin antigenní test nebo každých 72 hodin PCR test. Pacienty a zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách oproti tomu postačí testovat jedenkrát za 7 dní, a to pouze rychlým antigenním testem.[4] Od návštěvy pacientů ve zdravotních zařízeních a u poskytovatelů sociálních služeb se vyžaduje jen POC antigenní test ne starší 72 hodin nebo RT-PCR test ne starší 7 dnů.[5] Nabízí se otázka, koho že to vlastně mají opatření chránit. Rizikové, tedy staré a nemocné?

Preventivní plošné testování je otázkou samo o sobě. V opatřeních se nedá najít informace o tom, jakou měrou by mělo přispět k řešení současné situace. Přitom podle ust. § 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu má správní orgán povinnost postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, tedy musí sám přinést dostatek přesvědčivých důkazů o skutečnostech, které ho vedly k vydání konkrétního rozhodnutí či k uplatnění konkrétního postupu, a tedy i k vydání konkrétního mimořádného opatření. V září 2020 odborná mikrobiologická skupina doporučila, aby se vyšetřovaly pouze rizikové skupiny, tedy pacienti se symptomy covid-19 a předchozí expozicí nebo pacienti z nemocnic nebo pečovatelských zařízení, která bývají riziková. Preventivní testování antigenními testy označila za nevhodný nástroj monitorování epidemií.[6] Na nevhodnost preventivního plošného testování jako nástroje k řízení epidemie upozorňovali např. i Straka a Komárek ve své práci Odhad průběhu epidemie SARS-CoV-2 v ČR na základě počtu úmrtí: Statistické modelování pomocí reálných dat.[7] z počátku června 2021. Navíc máme empirickou zkušenost, že se plošně preventivně testovalo, a přesto to nezabránilo několika vlnám epidemie. Krátká a kol. pak v závěru své práce COVID-19-free pracoviště doporučuje testování PCR testy pouze v případě testování lokálního ohniska – tedy pokud se na pracovišti vyskytne osoba s klinickými příznaky, otestovat pracovníky, kteří s ní byli v kontaktu, a zrušit plošné antigenní testování u osob s protilátkami.[8] V aktuální práci kolektivu Beneš a kol. Teze o SARS-CoV-2 a COVID-19 a doporučená opatření se uvádí, že „Antigenní testy jsou primárně určeny pro rychlou orientační diagnostiku osob s příznaky onemocnění, naopak nejsou vhodné pro vyšetřování bezpříznakových osob a pro provádění celoplošných screeningů..“[9] U PCR testů se v této práci uvádí, že pozitivní výsledek PCR „nemusí znamenat, že je vyšetřovaná osoba infekční“ a „po uplynutí doby delší než 48 hodin nelze výsledek považovat za validní“.

 

Testování imunních a netestování očkovaných

Testování lidí po prodělaném onemocnění, tedy především těch, kteří mají protilátky, nedává smysl. Podle řady dostupných informací je patrné, že prodělání onemocnění covid-19 poskytuje dlouhodobou a komplexní ochranu proti reinfekci. K tomu lze doporučit práci z českých zdrojů Krátká a kol. Protilátky po prodělaném onemocnění COVID-19 poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu před reinfekcí[10] a ze zahraničních třeba souhrn textů, převážně studií, shromážděných ve stati 96 Research Studies Affirm Naturally Acquired Immunity to Covid-19.[11]

Smysl nedává ani netestování očkovaných. Dnes je snad naprosto zřejmé, že vakcíny nejsou dostatečně účinné a že očkovaní mohou virus SARS-CoV-2 šířit. K tomu souhrnné odborné stanovisko Čížka Vliv očkování na ochranu populace před šířením viru SARS-CoV-2.[12] Ve virové náloži očkovaných a neočkovaných nebyl pozorován žádný významný rozdíl.[13] Podle Komárka činí „vynechání očkovaných jedinců z testování plošné testování zcela zbytečným, jak co se prevence šíření nákazy, tak co se monitoringu týká.“[14]

 

Hrazení zdravotní péče

Jak se podává z ust. čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), občané České republiky mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Toto právo se řadí mezi práva sociální a lze se ho tedy ve smyslu ust. čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat jen v mezích zákonů, které je upravují. Takovým zákonem je především zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zák. v. z. p.“). Systém je nastaven tak, že plátci pojistného platí pojistné a zdravotní pojišťovny platí poskytovatelům zdravotních služeb za péči o pojištěnce. Z práv a povinností pojištěnce, která jsou daná výlučně zákonem, nás bude nejvíc zajímat právo na to, aby mu pojišťovna zajistila poskytnutí hrazených zdravotních služeb. Mezi hrazenými službami podle § 13 odst. 2 písm. a) zák. v. z. p. je jmenovaná i péče preventivní a diagnostická. V § 30 odst. 1 zák. v. z. p. se vysloveně uvádí, že hrazenými službami jsou vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Ty jsou pak upraveny v Hlavě III (§ 45 a násl.) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zák. o. v. z.“).

V opatření č. j.: MZDR 47828/2020-30/MIN/KAN se uvádí, že toto opatření se považuje za opatření proti infekčním onemocněním podle § 30 odst. 1 zák. v. z. p., přičemž v čl. III. opatření jsou vyjmenované osoby, kterým mají být RAT a RT-PCR testy poskytnuty. Těmito osobami jsou:

a) osoby do dovršení 18 let věku,
b) osoby, které se nemohou očkování proti onemocnění covid-19 podrobit pro kontraindikaci; c) osoby očkované proti onemocnění covid-19 alespoň jednou dávkou očkovací látky.

Pokud podstoupí RAT a RT-PCR testy na svou žádost jiné než vyjmenované osoby, podle tohoto opatření se nebude jednat o hrazenou službu v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Otázka tedy zní – z jakého důvodu budou takové jiné osoby žádat poskytovatele zdravotních služeb o RAT či RT-PCR test? Samozřejmě existuje nenulová možnost, že si tyto osoby v sobotu odpoledne řeknou: „Copak dneska podnikneme? Před týdnem jsme byli na výletě, před čtrnácti dny v kině, předtím v ZOO… Což kdybychom si zašli na RAT? Anebo raději na RT-PCR?“ Ve skutečnosti o jeden z uvedených testů budou žádat, protože si bez něj, pokud tedy vyjde jako negativní, nezajdou ani do fitka ani do bazénu ani do restaurace ani ke kadeřníkovi, neubytují se v hotelu, nepřijmou je v lázních… A proč? Protože jim povinnost prokázat se jedním z uvedených testů nařizuje MZd svým mimořádným opatřením. A jaký důvod je v mimořádném opatření k omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb uveden pro vydání tohoto opatření? Nařizuje se postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zák. o. v. z. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 (tzv. „pandemický zákon“). Tady jsme se, jak se zdá, trochu zacyklili – § 69 zák. o. v. z. je součástí Hlavy III zák. o. v. z., v níž jsou uvedená opatření proti infekčním onemocněním, a vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním by měly být v souladu s ust. § 30 odst. 1 zák. v. z. p. hrazené z veřejného pojištění. O tom, že se v případě hrazení zdravotních služeb na základě opatření orgánu veřejného zdraví jedná o praxi běžnou, svědčí např. i informace na stránkách VZP, v níž se uvádí: „Postup při epidemii se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Mimořádná opatření, jejich rozsah a trvání, nařizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví a veškerá opatření, spadající do tohoto nařízení, jsou hrazena ze státního rozpočtu.“[15]

V § 15 zák. v. z. p. jsou uvedeny konkrétní případy toho, co se z veřejného pojištění hradí a nehradí. Testování v důsledku povinnosti uložené mimořádným opatřením MZd mezi nimi uvedeno není. Podle představy MZd by tedy měly osoby nevyjmenované v opatření o testování za testy, bez nichž jim MZd zakazuje vstup do různých prostor, platit poplatek. Poplatkem se rozumí jednorázová nedobrovolně placená peněžní částka, která se vybírá za službu. Jak však vyplývá z ust. čl. 11 odst. 5 Listiny, poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Takovým poplatkem uloženým na základě zákona v oblasti veřejného pojištění je tzv. regulační poplatek, upravený v § 16a zák. v. z. p. O žádném jiném poplatku se v tomto předpise nepojednává.

Zásah do majetkové sféry formou opatření obecné povahy, kterým jsou mimořádná opatření MZd, není dle názoru autorky v souladu s právním řádem. „Chce-li stát omezit hospodářská, sociální nebo kulturní práva – a v tomto případě jde o práva sociální – může tak učinit pouze zákonem, nemůže tak činit podzákonnou normou.“ To jsou slova předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského z roku 2013, když Ústavní soud posuzoval, zda může být nadstandard hrazený pacientem stanovený formou vyhlášky. V nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. června 2013 se pak uvádí: „Podzákonná normotvorba je protiústavní, jestliže meze základních práv a svobod nemůže stanovovat nic jiného než přímo zákon.“ Exekutiva by neměla mít možnost tak lehce zasahovat nejen do základních práv, ale ani do práv hospodářských a sociálních.

 

Přezkum zasažených práv

V případě přezkumu zásahu do sociálních práv se běžně nepoužívá test proporcionality, který známe z přezkumu zásahu do práv základních, nýbrž test racionality. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 05. 2008 (body 102–104) modifikoval dříve používaný test racionality tak, že zahrnuje čtyři kroky:

1) vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu;

2) zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu;

3) posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv;

4) zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší.[16]

Pokud je zasaženo jádro práva, třetí a čtvrtý krok se neuplatní a následuje test proporcionality. V případě uvedených opatření bylo dle názoru autorky přímo zasaženo jádro práva na poskytování bezplatné zdravotní péče v mezích ust. čl. 31 Listiny.

Při posuzování proporcionality výše uvedených opatření je třeba vzít v úvahu, že se epidemiologická situace v České republice změnila. Bez ohledu na současné přírůstky pozitivně testovaných i hospitalizovaných naše populace není imunologicky naivní, jak tomu bylo před rokem. Na tom, že populace ČR již není „naivní“, má vliv vysoký podíl postinfekčních osob, které nejsou vůči viru SARS-CoV-2 vnímavé. Podle studie PROSECO[17] bylo v březnu 2021 takových osob 51 %, nyní, poté, co přibylo nakažených, jich pravděpodobně bude ještě více. K tomu je naočkováno téměř 60 % dospělé populace a v nejohroženější skupině z hlediska rizika závažného průběh nemoci, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 81,5 %.  Současně je s ohledem na skutečnost, že vir SARS-CoV-2 mohou šířit i očkovaní, naprosto nereálným cílem zastavit šíření viru. Na tuto skutečnost mohou ukazovat i data z vysoce proočkovaných zemí. Např. v Belgii, která má 11,6 mil obyvatel a hlásí proočkovanost 74 %[18], bylo 30. října 2021 nových případů 8 737 a 258 osob v těžkém stavu.[19] Epidemiologická opatření by měla být cílenější a zaměřit se na ochranu zranitelných před těžkým průběhem nemoci a před zbytečnými úmrtími. Změnu podmínek je třeba reflektovat. Racionalita testu proporcionality totiž závisí na otázce, zda spojuje premisy, které mohou být racionálně ospravedlněny.[20] Pokud nejsou racionální vstupní informace, nemůžou být racionální ani závěry testu.

Další vstupní informací pro posuzování opatření je otázka, zda by nešlo dosáhnout zabránění těžkých průběhů a zbytečných úmrtí jinou cestou. Předně se nabízí možnost přistupovat k informaci, že virus mohou šířit i očkovaní, racionálně a nenařizovat omezující opatření jen neočkovaným. Rozhodnutí ignorovat fakt, že očkovaní SARS-CoV-2 šíří, je rozhodnutím politickým, které nemá s medicínou založenou na důkazech nic společného. Dále bychom se měli, jak doporučují odborníci, zaměřit na včasnou léčbu rizikových osob[21] a podávat léky, které sníží pravděpodobnost hospitalizace s těžším průběhem o 70 %.[22] Ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol a exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík vysloveně uvedl: „Dost dobře nechápu, proč vůbec roste počet pacientů v nemocnicích ve chvíli, kdy máme k dispozici léky, které zabrání tomu, aby se pacienti dostali do těžkého stavu.“[23] Jak vyplývá z textů uvedených v odkazech, právě primární péče byla dosud podceňována a zanedbávána. MZd by nemělo nedostatky ve svém resortu přenášet na občany v podobě plošných omezujících opatření.

Jaký má zpoplatnění testů cíl

V lednu 2021 Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve své rezoluci vyzývalo členské státy „aby zajistily, že budou občané informováni v tom smyslu, že vakcinace není povinná a na nikoho není vyvíjen politický, sociální nebo jiný nátlak, aby se nechal očkovat, pokud si to sám nepřeje“ a „aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován kvůli možným zdravotním rizikům nebo nechtěl být očkován.“[24] Na jaře sice nastoupila mediální masáž vládní očkovací kampaně, ale stále se o očkovaní proti covidu-19 mluvilo jako o dobrovolném. Postupně se tlaky začaly zvyšovat, až jsme se dostali do bodu, kdy jsou neočkovaní evidentně ostrakizováni, kdy se mluví o „pandemii neočkovaných“, ačkoli v nemocnici prokazatelně leží nezanedbatelné počty očkovaných, a kdy se o opatřeních mluví otevřeně jako o motivaci lidí k tomu, aby se naočkovali.[25] A lidé se pod nátlakem očkují.[26]

V této souvislosti si autorka dovoluje upozornit, že v čl. 4 odst. 4 Listiny stojí: „Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“

Závěr

Zpoplatněním testů, které jsou vyžadovány k tomu, aby člověk mohl vykonávat činnosti běžného života, je evidentně vyvíjen nátlak na očkování, které je ovšem formálně „dobrovolné“. Takové praktiky autorka považuje za nemorální a protiprávní. Zbývá známá otázka: „Cui bono?“

JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR a pro ČLK přednáší zdravotnické právo v rámci kurzů celoživotního vzdělávání lékařů

 

---

[1] https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/w210719a-0667.pdf (dostupné 31.10.2021)

[2] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr (dostupné 31.10.2021)

[3] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr (dostupné 31.10.2021)

[4] mimořádné opatření MZd č. j. MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN ve znění mimořádného opatření č. j. MZDR 32802/2021-3/MIN/KAN

[5] mimořádné opatření MZd č. j. MZDR 14597/2021-3/MIN/KAN ve znění mimořádného opatření č. j. MZDR 1595/2021-6/MIN/KAN

[6] Přímá detekce SARS-CoV-2: detekce antigenu. Odborné stanovisko Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID MZ, vypracované ve spolupráci s Národní referenční laboratoří SZÚ pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, 23. 9. 2020, https://www.splm.cz/article/prima-detekce-sars-cov-2-detekce-antigenu  (dostupné 31. 10. 2021).

[7] Straka, R., Komárek, A. Odhad průběhu epidemie SARS-CoV-2 v ČR na základě počtu úmrtí: Statistické modelování pomocí reálných dat. 07.06.202. https://smis-lab.cz/wp-content/uploads/2021/06/2021-06-07-Straka.pdf  (dostupné 31.10.2021).

[8] Krátká, Z., Sedláčková, L., Luxová, Š., Hrubá, D., Katina, S. COVID-19-free pracoviště: Vyšetření protilátek proti koronaviru jako základ testovací strategie ve firmách. Čas. Lék. čes. 2021; 160: 126-132

https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2021-4-5/covid-19-free-pracoviste-vysetreni-protilatek-proti-koronaviru-jako-zaklad-testovaci-strategie-ve-firmach-127892. (dostupné 31.10.2021).

[9] Beneš, J., Bohoněk, M., Dřevínek, P., Krátká, Z., Zelená, H. Teze o SARS-CoV-2 a COVID-19 a doporučená opatření. 26.10.2021. https://smis-lab.cz/2021/10/26/teze-o-sars-cov-2-a-covid-19-a-doporucena-opatreni/. (dostupné 31.10.2021).

[10] Krátká, Z., Fejt, V., Kučera, R., Fürst, T., Zelená, H. Protilátky po prodělaném onemocnění COVID-19 poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu před reinfekcí.

Čas. Lék. čes. 2021; 160: 167-175. https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2021-5-5/protilatky-po-prodelanem-onemocneni-covid-19-poskytuji-dostatecnou-a-dlouhodobou-ochranu-pred-reinfekci-128503 (dostupné 31.10.2021).

[11] Alexander, P. E. 96 Research Studies Affirm Naturally Acquired Immunity to Covid-19: Documented, Linked, and Quoted. 17.10.2021. Brownstone Institute. https://brownstone.org/articles/79-research-studies-affirm-naturally-acquired-immunity-to-covid-19-documented-linked-and-quoted/. (dostupné 31.10.2021).

[12] Čížek, V. Vliv očkování na ochranu populace před šířením viru SARS-CoV-2. 08.10.2021. https://smis-lab.cz/2021/10/18/ockovane-osoby-mohou-sirit-koronavirus-vakcina-neni-dostatecne-ucinna/. (dostupné 31.10.2021).

[13] Acharya, C. B. et al. No Significant Difference in Viral Load Between Vaccinated and Unvaccinated, Asymptomatic and Symptomatic Groups Infected with SARS-CoV-2 Delta Variant. Medrxiv. September 29,2021. doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.28.21264262 (dostupné 31.10.2021)

[14] Komárek, A. Odborné stanovisko: Smysl plošného testování ve školách.16.10.2021. https://smis-lab.cz/2021/10/16/nesmysl-plosneho-testovani-ve-skolach/. (dostupné 31.10.2021).

[15]https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/zjistovani-hladin-protilatek-a-uhrada-pojistovnou. (dostupné 01.11.2021).

[16] též nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 04. 2012, bod 48

[17] Piler P., Thon V., Andrýsková L. et al. Dynamics of seroconversion of anti-SARS-CoV-2 IgG antibodies in the Czech unvaccinated population: nationwide prospective seroconversion (PROSECO) study.posted August 18. 2021. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.15.21262007v1. (dostupné 31.10.2021).

[18] https://ourworldindata.org/covid-vaccinations?country=OWID_WRL . (dostupné 01.11.2021).

[19]https://www.worldometers.info/coronavirus/?fbclid=IwAR35ZFiRZJ8tyBCwazX2N-k7yJjZOLDQiZSA_MsJAfdK74s8f2a_Dgx4iVk#countries. (dostupné 01.11.2021).

[20] Alexy, R. Balancing, Constitutional Review, and Representation. International Journal of Constitutional Law, 2005, roč. 3, č. 4, s. 576.

[21] Svoboda, T. Boj s covidem-19 má v Česku významnou trhlinu, říká imunolog. 24.10.2021. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cisla-infikovanych-jsou-nepresna-zanedbavame-primarni-lecbu-covidu-rika-imunolog-178671. (dostupné 31.10.2021).

[22] Nohl,R., Přádová, D. Lék na covid za 600 milionů leží na skladě. Neví se, co s ním. https://web.archive.org/web/20211012072406/https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lek-na-covid-za-600-milionu-lezi-na-sklade-nevi-se-co-s-nim-176840. (dostupné 31.10.2021).

[23] Pojďte si pro infuzi protilátek, je jich dost. Trvá to jen dvě hodiny, vyzývá lidi s covidem šéf nemocnice Ludvík. 21.10.2021. https://plus.rozhlas.cz/pojdte-si-pro-infuzi-protilatek-je-jich-dost-trva-jen-dve-hodiny-vyzyva-lidi-s-8602522   (dostupné 31.10.2021)

[24] Covid-19 vaccines: ethical, legal and practical considerations, 27.01.2021, https://pace.coe.int/en/files/29004/html

[25] např. Je to snaha přimět lidi, aby se očkovali, hájí Vojtěch konec hrazených testů. 13.07.2021. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vojtech-konec-hrazenych-preventivnich-testu-na-covid-19-motivace-k-ockovani.A210713_180143_domaci_kop . (dostupné 31.10.2021)

[26] Velký zájem o očkování! Lidé reagují na placené testy, říkají zástupci nemocnic. 25.10.2021. https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/velky-zajem-o-ockovani-lide-reaguji-na-placene-testy-rikaji-zastupci-nemocnic.html . (dostupné 31.10.2021)