Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu – září 2021.

 

Priority slovinského předsednictví v Radě EU v oblasti spravedlnosti a vnitra

Dne 1. září 2021 vystoupil v Evropském Parlamentu slovinský ministr spravedlnosti Marjan Dikaučič, aby nastínil priority slovinského předsednictví v Radě EU v oblasti spravedlnosti a vnitra. Ve svém projevu uvedl, že se Slovinsko zaměří na ochranu základních práv ve vztahu k novým digitálním technologiím a také na etické aspekty umělé inteligence. Rovněž se chce věnovat tématu dětských práv v trestním i občanském právu a zvyšovat povědomí o potřebě účinně bojovat proti projevům nenávisti a zločinům z nenávisti. Na toto téma uspořádá předsednictví dne 28. října virtuální konferenci. Předsednictví bude mimo jiné pracovat na pokroku v digitalizaci soudních systémů EU a bude pokračovat v dialogu o právním státu a řízeních podle článku 7 SEU. V souvislosti s legislativními předpisy ministr spravedlnosti uvedl, že doufá v pokrok ohledně projednávání legislativních návrhů v oblasti elektronických důkazů a v zahájení jednání o e-codexu, systému pro komunikaci v přeshraničním civilním a trestním řízení.

Více informací v anglickém jazyce: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20210708IPR08017/slovenian-presidency-debriefs-ep-committees-on-priorities a zde: https://slovenian-presidency.consilium.europa.eu/en/

 

Rada EU rozhodla o schválení plánu Česka na podporu oživení a odolnosti

Ministři hospodářství a financí dne 6. září 2021 posuzovali plán Česka na podporu oživení a odolnosti. Následně přijali prováděcí rozhodnutí Rady o schválení tohoto plánu. Přijetí rozhodnutí umožní zahájit provádění reforem a investic uvedených v tomto plánu. Dále umožní podepsat grantovou dohodu s Komisí a získat předběžné financování ve výši 13 %, o které Česko požádalo. Mezi opatření, která hodlá Česko zavést, patří například zvýšení podílu udržitelných druhů dopravy, zlepšení energetické účinnosti budov a výměna kotlů na uhlí, jakož i zlepšení protipovodňové ochrany a opětovného zalesňování. Česko také chce urychlit digitální transformaci mimo jiné investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou, rozšířením služeb elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví.

Více informací v českém jazyce: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/09/06/recovery-fund-ministers-welcome-assessment-of-czechia-s-and-ireland-s-plans/

 

Komise žádá o finanční sankce vůči Polsku, které nedodržuje opatření uložená Soudním dvorem EU

Dne 7. září 2021 přijala Komise dvě rozhodnutí, která se vztahují k rozsudkům Soudního dvora EU ve věcech polského soudního systému. V prvním rozhodnutí žádá Komise Soudní dvůr o uložení finančních sankcí Polsku, aby bylo zajištěno dodržování předběžných opatřeních uložených v rozhodnutí ze 14. července 2021 (věc C-204/21 R), která se týkala fungování Disciplinární komory polského Nejvyššího soudu a pozastavení ustanovení polského práva ovlivňujících nezávislost soudnictví. Komise se domnívá, že Polsko nepřijalo nutná opatření k plnému souladu s rozsudkem Soudního dvora. Ustanovení, která nejsou v souladu s právem EU, se stále používají a Disciplinární komora nadále funguje. Komise žádá Soudní dvůr, aby Polsku byla uložena denní penále, dokud opatření nebudou plně provedena.

Druhé rozhodnutí Komise vedlo k zaslání výzvy Polsku, aby přijalo nezbytná opatření k úplnému dodržení rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2021 (věc C-791/19), který stanovil, že polský disciplinární režim vůči soudcům není v souladu s právem EU. Polsko sice informovalo o záměru rozpustit Disciplinární komoru v její současné podobě, ale předseda Disciplinární komory nadále určoval kárné soudy prvního stupně, aby projednávaly disciplinární případy soudců obecných soudů.

Více k rozhodnutím Komise https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_4587

 

Jmenování dvou generálních advokátů Soudního dvora EU a jednoho soudce Soudního tribunálu

Dne 8. září 2021 byli jmenováni dva generální advokáti Soudního dvora EU a jeden soudce Tribunálu. Jedná se o částečnou obměnu složení Soudního dvora, protože 6. října 2021 skončí funkční období 14 soudců a 6 generálních advokátů. Do funkce generálních advokátů Soudního dvora byla jmenována paní Laila Medina (Lotyšsko) a pan Anthony Collins (Irsko), který nahradí pana Gerarda Hogana, jež rezignoval. Funkční období generálních advokátů začne 7. října 2021. Do funkce soudce Tribunálu byl jmenován pan Pēteris Zilgalvis (Lotyšsko), jehož funkční období bude končit v srpnu 2025. Toto jmenování je součástí částečné obnovy složení Tribunálu, protože funkční období 23 soudců skončilo 31. srpna 2019.

Více informací v českém jazyce: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/09/08/eu-court-of-justice-two-advocates-general-and-one-judge-appointed/

 

Nařízení o kontrole vývozu

Dne 9. září 2021 vstoupilo v platnost nové nařízení o kontrole vývozu, které zpřísní kontroly obchodu se zbožím dvojího užití (civilním zbožím a technologiemi s možným použitím pro vojenské nebo bezpečnostní účely) a současně by mělo posílit schopnost EU chránit lidská práva a podporovat bezpečné dodavatelské řetězce pro strategické zboží. Nové nařízení by mělo umožnit sdílení odborných znalostí a řešení konkrétních výzev, zejména v souvislosti s kybernetickým dohledem, ale také s nově vznikajícími technologiemi dvojího užití v oblastech, jako je pokročilá výpočetní technika. Nařízení dále rozšiřuje oblast konzultací a podávání zpráv mezi členskými státy a Komisí. Mělo by také přispět k rozvoji nové platformy EU pro elektronické udělování licencí, která již byla pilotně uplatňována ve čtyřech členských státech.

Úplné znění nařízení v českém jazyce: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2021:206:FULL&from=CS

 

Umělá inteligence: nový portál na podporu spolupráce

Dne 14. září 2021 byl za podpory osmi mezinárodních organizací (včetně Komise a Rady Evropy) zahájen provoz nového portálu na podporu globální spolupráce v oblasti umělé inteligence (AI). Portál má sloužit jako kontaktní místo pro data, výsledky výzkumu a osvědčené postupy v oblasti opatření v souvislosti s umělou inteligencí. Cílem portálu je pomoci zákonodárcům a širší veřejnosti orientovat se v opatřeních spojených s umělou inteligencí. Dále má poskytnout přístup k potřebným nástrojům a informacím, jako jsou projekty, výzkumy a zprávy na podporu důvěryhodné a odpovědné umělé inteligence, která je v souladu s lidskými právy na globální, národní a místní úrovni.

Více informací v anglickém jazyce: https://globalpolicy.ai/en/

 

Dle Evropského parlamentu by měla být manželství a partnerství osob stejného pohlaví uznávaná v celé EU

EP vydal dne 14. září 2021 usnesení, ve kterém zdůrazňuje, že by EU měla zrušit všechny překážky, kterým lidé LGBTIQ čelí při uplatňování svých základních práv, zejména při volném pohybu po EU.  Usnesení uvádí, že manželství nebo registrovaná partnerství uzavřená v jednom členském státě by měla být uznávána ve všech členských státech EU. V návaznosti na rozsudek Soudního dvora EU Coman & Hamilton, který stanovil, že pravidla o „manželech“ ve směrnici o volném pohybu se vztahují také na páry stejného pohlaví, EP vyzývá Komisi, aby přijala donucovací opatření proti Rumunsku, které neprovedlo aktualizaci vnitrostátních předpisů.

Poslanci EP ve svém usnesení vyzývají všechny členské státy EU, aby uznávaly osoby uvedené v rodném listu dítěte za zákonné rodiče a došlo tak k zaručení práva na sloučení rodiny a eliminaci problému dětí bez státní příslušnosti, když se jejich rodiny budou přesouvat mezi členskými státy EU.

Více informací v anglickém jazyce: https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20210910IPR11913/same-sex-marriages-and-partnerships-should-be-recognised-across-the-eu

 

Plán Komise pro dosažení digitální transformace

Dne 15. září 2021 zveřejnila Komise konkrétní plán pro dosažení digitální transformace evropské společnosti a ekonomiky do roku 2030 nazvaný Cesta k digitální dekádě. Tento plán zavede řídicí a správní rámec založený na ročním mechanismu spolupráce s členskými státy, jehož součástí bude společný monitorovací systém, který se bude zakládat na indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Komise dále zveřejní každoroční „zprávu o stavu digitální dekády“, ve které bude vyhodnocovat pokrok a doporučovat opatření a hodnotit víceleté strategické plány pro digitální dekádu. Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě. Plán má také určit rozsáhlé digitální projekty, na kterých se bude podílet Komise spolu s členskými státy. Komise by společně s členskými státy nejprve vypracovala plánované trajektorie EU pro jednotlivé cíle a členské státy by zase navrhly vnitrostátní strategické plány pro jejich dosažení.

Otázky a odpovědi k Cestě k digitální dekádě jsou k dispozici v českém jazyce: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_21_4631

 

Modrá karta EU: nová pravidla pro vysoce kvalifikované pracovníky

Dne 15. září 2021 přijal Evropský parlament novelu směrnice o modré kartě EU s cílem usnadnit zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí a zmírnit nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích. Směrnice o modré kartě definuje a usnadňuje podmínky vstupu a pobytu, které musí státní příslušníci třetích zemí splňovat, aby mohli v členských státech vykonávat vysoce kvalifikované pozice. Podle revidovaných pravidel budou uchazeči muset předložit pracovní smlouvu na dobu minimálně šesti měsíců a také doklad o vyšší kvalifikaci nebo odborných znalostech. Osoby požívající mezinárodní ochrany budou moci také požádat o modrou kartu EU v jiných členských státech, než v nichž obdržely azyl nebo jiný status ochrany. Držitelé modré karty EU se budou moci přestěhovat do jiného členského státu po prvních dvanácti měsících v zemi, která jim modrou kartu udělila. Nyní bude revidovaná směrnice schvalována Radou.

Přijatý text směrnice schválený EP v českém jazyce: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2021-0374_CS.html#title2

 

Dle europoslanců by násilí na základě pohlaví by mělo být samostatným trestným činem na základě čl. 83 odst. 1 SFEU

Dne 16. září 2021 přijali poslanci EP usnesení, které požaduje vznik právních předpisů zaměřených na všechny formy násilí a diskriminace na základě pohlaví (vůči ženám a dívkám, ale také proti osobám LGBTIQ+). EP vyzývá Komisi, aby zařadila genderově podmíněné násilí mezi novou oblast trestné činnosti na základě čl. 83 odst. 1 SFEU. Jednalo by se o právní základ pro směrnici EU zaměřenou na oběti. Poslanci EP poukazují na mnoho nepříznivých osobních, sociálních a ekonomických důsledků genderově podmíněného násilí a zdůrazňují, že situaci pandemie ještě zhoršila. Jako významný faktor, který přispívá k nedostatečnému hlášení incidentů, odkazují také na nedostatek důvěry pozůstalých v orgány činné v trestním řízení a soudní systém.

Úplné znění usnesení je v českém jazyce k dispozici zde: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2021-0388_CS.html

 

Zřízení Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA)

Dne 16. září 2021 byl zřízen Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), jehož úkolem je těmto situacím předcházet, odhalovat je a rychle na ně reagovat. Ve fázi připravenosti, bude HERA spolupracovat s unijními a vnitrostátními zdravotnickými agenturami, průmyslem s cílem zlepšit připravenost EU na mimořádné situace v oblasti zdraví. V případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU může HERA rychle přistoupit k nouzovým operacím, mimo jiné k urychlenému rozhodování a aktivaci nouzových opatření, pod vedením výboru na vysoké úrovni pro zdravotní krize. Úřad aktivuje financování pro mimořádné situace a spustí mechanismy pro monitorování, nově zacílený vývoj, pořizování a nákup lékařských protiopatření a surovin.

Více informací o zřízení Úřadu je k dispozici v českém jazyce zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_4672

 

Usnesení EP o porušování svobody médií a právního státu v Polsku

Evropský parlament vydal dne 16. září 2021 usnesení, ve kterém odsuzuje zhoršování svobody médií a právního státu v Polsku. Poslanci EP kritizují zejména přijetí zákona „Lex TVN“, který přispěje k umlčování kritického obsahu a dle EP je přímým útokem na pluralitu médií, což porušuje unijní a mezinárodní právo. Poslanci vyjádřili dále znepokojení nad tím, že státem ovládaná ropná společnost PKN Orlen získala skupinu Polska Press Group před vydáním rozhodnutí o odvolání, které podal polský ombudsman proti rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž. Dále poslanci připomínají kampaň proti soudcům, novinářům a politikům, včetně používání SLAPP (strategických soudních sporů proti účasti veřejnosti), které iniciovaly vládní agentury, státní společnosti a jednotlivci s úzkými vazbami na vládní koalici. V závěru kritizují také to, že Polsko nerespektuje rozsudky Soudního dvora EU týkající se nutných změn v polském soudním systému.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde: https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20210910IPR11928/poland-attacks-on-media-freedom-and-the-eu-legal-order-need-to-stop

 

Přezkum pravidel EU v oblasti pojišťovnictví

Komise přijala dne 22. září 2021 přezkum pravidel EU v oblasti pojišťovnictví – legislativní balíček (tzv. Solventnost II), který umožní pojišťovnám zvýšit dlouhodobé investice do oživení Evropy po pandemii covid-19. Legislativní balíček je tvořen návrhem na změnu směrnice Solventnost II (směrnice 2009/138/ES) a návrhem nové směrnice o ozdravných postupech a řešení krize pojišťoven. Klíčovými body přezkumu jsou změny, které budou lépe chránit spotřebitele a zajistí, aby pojišťovny zůstaly stabilní i v ekonomicky obtížných dobách; spotřebitelé („pojistníci“) budou lépe informováni o finanční situaci svého pojistitele; finanční síla pojistitelů bude lépe zohledňovat určitá rizika, včetně rizik souvisejících s klimatem, a bude méně citlivá na krátkodobé výkyvy trhu. Legislativní balíček nyní projedná Evropský parlament a Rada.

Více informací k legislativním návrhům je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_21_4764

 

Komise vyzývá Česko, aby provedlo právní předpisy EU v oblasti digitálních technologií a médií

Komise vyzvala dne 23. září Česko (a dalších 18 členských států), aby provedlo směrnici o audiovizuálních mediálních službách do vnitrostátního práva a informovalo Komisi o výsledku. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách má zajistit spravedlivý jednotný trh pro vysílací služby, který bude držet krok s technologickým vývojem. Kvůli opožděnému provedení nemusí mít občané a podniky v Česku možnost využívat všechna ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která vytváří rovné podmínky pro různé typy audiovizuálních mediálních služeb a jsou zárukou nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů pro média nebo chrání děti a spotřebitele stanovením pravidel na ochranu nezletilých osob před škodlivým obsahem v online prostředí. Lhůta pro provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách uplynula 19. září 2020. V listopadu 2020 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které neoznámily úplné provedení revidované směrnice. Komise v návaznosti na to zasílá odůvodněné stanovisko mimo jiné i Česku. Česko má teď dva měsíce na to, aby situaci napravilo a přijalo k těmto právním předpisům EU vnitrostátní prováděcí opatření. V opačném případě může Komise rozhodnout, že dotyčnou věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Více informací je k dispozici v českém jazyce zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/inf_21_4681

 

Analýzy CEPS ohledně legální migrace pracovních sil a legislativních návrhů v rámci Nového paktu o migraci a azylu

Centrum pro Evropskou politiku (CEPS) publikovalo analýzu o legální migraci pracovních sil v EU zpracovanou na základě smlouvy s výzkumnou službou EP (EPRS). Analýza nabízí právní a ekonomický rozbor s cílem přezkoumat současný stav, mezery v právu a překážky v činnosti EU. Jako klíčové problémy jsou v analýze uvedeny: nedostatek možností pro integraci a sociální mobilitu, nerovné zacházení a špatné pracovní podmínky nebo roztříštěný právní rámec EU. Analýza zkoumá důsledky popsaných problémů a nabízí 14 možných přístupů k migraci pracovních sil, které jsou rozděleny do tří skupin: harmonizace pravidel pro uznávání kvalifikací, zavedení nových možností pro migraci pracovních sil do EU a zlepšení práv migrujících pracovníků a podmínky zaměstnání.

Analýza ohledně legální migrace pracovních sil je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/694211/EPRS_STU(2021)694211_EN.pdf

Na žádost výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) zpracovalo Centrum pro Evropskou politiku (CEPS) studii ohledně legislativních návrhů Komise v rámci Nového paktu o migraci a azylu. Tato studie má poskytnout podrobnou analýzu hlavních právních změn a problémů spojených s legislativními nástroji představených v rámci Nového Paktu o migraci a azylu, a to návrhu nařízení o azylu a řízení migrace; návrhu nařízení o kontrolách na hranicích; návrhu nařízení o azylovém řízení; návrhu nařízení o zřízení systému Eurodac; návrhu nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu. Studie nabízí kritické zhodnocení pěti návrhů nařízení, pokud jde o jejich právní soudržnost, dodržování základních práv a uplatňování zásady solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti zakotvené v článku 80 SFEU.

Kompletní studie k Novému paktu o migraci a azylu je k dispozici v anglickém jazyce zde: https://www.ceps.eu/download/publication/?id=33829&pdf=IPOL_STU2021697130_EN.pdf

 

JUDIKATURA

SDEU: Rozsudek ve věci C‑930/19, X proti État belge, ze dne 2. září 2021

SDEU vydal dne 2. září 2021 rozsudek ve věci C‑930/19, ve kterém se zabýval právem pobytu občanů třetích zemí, kteří se stali obětí domácího násilí. Podle Soudního dvora se státní příslušník třetí země, který se stal obětí domácího násilí páchaného jeho manželem nebo manželkou, který nebo která je občanem Unie, nenachází ve srovnatelné situaci se situací státního příslušníka třetí země, který se stal obětí domácího násilí páchaného jeho manželem nebo manželkou, který nebo která je státním příslušníkem třetí země. Z rozsudku tedy plyne, že případné rozdílné zacházení vyplývající z těchto dvou situací není v rozporu se zásadou rovnosti před zákonem zakotvenou Listinou základních práv Evropské unie.

V dané věci se jednalo o alžírského státního příslušníka, který následoval svou francouzskou manželku do Belgie, kde mu byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Unie. Posléze byl nucen opustit společnou domácnost z důvodu domácího násilí ze strany své manželky. O několik měsíců později opustila manželka Belgii a usadila se ve Francii. Belgický stát ukončil alžírskému státnímu příslušníkovi právo pobytu z důvodu, že neprokázal, že má dostatečné prostředky k pokrytí svých potřeb. Soudní dvůr tedy konstatoval, že podmínka prokázání dostatečných prostředků pro zachování práva pobytu občanů třetích zemí, kteří se stali obětí domácího násilí, není v rozporu s článkem 20 Listiny základních práv EU.

Kompletní rozsudek je v českém jazyce k dispozici zde: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=245533&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1364243

 

Tribunál: Rozsudek ve věci T-528/20 Kočner v. Europol, ze dne 29. září 2021

Tribunál zamítl žalobu podanou M. Kočnerem proti Europolu v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky M. Kušnírové. M. Kočner neprokázal, že zpřístupnění jeho osobních údajů slovenským tiskem a na internetu, jakož i údajné zařazení jeho jména na „seznamy mafiánů“ lze přičíst Europolu.

Po vraždě novináře J. Kuciak a jeho snoubenky M. Kušnírová na Slovensku dne 21. února 2018 zahájily slovenské orgány rozsáhlé vyšetřování, v rámci něhož a na žádost slovenských orgánů Agentura Europol získala údaje uložené na dvou mobilních telefonech, které patřily M. Kočnerovi, a na paměťovém nosiči USB. Dne 13. ledna 2019 předal Europol slovenským orgánům zprávu o provedených operacích na paměťovém nosiči USB. Dne 21. června 2019 zaslal Europol slovenským orgánům závěrečné vědecké zprávy o operacích provedených na dotčených mobilních telefonech. Poté, co se ve slovenském tisku a na internetu v průběhu května 2019 objevilo značné množství informací, především přepisy soukromých konverzací pocházející zejména z dotčených mobilních telefonů, podal M. Kočner žalobu k Tribunálu Evropské unie, dle které požadoval po Europolu náhradu škody ve výši 100 000 eur za nemajetkovou újmu, kterou údajně utrpěl v důsledku poškození své cti, profesní pověsti a práva na soukromý a rodinný život, vyplývající z toho, že Europol porušil své povinnosti v oblasti ochrany údajů. M. Kočner tvrdí, že Europol zpřístupnil dotčené informace veřejnosti ještě před tím, než byly výše uvedené vědecké zprávy sděleny slovenským orgánům. Dále tvrdí, že Europol ve výše uvedené zprávě ze dne 13. ledna 2019 zařadil jeho jméno na „seznamy mafiánů“.

V dnešním rozsudku Tribunál nejprve připomíná, že vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie za újmu údajně způsobenou jejími agenturami, jako je Europol, je vázán na splnění tří kumulativních podmínek, tedy protiprávnosti jednání vytýkaného agentuře, skutečné existenci škody a existenci příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou.

Dle Tribunálu důkazy poskytnuté Europolem vyvracejí tvrzení M. Kočnera, podle kterého měl mít tyto přepisy k dispozici pouze Europol v okamžiku jejich zveřejnění slovenským tiskem. Z protokolu ze dne 23. října 2018 totiž vyplývá, že zaměstnanec Europolu předal slovenským orgánům k tomuto datu pevný disk obsahující předběžné výsledky v podobě získání a extrakce dat dotčených mobilních telefonů. Tribunál proto poukazuje na to, že slovenské orgány měly dne 23. října 2018 rovněž k dispozici údaje, které jsou předmětem sporu, a od téhož dne již Europol nebyl jediným subjektem, který je měl k dispozici. Kromě toho Tribunál konstatuje, že Europol nikdy neměl k dispozici sporná sdělení v dekódované a srozumitelné formě, jelikož přistoupil pouze k získání a extrakci zakódovaných údajů uložených na dotčených mobilních telefonech. Byly to totiž slovenské orgány, které po získání zakódovaných údajů tyto údaje dekódovaly a učinily srozumitelnými. Z toho vyplývá, že při neexistenci důkazů nelze zpřístupnění dotčených přepisů považovat za jednání přičitatelné Europolu, takže nelze dospět k závěru o existenci dostatečně prokázané příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a případným jednáním této agentury. Tribunál zamítl žalobu M. Kočnera v plném rozsahu.

Kompletní rozsudek je k dispozici ve francouzském a slovenském jazyce zde: https://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?num=T-528/20

 

ESLP: Rozsudek ve věci M.P. proti Portugalsku (stížnost č. 27516/14), zde dne 7. září 2021

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl ve věci M. P. proti Portugalsku (stížnost č. 27516/14), že nedošlo k porušení článku 8 (právo na respektování soukromého života a korespondence) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod tím, že exmanžel stěžovatelky předložil civilnímu soudu jako důkazy její soukromé e-maily.

Stěžovatelka podala stížnost k ESLP z důvodu, že její bývalý manžel nebyl portugalskými soudy odsouzen v trestním řízení za to, že získal přístup k e-mailům, které zasílala na internetové seznamovací síti a že je předložil jako důkaz v občanskoprávním řízení, v rámci kterého, se rozhodovalo o sdílené rodičovské péči a také v rozvodovém řízení. Stěžovatelka se jako první obrátila na soudy španělské (a nikoliv portugalské soudy, na které se následně obrátil její manžel), které rozhodly o rozvodu manželství a přiznaly stěžovatelce – matce právo pobytu a exmanželovi – otci právo styku s dětmi. Dále podala stěžovatelka v Portugalsku trestní oznámení, v němž obvinila svého manžela z porušení listovního tajemství. Tvrdila, že její manžel měl přístup do schránky elektronické pošty jejího účtu na internetové seznamovací síti, vytiskl e-maily, které si vyměňovala s muži a zařadil je do spisu v řízení o sdílené rodičovské péči a o rozvodu. Státní zástupce nicméně zastavil trestní stíhání pro nedostatek důkazů.

ESLP konstatoval, že dopady zveřejnění těchto e-mailů na soukromý život stěžovatelky byly omezené, neboť došlo k jejich zveřejnění pouze v občanskoprávním řízení a přístup veřejnosti ke spisům byl v tomto řízení omezený. Podle názoru ESLP portugalské orgány správně vyvážily protichůdné zájmy v souladu se svou judikaturou. Navíc vzhledem k tomu, že se stěžovatelka vzdala práva na jakékoli občanskoprávní nároky v rámci trestního řízení, zbývalo rozhodnout pouze o otázce trestní odpovědnosti exmanžela, o níž však ESLP rozhodnout nemůže. Portugalský stát tak splnil svou povinnost chránit právo stěžovatelky na respektování jejího soukromého života a na ochranu práva na soukromý život a důvěrnosti její korespondence a nedošlo tak k porušení článku 8 Úmluvy.

Kompletní rozsudek je k dispozici ve francouzském jazyce zde: http://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-211781

 

ESLP: Rozsudek ve věci Dyluś v. Polsko (stížnost č. 12210/14), ze dne 23. září 2021

ESLP rozhodl ve věci Dyluś v. Polsko (č. 12210/14) o porušení čl. 6 Úmluvy. Stěžovatelem v této věci je Pawel Dyluś, polský státní příslušník a advokát, proti němuž bylo vedeno disciplinární řízení, ve kterém mu byla uložena pokuta přibližně 500 euro. Proti rozhodnutí vydaném v disciplinárním řízení podal stěžovatel kasační stížnost. Nejvyšší soud následně vyzval stěžovatele k nápravě formálních vad stížnosti, která nebyla podána prostřednictvím advokáta, ale samotným stěžovatelem. Po této výzvě podal stěžovatel stížnost ve stejném znění, ale prostřednictvím zvoleného advokáta. Nejvyšší soud odmítl tuto kasační stížnost s odůvodněním, že byla napsána samotným stěžovatelem, a ne jeho advokátem.

Pawel Dyluś následně podal stížnost k ESLP z důvodu porušení práva na spravedlivý proces, konkrétně článku 6, odstavce 1. Úmluvy. Soud ve svém rozsudku uvedl, že v situaci, kdy Nejvyšší soud odmítl projednat kasační stížnost, kterou za stěžovatele formálně podal jiný advokát, bylo právo stěžovatele na spravedlivý proces omezené. Zpochybňuje nezbytnost a přiměřenost tohoto opatření s ohledem na požadovaný cíl. Dále poznamenává, že i pokud by byla stížnost sepsána stěžovatelem samotným, není důvodné se domnívat, že stížnost neměla nezbytný obsah pro správnou prezentaci příčiny kasačního řízení. Kasační stížnost splňuje dle ESLP formální a obsahové podmínky ve chvíli, kdy je podepsána advokátem, který byl zvolen stěžovatelem. Přístup polského Nejvyššího soudu shledává příliš formalistickým a nepřiměřeným sledovanému cíli. ESLP tedy konstatuje, že článek 6 byl porušen.

Plné znění rozsudku je ve francouzském jazyce k dispozici zde: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22languageisocode%22:[%22FRE%22],%22appno%22:[%2212210/14%22],%22documentcollectionid2%22:[%22CHAMBER%22],%22itemid%22:[%22001-211827%22]}

Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Foto: canva.com