Konference UO zhodnotila vývoj zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Ve čtvrtek 23. září 2021 proběhla na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně odborná konference, kterou pořádala Unie obhájců ČR ve spolupráci s fakultou a která byla věnovaná aktuálním praktickým i teoretickým otázkám trestního práva. Ústředním tématem této – již tradiční – akce bylo desetileté výročí od přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Právě konference „Deset let trestní odpovědnosti právnických osob v ČR: pohledy zpět a vpřed“ poskytla důstojnou platformu pro zhodnocení dosavadního, ale i budoucího možného vývoje uvedeného institutu.

 

V úvodu konference vystoupili zástupci obou pořadatelů – za Právnickou fakultu MUNI její děkan doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D., a za Unii obhájců její prezident JUDr. Tomáš Sokol. Ti jednak všechny přítomné přivítali, ale také vyslovili potěšení nad možností se po dlouhé době opět osobně sejít a diskutovat o tomto zajímavém a dynamicky se měnícím tématu.

 

Předsedajícím prvního bloku byl JUDr. Tomáš Sokol.

První blok: předsedající JUDr. Tomáš Sokol

První přednášejí této konference byla prof. JUDr. Věra Kalvodová, Dr., vedoucí katedry trestního práva PF MUNI, která vystoupila na téma Sankcionování právnických osob z pohledu právní úpravy, odborné literatury a aplikační praxe (8:04). Ve svém příspěvku mimo jiné upozornila i na kritické připomínky vznášené na adresu stávajícího sankčního systému.

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., soudce Ústavního soudu ČR, se věnoval Přípravě a pokusu trestného činu právnické osoby (25:15). Zmínil například potřebu zaměřit se na objasnění subjektivní stránky trestního činu a z tohoto hlediska jej pak posuzovat, nebo otázku přičitelnosti. Uvedl několik případů, které popisuje dostupná literatura, nicméně konstatoval, že s některými jejich autory nesouhlasí.

Na akci vystoupili i hosté ze Slovenské republiky. Prvním z nich byl JUDr. Ján Šanta, PhD., LL.M., MBA, prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry SR, s prezentací K niektorým praktickým aspektom trestnej zodpovednosti právnických osob v Slovenskej (53:32). Jak řekl, na Slovensku vstoupil zákon č. 91/2016 Z. z., o trestnej zodpovednosti právnických osôb a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v účinnost až v roce 2016, tedy před pěti lety. Ke dni konference pak doznal již šesti novelizací. Doktor Šanta nabídl posluchačům i základní údaje o počtu stíhaných a odsouzených právnických osob na Slovensku, stejně tak jako o druzích uložených trestů.

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA

Vyhodnocení se zaměřením na působnost státního zastupitelství (1:10) byl název přednášky JUDr. Jakuba Chromého, Ph.D., MBA, státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten poukázal mimo jiné na změnu struktury trestné činnosti právnických osob od roku 2015 do roku 2019, rozšíření okruhu trestných činů páchaných právnickými osobami či na roli obecných soudů a Nejvyššího soudu.

Posledním přednášejícím prvního bloku konference byl doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D., viceprezident Unie obhájců ČR, který hovořil na téma Problematické aspekty opatrovnictví obviněné právnické osoby (1:26). Zaměřil se na několik okruhů, souvisejících s opatrovnictvím právnických osob – jednak na samotné ustanovení opatrovníka, dále na jeho výběr a zastupitelnost, přípustnost odvolání a dovolání vůči funkci opatrovníka i její zánik. Hovořil také o otázce odměny opatrovníka v případě, že jím je advokát.

 

Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D., vystoupil s vlastní prezentací, ale také předsedal druhému bloku konference.

Druhý blok: předsedající doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.

Prvním přednášejícím byl místopředseda Ústavního soudu ČR prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc, který přednesl příspěvek spoluautorů JUDr. Jana Provazníka, Ph.D., odborného asistenta katedry trestního práva PF MUNI a advokáta JUDr. Ladislava Smejkala Několik poznámek k přechodu trestní odpovědnosti právnických osob (2:09). Zabýval se přechodem trestní odpovědnosti mezi právní předchůdkyní a právní nástupkyní, ukázal na problémy, které v praxi vznikají a představil možné návrhy řešení.

Příspěvek Úskalí přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na právního nástupce (2:26) přednesli advokát Mgr. Ing. Ondřej Blaha a advokátní koncipient JUDr. Michal Doležal. Oba komentovali a kriticky upozornili na reálné problémy, s nimiž se při obhajobě setkávají. JUDr. Doležal hovořil o nedostatečném vymezení projmu právního nástupce a připomněl judikaturu Ústavního soudu. JUDr. Bláha se pak zaobíral procesně-právními aspekty.

Trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim v judikatuře (2:48) bylo témata JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., předsedy senátu Nejvyššího soudu, který připomněl, že zavádění trestní odpovědnosti právnických osob bylo náročné pro celou justici a v této souvislosti hovořil o rozhodovací praxi Nejvyššího soudu i o podnětech pro aplikační praxi i případnou úpravu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Se Zamyšlením nad tresty ukládanými právnickým osobám (2:59) vystoupil viceprezident Unie obhájců ČR Mgr. Lukáš Trojan. Uvedl, že tresty, jak jsou v tuto chvíli aplikovány, neslouží k efektivnímu postihu právnických osob a že primárním účelem trestu je předcházení protiprávnímu jednání. „Trestání právnických osob nemá sloužit k jejich likvidaci, měli bychom živé firmy udržet při životě, umožnit jim rozvoj a v případě porušení zákona je pak citelně trestat. Postih by však neměl být na prvním místě, primárním účelem je prevence a zlepšování firemní kultury,“ uvedl Mgr. Trojan a připomněl, že trest právnickým osobám zasahuje často i fyzické osoby uvnitř firmy – zaměstnance, ale i vně – věřitele, dodavatele, odběratele…, kteří jsou tak mnohdy krutě dotčeny dopady rozhodnutí soudu. Všechna tato kritéria by podle něho měla být při rozhodování o trestu pečlivě zvažována.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D., odborný asistent katedry trestního práva PF UK přednesl příspěvek na téma Možnosti alternativního řešení trestních věcí právnických osob (3:16). Hovořil o účelu sankcionování i možnostech alternativních trestů, jakými jsou institut podmíněného zastavení trestního stíhání při zaplacení významné finanční částky nebo dohled nad činností právnické osoby s doložením nápravných opatření v podobě compliance programů a efektivního odškodnění poškozených.

 

Třetí blok: předsedající prof. JUDr. Věra Kalvodová, Dr.

Třetí blok akce moderovala prof. JUDr. Věra Kalvodová, Dr., z PF MUNI.

Vstupní úvahy k tématu Předběžná právnická osoba a její odpovědnost (4:11) předestřeli před auditoriem Mgr. David Čep, Ph.D., odborný asistent katedry trestního práva PF MUNI, a Mgr. Ing. Radek Ruban, Ph.D., odborný asistent katedry obchodního práva PF MUNI. Zatímco Radek Ruban hovořil o stadiu před založením právnické osoby, předběžné právnické osobě, jejích závazcích, právech a povinnostech i jejich přechodu na vzniklou právnickou osobu, David Čep se podrobně věnoval předběžné právnické osobě jako novém subjektu trestní odpovědnosti. Jak podotkl: „Něco, co ještě nevzniklo, je již trestně odpovědné – to je revoluční.“ Domnívá se, že to bude mít řadu dopadů na praxi.

Jedním ze zahraničních hostů konference byl JUDr. Jakub Ľorko, Ph.D.

Druhým zahraničním hostem akce byl odborný asistent PF Univerzity Komenského v Bratislavě JUDr. Jakub Ľorko, Ph.D, který vystoupil s prezentací Trendy trestnej zodpovednosti právnických osôb v Slovenskej republike (4:30). Stejně jako jeho slovenský předřečník JUDr. Šanta poukázal na teprve pětiletou účinnost zákona a srovnával trendy ve Slovenské republice se situací v ČR před 5 lety. Nabídl také statistiky odsouzených právnických osob na Slovensku podle krajů, podle jednotlivých trestních skutků a udělených trestů. Představil tzv. Registr trestů na veřejném portálu Generální prokuratury SR, kde si lze ověřit spolehlivost právnické osoby.

Vybranými aspekty vzájemného vztahu interního vyšetřování a trestního řízení (4:50) se ve vyhrazeném čase věnoval JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D., odborný asistent katedry trestního práva PF UK. Ten představil dva případy ze zahraničí – ze Švýcarské konfederace a Spolkové republiky Německo –, na nichž přiblížil institut interního vyšetřování ve zdravotnickém zařízení, resp. vztahu interního vyšetřování a sankcionování právnických osob. Jak uzavřel, podle jeho názoru není nutné v české legislativě tento vztah řešit, neboť již nyní mohou orgány činné v trestním řízení samy posoudit vhodnost konání a postupu právnické osoby v průběhu konání trestného činu a po něm.

Pohled na Smysluplnost trestního postihu právnických osob ve světle dotačních a úvěrových podvodů (5:02) nabídl účastníkům akce vedoucí Katedry podnikové ekonomiky a práva VŠ PRIGO JUDr. Mgr. Pavel Kotlán, Ph.D. Ve svém příspěvku vypíchl fakt, že smyslem trestní odpovědnosti je i prevence a aktivizování kolektivní odpovědnosti, a to jak v dotčené právnické osobě, tak i v těch ostatních. Pohovořil také o nefunkčních právnických osobách a změně procesního postupu orgánů činných v trestním řízení v případě zjištění nefunkčnosti právnické osoby.

 

Čtvrtý blok: předsedající Mgr. Lukáš Trojan

Mgr. Lukáš Trojan byl dalším z předsedajících, který i přednášel. „Jeho“ čtvrtý blok akci uzavíral.

Předsedajícím čtvrtého bloku byl Mgr. Lukáš Trojan a jako první uvedl příspěvek Trest zákazu držení a chovu zvířatje teprve rok uložený právnické osobě a související otázky (5:40) JUDr. Evy Brucknerové, Ph.D., odborné asistentky katedry trestního práva PF MUNI, která se zabývala ústavními východisky trestání a správním a trestním právem ve vztahu k chovu a držení a týrání zvířat. Položila si také otázku, zda vůbec a jak je tato novela přínosná pro problematiku trestní odpovědnosti právnických osob a zda normy správního práva neřešily problematiku týrání zvířat lépe než právo trestní.

Interní doktorandka katedry trestního práva PF UK JUDr. Anna Brandtner se zabývala Trestní odpovědností právnických osob za trestné činy proti životnímu prostředí (5:56). Zamýšlela se nad tím, zda trestní právo je tím nelepším nástrojem k ochraně životního prostředí a zda naplnilo očekávání, když bylo pouze několik právnických osob odsouzeno za neoprávněné nakládání s odpady, poškození lesa a poškození životního prostředí, protože k enviromentální kriminalitě nedochází v takové míře, jak se předpokládalo, není dosahováno velké objasněnosti a také selhává vymáhání práva v této oblasti. „Sice je pozitivní, že je možné závažné trestné činy proti životnímu prostředí stíhat, ale bylo by třeba zaměřit se na zlepšení vymahatelnosti,“ dodala JUDr. Brandtner.

Omezení práva na obhajobu České televize a Českého rozhlasu ve světle jejich kodexů (6:07) bylo tématem přednášky JUDr. Ing. Martina Adamce, Ph.D., který je odborným asistentem katedry správního práva PF UK. Vybral si téma veřejnoprávních institucí, na které je aktuálně vyvíjen určitý tlak ze strany politiků, veřejnosti na sociálních sítích a míří na ně nejrůznější trestní oznámení. Uvedl, že postavení těchto právnických osob je z pohledu zákona stejné jako u jiných, ale z pohledu jejich kodexů, které tyto instituce přijaly před 20 lety, nikoliv. Kodexy totiž upravují pravidla pro žaloby a správní řízení, v nichž tyto instituce samy sebe omezují v právu na obhajobu. Zákon o TOPO v době, kdy kodex vznikal, ještě nebyl a rozhodně by měl být zohledněn při aktualizaci kodexů.

Posledním vystupujícím byl JUDr. Tomáš Grygar, interní doktorand katedry správního práva PF UPOL, s příspěvkem Konkurence trestního a přestupkového řízení proti právnické osobě po rekodifikaci správního trestání (6:21). Zabýval se uplatňováním principu „ne bis idem“, který zamezuje dvojímu stíhání stejné osoby za tentýž čin, v této souvislosti se dotkl jak dimenze hmotněprávní, tak procesní a odkázal na praxi uplatňovanou správními soudy v Česku, která není v souladu s judikaturou ESLP, kde klíčovou není právní kvalifikace, ale hledisko samotného skutku. Připomněl také rozpor mezi judikaturou NS a NSS v této oblasti.

 

 

Závěrečné slovo patřilo JUDr. Tomáši Sokolovi, který poděkoval Právnické fakultě MUNI za spolupráci a příjemné prostředí i přednášejícím za řadu zajímavých informací, které lze jistě využít i v praxi při trestních řízeních. Profesor JUDr. Marek Fryšták, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum PF pak celodenní konferenci k 10. výročí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob završil myšlenkou o tom, „že tato právní úprava spíš více problémů nastolila, než vyřešila a pokud by konference byla impulsem pro někoho, aby se trestní odpovědností právnických osob začal zabývat, tak byla jednoznačně přínosem.“

 

Výsledkem jednání Konference UO a PF MUNI bude tištěný sborník se všemi příspěvky přednášejících, ale do té doby je možné zhlédnout záznam Deset let trestní odpovědnosti právnických osob v ČR   z tohoto odborného setkání. Stopáže jednotlivých příspěvků jsou uvedeny u jejich názvů.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

Go to TOP