Nejvyšší soud zveřejnil dne 15. září svůj rozsudek č. j. 23 Cdo 2793/2020-409, v němž se postavil na stranu České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu, resp. majitelů práv k hudebním nahrávkám ve sporu s provozovateli internetových úložišť. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu jde o přelomové rozhodnutí. Vrchní soud v Praze by se měl po zásahu NS důkladněji zabývat obchodním modelem úložišť, například odměnami pro uživatele za stahování jimi uložených souborů a systémem vyhledávání mezi soubory v úložišti.

Někteří uživatelé internetu sdílí prostřednictvím úložišť nelegální obsah, třeba filmy a hudební nahrávky. Další uživatelé je pak stahují zdarma, zatímco legální způsoby stahování nebo streamování zpravidla přinášejí majitelům práv nějaký finanční příjem, buď z přímých plateb, nebo z reklamy. Podle federace tak hudební vydavatelé, hudebníci a autoři v důsledku internetového pirátství ročně přicházejí o značnou část příjmů.

Žalobu na ochranu proti nekalé soutěži podala Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) v roce 2014. Týkala se úložišť Hellshare a Hellspy, která provozují společnosti se sídlem v Praze.

U Městského soudu v Praze federace částečně uspěla, Vrchní soud v Praze ale žalobu zamítl s tím, že provozovatelé úložišť se nedopouštějí nekalé soutěže a případné porušování autorských práv je spíše záležitostí jednotlivých uživatelů úložišť.

Z aktuálního rozhodnutí NS ale například plyne, že pokud provozovatel úložiště vyplácí uživatelům odměnu, jejíž výše je závislá na počtu stažení, měl by přiměřeným způsobem ověřovat, zda odměny nesouvisí s ohrožováním či porušováním práv duševního vlastnictví. Pokud to nedělá, dopouští se zásadně nekalé soutěže.

Závěr Nejvyššího soudu lze shrnout takto:
„Nekalosoutěžní odpovědnost poskytovatele služby tzv. veřejného datového úložiště za určitý hospodářský způsob (obchodní model) jejího poskytování není omezena pravidly tzv. bezpečného přístavu vůči vzniku odpovědnosti za obsah informací uložených na žádost uživatele podle § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti.

Vyplácí-li poskytovatel služby tzv. veřejného datového úložiště provozované v podobě, jež umožňuje uživatelům prostřednictvím jimi ukládaných informací v soutěžně významném rozsahu ohrožovat či porušovat práva duševního vlastnictví, těmto uživatelům odměnu, jejíž výše je závislá na počtu či rozsahu stahování jimi uložených datových souborů jinými uživateli, aniž by přiměřeným způsobem ověřil, zda tato odměna není placena v souvislosti s ohrožováním či porušováním práva duševního vlastnictví, dopouští se zásadně nekalé soutěže podle § 2976 odst. 1 o. z.

Takto zvolený obchodní model provozování služby tzv. veřejného datového úložiště je zásadně způsobilý vyvolat v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže nemajetkovou újmu spočívající ve ztrátě nebo snížení hospodářského uplatnění soutěžitelů působících na trhu zpřístupňování předmětů duševního vlastnictví a majetkovou újmu v podobě ušlého zisku těchto soutěžitelů.

Provozování této služby s využitím elektronického vyhledavače uložených informací nepředstavuje jednání v nekalé soutěži pouze proto, že součástí výsledků vyhledávání může být datový soubor, jehož obsah ohrožuje či porušuje právo duševního vlastnictví, pokud poskytovatel této služby (aktivně) neovlivňuje výsledky vyhledávání nad rámec samotného automatického procesu ani s nimi jinak nenakládá takovým soutěžně významným způsobem, že by tím vstupoval na trh zpřístupňování předmětů duševního vlastnictví.“

Podle ředitelky ČNS IFPI Petry Žikovské NS posoudil činnost úložišť komplexně a připustil nekalou soutěž ve vztahu k vydavatelům hudebních nahrávek. „Naplňuje nás to optimismem a vírou ve funkčnost české justice, která je ve svých nejvyšších patrech schopna spravedlivého a erudovaného posouzení případu. Bohužel jsme na toto rozhodnutí museli čekat dlouhých sedm let, které pro vydavatele, hudebníky a skladatele hudby znamenaly citelné ztráty na jejich příjmech,“ uvedla Petra Žikovská.

Jedná se o precedenční rozhodnutí, které upřesnilo výklad právní úpravy tzv. bezpečného přístavu ve vztahu ke službám ukládání a sdílení obsahu. „Z rozhodnutí plyne, že bezpečný přístav nevylučuje odpovědnost provozovatelů úložišť za volbu konkrétního obchodního modelu, pokud těží z porušování autorských práv, k němuž na těchto úložištích dochází,“ komentovala rozhodnutí NS právní zástupkyně ČNS IFPI JUDr. Zuzana Císařová.

Po zásahu Nejvyššího soudu se nyní Vrchní soud v Praze musí sporem a obchodním modelem úložišť zabývat znovu, při zohlednění názoru nejvyšší instance.

Rozsudek NS č. j. 23 Cdo 2793/2020-409 je dostupný ZDE. Po uplynutí 15 dnů bude rozhodnutí z úřední desky svěšeno.

Zdroj: NS, ČTK
Foto: canva.com