Důchody dodatečně vzrostou od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 bude zaveden příspěvek 500 korun za vychované dítě. Předpokládá to novela zákona, kterou se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a jejíž přijetí dne 18. srpna umožnil Senát. Na návrh poslance Václava Lásky se rozhodl, že se předlohou nebude zabývat. Dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman.

„Projednávat tento zákon měsíc před volbami je věcně objektivně velmi těžké. Sněmovna vyjádřila vůli, měla by za něj nést odpovědnost,“ zdůvodnil Láska přednesení tohoto návrhu.

Dodatečné přidání 300 korun všem penzistům bude příští rok stát podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. I tento příspěvek totiž poputuje podle novely do zásluhové části důchodu a částka každý další rok při valorizaci o určité procento poroste. Dodatečné rozpočtové výdaje na takzvané výchovné se odhadují na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025.

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku, jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za následky výbuchů munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění ve výši téměř 700 milionů korun.

Zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, který s tím počítá, schválil dne 18. srpna Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který ho již dříve podpořil a podpořila jej i vláda.

Zásah složek integrovaného záchranného systému trval skoro šest let a odškodnění by mělo podle autorů zmírnit snížení kvality života, které vznikalo různými omezeními. „Úprava jednorázového odškodnění dotčených obcí a jejich obyvatel cestou přijetí zákona je jedinou možností, jak v současné době zajistit možnost rychlé nápravy, neboť standardní cesty náhrady škody jsou velmi obtížné,“ stojí v důvodové zprávě.

Zlínský kraj by podle návrhu dostal 59 milionů korun a pětice obcí celkem asi 309,5 milionu korun. Mezi obyvatele by stát mohl rozdělit podle odhadů kolem 291 milionů korun.

Novelu energetického zákona naopak Senát odložil poté, kdy se hospodářský výbor mimořádně sešel kvůli pozměňovacímu návrhu předsedy Senátu Miloše Vystrčila, jehož cílem je ochranu klientů ještě zvýšit.

Navrhl, aby nově zaváděnou zprostředkovatelskou licenci musely mít i společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají dodavatelé. Chce také, aby zákazník dostával adresnou informaci o změně ceny energie a nestačilo zveřejnění takové zprávy na internetu a aby bylo zřejmé, kdy končí platnost smlouvy. Pozměňovací návrh se týká rovněž rozšíření práva měnit a ukončit smlouvu o dodávce energie a možnosti okamžitého ukončení smlouvy v případě přestěhování.

„Cílem je projednat v hospodářském výboru avizované pozměňovací návrhy a detailně je do té doby projednat s ministerstvem,“ uvedl předseda výboru Vladislav Vilímec.

Horní komora by o něm měla hlasovat na návrh svého hospodářského výboru příští týden ve středu 25. srpna.

Senátoři schválili delší otcovskou dovolenou, mírnější, podmínky pro ošetřovatelské volno, zvýšení některých příspěvků na péči pro postižené lidi i to, že financování dětských skupin, včetně příspěvků rodičů zakotví přímo zákon.

Otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny a podmínky nároku na ošetřovatelské volno budou mírnější. Novela o nemocenském pojištění se týká také ošetřovného, změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi. Předlohu, jež má být účinná od příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby, se zvýší. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.

Financování dětských skupin včetně příspěvků rodičů zakotví přímo zákon. Novela upravuje také pravidla fungování dětských skupin.

Senát podle očekávání zamítl novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit kontrolní působnost úřadu.

Návrh navazuje na loňskou novelu ústavy, kterou Sněmovna loni začátkem roku poslala do Senátu, ale Senát ji ještě neprojednal. Vytvářela prostor pro rozšíření působnosti úřadu, které by upravil běžný zákon. Podle senátní komise pro ústavu by se ale novela v případě přijetí beze změny ústavy stala protiústavní.

Neplatiči pokut za vybrané přestupky budou moci přijít o část dávek

Chudší lidé budou moci přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady dostanou právo neuhrazené pokuty z těchto dávek strhávat.

Senát dále navrhl upravit vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie tak, že o přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla rozhodovat svým nařízením vláda.

Nyní ji dostane zpět k posouzení Sněmovna. Stejné řešení již dříve ve Sněmovně podpořil tamní hospodářský výbor, ale při schvalování novely tento návrh neprošel. Nastavení podpory by mělo státu ušetřit peníze na podpoře obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Foto: senat.cz