Předseda hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost  Jaroslaw Kaczyński o víkendu ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září. Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.

„Zrušíme disciplinární komoru NS v podobě, v jaké nyní existuje, a tímto způsobem zmizí předmět sporu,“ řekl Kaczyński a zdůraznil, že komora bude sice zrušena, nikoliv však kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, protože toto rozhodnutí šéf PiS neuznává. Přesahuje podle něj unijní smlouvy a rozšiřuje působnost unijních soudů. „Chceme komoru zreformovat nikoliv kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, ale prostě proto, že tato komora neplnila své povinnosti,“ řekl.

Evropská komise na oznámení Polska reagovala rezervovaně. Její mluvčí podle agentury DPA uvedla, že Brusel kroky Varšavy vzal na vědomí a nyní je bude analyzovat. Komise také očekává, že Polsko do 16. srpna poskytne informace, jak bude zaručeno naplňování rozhodnutí Soudního dvora EU.

Soudní dvůr EU v půli července nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Uvedl, že komora „neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci“.

Ale polský ústavní soud, jehož soudce převážně nominovala vládní koalice, shledal, že rozhodnutí Soudního dvora EU „nejsou v souladu“ s polskou ústavou.

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská nicméně tento týden částečně zablokovala činnost disciplinární komory nařízením, že akta k disciplinárním případům soudců nebudou směřovat do disciplinární komory, ale přímo k ní do sekretariátu, kde je uloží. Manowskou za to ostře kritizoval architekt soudní reformy, ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, podle kterého kroky předsedkyně nejvyššího soudu jsou v rozporu s ústavou a zákony. Manowská se kvůli rozhodnutím SD EU obrátila na prezidenta Andrzeje Dudu, aby se zasadil o změny současných předpisů ohledně disciplinárního režimu soudců, aby byl efektivní a nevzbuzoval výhrady.

Polsko má čas do 16. srpna, aby rozhodnutí unijního soudu splnilo. Jinak by Varšavě mohly hrozit vysoké pokuty. Někteří právní odborníci zrušení komory považují za pouhou kosmetickou změnu, která Soudní dvůr EU neuspokojí. „Pouhé rozpuštění disciplinární komory neřeší problém dřívějších nezákonných rozhodnutí a sankcí ze strany tohoto orgánu,“ uvedl profesor evropského práva Laurent Pech z londýnské Middlesex University. „Pokud chtějí vyhovět zákonům EU, je to docela snadné. Musí zvrátit vše, co udělali za posledních pět let. Žádná jiná cesta neexistuje,“ dodal.

Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který už několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ten začal v červenci 2017, kdy nový zákon změnil fungování obecných soudů – ministru spravedlnosti dal právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci se soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem. Zákon také snížil věk odchodu do penze soudců obecných soudů, státních zástupců a soudců nejvyššího soudu na 60 let u žen a 65 let pro muže. Brusel označil tento zákon za sporný a ohrožující nezávislost soudů. Evropská komise zahájila řízení s Polskem nejen kvůli diskriminačnímu odchodu soudců do důchodu, ale také kvůli jejich možnému disciplinárnímu vyšetřování, procedurám a sankcím na základě obsahu jejich rozhodnutí. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com