Ústavní soud (ÚS) odmítl svým nálezem IV. ÚS 1327/20 ústavní stížnost technika J. H., jehož poslala justice na 7,5 roku do vězení za podíl na přípravě solárního podvodu. Ten se týkal fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku. Technik podepsal předávací protokol, přestože elektrárna podle pravomocného verdiktu ještě byla ve výstavbě.

Stěžovatel (t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Břeclav) byl již dříve odsouzen k sedmiletému trestu odnětí svobody v kauze dalších dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které podle obžaloby neoprávněně dostaly licence na základě nepravdivých revizních zpráv. V dalším procesu kvůli třetí elektrárně mu justice zvýšila společný trest ještě o půl roku a přidala peněžitý trest ve výši 500 000 korun.

Podle rozsudku J. H. jako zástupce Železáren Veselí podepsal nepravdivý předávací protokol o předání elektrárny bez výhrad. Podle obžaloby věděl, že dílo bylo ve výstavbě a že protokol dostane Energetický regulační úřad jako součást dokumentace nutné pro vydání licence ještě před koncem roku 2010, tedy s výhodnější výkupní cenou elektřiny. Brzy poté však zástupci ERÚ na místě zjistili, že elektrárna není dokončená a nesplňuje podmínky pro udělení licence.

…

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že skutek byl nesprávně právně posouzen a soudy k jeho tíži nepřiléhavě aplikovaly § 209 trestního zákoníku. Tvrdil, že byl uznán vinným a zbaven svobody z důvodu, že podpisem předávacího protokolu osvědčil vlastnické právo B k energetickému zařízení provozovny FVE C. Obecné soudy však nikdy nekonstatovaly, že je vlastníkem tohoto zařízení jiný subjekt. I kdyby tomu tak bylo, nemohl by se stěžovatel podpisem předávacího protokolu dopustit trestného činu. Navíc poskytl úplnou součinnost ERÚ a účastnil se i následné osobní prohlídky zařízení provozovny FVE C.

Polemizoval také se závěry soudů, že jednal v úmyslu přivodit B nárok na garantované výhodnější výkupní ceny roku 2010 oproti nižší výkupní ceně roku 2011. Předávací protokol nepředstavuje písemnost stanovenou v právních předpisech jako doklad vlastnického práva k energetickému zařízení. Mezi jeho vyhotovením a trestněprávně relevantním následkem nemůže ani existovat kauzální vztah… Nesouhlasil ani s výší potenciální škody, jak ji vyčíslil Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci.

…

Ústavní soud však konstatoval, že „napadenými rozhodnutími nebylo zjištěno porušení stěžovatelových základních práv“, a proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Zdroj: ČTK, ÚS
Foto: canva.com