N á v r h

 

advokátů Lucie Hrdé, Aleny Kojzarové, Jany Krouman,

Tomáše Nahodila, Markéty Selucké a Adély Šípové

 

na přijetí usnesení 8. sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2021,

 

jímž se mění usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999,

kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory,

vyhlášené pod č. 4/1999 Věstníku České advokátní komory

 

I.

 

            Usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory, vyhlášené pod č. 4/1999 Věstníku České advokátní komory,   s e   m ě n í   takto:

 

Článek 4 se zrušuje.

 

II.

 

Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

 

 

Důvodová zpráva – obecná část:

 

Účinné usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory [vyhlášené pod č. 4/1999 Věstníku České advokátní komory (ČAK) a účinné dnem 1. ledna 2000] zmocňuje představenstvo ČAK upravovat výši předmětného příspěvku v návaznosti na míru inflace zjištěnou Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

O této úpravě rozhoduje představenstvo usnesením vyhlašovaným ve Věstníku ČAK.

 

Naposledy tak představenstvo učinilo v návaznosti na míru inflace zjištěnou ČSÚ v letech 2004 až 2017 (usnesení představenstva ze dne 12. června 2018, vyhlášené pod č. 6/2018 Věstníku rozeslaném dne 25. září 2018), kdy výši tohoto příspěvku na jeden kalendářní rok nominálně zvýšilo počínaje rokem 2019 z částky

• 8 000 Kč na částku 10 600 Kč pro aktivního advokáta (= zvýšení o 2 600 Kč),
• 3 000 Kč na částku 3 800 Kč, byl-li advokátovi výkon advokacie pozastaven (= zvýšení o 800 Kč),
• 4 000 Kč na částku 5 300 Kč, byl-li advokát do seznamu advokátů zapsán po 30. červnu kalendářního roku, na který má být tento příspěvek zaplacen (= zvýšení o 1 300 Kč).

Dříve tak představenstvo učinilo i v návaznosti na míru inflace zjištěnou ČSÚ v letech 1996 až 2003 (usnesení představenstva ze dne 9. listopadu 2004, vyhlášené pod č. 14/2004 Věstníku rozeslaném dne 30. listopadu 2004), kdy výši tohoto příspěvku na jeden kalendářní rok nominálně zvýšilo počínaje rokem 2005 z částky

• 6 000 Kč na částku 8 000 Kč pro aktivního advokáta (= zvýšení o 2 000 Kč),
• 3 000 Kč na částku 4 000 Kč, byl-li advokát do seznamu advokátů zapsán po 30. červnu kalendářního roku, na který má být tento příspěvek zaplacen (= zvýšení o 1 000 Kč).

Výši příspěvku, byl-li advokátovi výkon advokacie pozastaven, představenstvo tehdy nezměnilo.

Představenstvo upravuje předmětný příspěvek o míru inflace zásadně mezi sněmy, které jediné jsou oprávněny stanovit jeho výši (základ). K úpravě příspěvku počínaje rokem 2005 přistoupilo představenstvo i přesto, že sněm konaný v roce 2002 zvýšení tohoto příspěvku odmítl (viz Zvýšení příspěvku na činnost ČAK, Bulletin advokacie č. 1, roč. 2005, str. 6 a Informace o třetím sněmu ČAK).

Z výše uvedeného je zřejmé, že úprava tohoto příspěvku představenstvem dlouhodobě, opakovaně a fakticky nahrazuje rozhodování sněmu o samotné výši (základu) příspěvku a je jedinou příčinou jeho nominálního zvyšování. Protože se tak děje mimo sněmy, mají advokáti jen omezenou možnost se k tomu vyjádřit, diskutovat o tom, a především to ovlivnit svým hlasem, jak by mohli učinit na sněmu. Přitom prostředky vybrané Komorou jen na samotném rozdílu 2 600 Kč a 800 Kč, o který byl advokátům tento příspěvek počínaje rokem 2019 představenstvem naposledy upraven o míru inflace, přesáhly 90 milionů korun:

leden 2019: 11 896 aktivních advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl 2 600 Kč = +30 929 600 Kč

leden 2019:   1 605 pozastavených advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl 800 Kč = +1 284 000 Kč

leden 2020: 12 189 aktivních advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl 2 600 Kč = +31 691 400 Kč

leden 2020:   1 634 pozastavených advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl 800 Kč = +1 307 200 Kč

leden 2021: 12 267 aktivních advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl  2 600 Kč = +31 894 200 Kč

leden 2021:   1 678 pozastavených advokátů x zvýšení příspěvku o rozdíl 800 Kč = +1 342 400 Kč

V zájmu soudržnosti advokacie jako stavu, a především transparentního hospodaření Komory s prostředky vybranými od advokátů, je žádoucí, aby jakékoli úpravě tohoto příspěvku předcházely co nejširší diskuse a možnost každého advokáta ovlivnit finální rozhodnutí o jeho výši hlasem pro anebo proti. To se může odehrát jen na sněmu. Tento návrh proto ruší zmocnění představenstva do výše tohoto příspěvku jakkoli zasahovat a vrací sněmu tuto jeho výlučnou pravomoc, aby to byl napříště výlučně on, coby nejvyšší orgán svobodné a nezávislé advokacie, kdo bude advokátům ukládat povinnosti obdobné těm daňovým. Tak jako zákon o soudních poplatcích ani zákon o správních poplatcích nezmocňují vládu k úpravě těchto poplatků o inflaci formou vládního nařízení, má jen sněmu náležet právo advokátům povinnost příspěvek na činnost Komory stanovit a měnit jeho výši, byť o míru inflace.

 

Důvodová zpráva – zvláštní část:

K článku I.:

V usnesení sněmu, jež představenstvo zmocňuje upravovat předmětný příspěvek o míru inflace zjištěnou ČSÚ, se navrhuje bez náhrady zrušit Článek 4, jehož obsahem je toto zmocnění. Důsledkem zrušení Článku 4 bude jakákoli úprava předmětného příspěvku, a to nejen jeho samotné výše, ale též i jeho úprava zohledňující třeba i jen inflaci, svěřena do výlučné pravomoci sněmu.

 

K článku II.:

Účinnost navržené změny je stanovena dnem 1. ledna 2022.

 

JUDr. Lucie Hrdá, v. r.

JUDr. Alena Kojzarová, v. r.

Mgr. Ing. Jana Krouman, v. r.

JUDr. Tomáš Nahodil, v. r.

prof. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., v. r.

Mgr. Adéla Šípová, v. r.

 

---

 

Vyjádření představenstva ČAK k návrhu Otevřené advokacie na zrušení oprávnění představenstva Komory upravovat výši příspěvků na činnost Komory o míru inflace

 

Vyjádření představenstva České advokátní komory k návrhu advokátů Lucie Hrdé, Aleny Kojzarové, Jany Krouman, Tomáše Nahodila, Markéty Selucké a Adély Šípové na přijetí usnesení 8. sněmu České advokátní komory ze dne 22. října 2021, jímž se mění usnesení sněmu České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory, vyhlášené pod č. 4/1999 Věstníku České advokátní komory

 

Podle odůvodnění je účelem navržených změn zrušení inflační doložky, která umožňuje představenstvu upravovat výši příspěvku stanoveného sněmem o inflaci. Odůvodnění výslovně uvádí, že „úprava tohoto příspěvku představenstvem dlouhodobě, opakovaně a fakticky nahrazuje rozhodování sněmu o samotné výši (základu) příspěvku a je jedinou příčinou jeho nominálního zvyšování. Protože se tak děje mimo sněmy, mají advokáti jen omezenou možnost se k tomu vyjádřit, diskutovat o tom, a především to ovlivnit svým hlasem, jak by mohli učinit na sněmu. Tento návrh proto ruší zmocnění představenstva do výše tohoto příspěvku jakkoli zasahovat a vrací sněmu tuto jeho výlučnou pravomoc, aby to byl napříště výlučně on, coby nejvyšší orgán svobodné a nezávislé advokacie, kdo bude advokátům ukládat povinnosti obdobné těm daňovým.“

Představenstvo považuje nejprve za nutné upozornit na fakt, že úprava výše příspěvku o inflaci v uplynulých letech není pravomocí, kterou by si představenstvo svévolným způsobem přisvojilo či atrahovalo navzdory vůli advokátního stavu. Jde o pravomoc, kterou představenstvu svěřil sněm jakožto nejvyšší stavovský orgán. Jde tedy o vůli sněmu, jejímž cílem je vyrovnat příjmovou stránku Komory pro případ nárůstu inflace, aniž by se k tomu musel scházet sněm. V této souvislosti je potřeba uvést, že za celou dobu existence České advokátní komory (tj. za 31 let) představenstvo využilo této možnosti pouze dvakrát (sic!), takže nelze hovořit o nadužívání nebo pravidelném využívání tohoto sněmem zakotveného mechanismu.

Předkladatelé správně podotýkají, že např. správní a soudní poplatky také nejsou navázány na inflační doložku a udržují si hodnoty stanovené zákonodárcem. Díky tomu se však absolutní hodnota soudních a správních poplatků v průběhu doby propadá, a to v návaznosti na míru inflace i rostoucí výši průměrné mzdy v ČR (např. v roce 1999, kdy sněm naposledy stanovil výši příspěvku, činila průměrná mzda 12 658 Kč, zatímco v roce 2020 to bylo 35 611 Kč). Příjmy ze soudních a správních poplatků navíc nepředstavují pro stát existenční příjem, bez kterého by došlo k ohrožení jeho fungování – oproti tomu příjmy Komory z příspěvků advokátů na činnost Komory jsou prakticky jediným (a z hlediska rozpočtu kruciálním) příjmem, jehož případné navýšení o inflaci zachovává stabilitu hospodaření Komory. Nezapomínejme, že Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která vykonává zákonem stanovenou působnost a nemůže své příjmy rozmnožovat podle vlastního uvážení např. o příjmy z podnikání.

Odstranění inflační doložky by tak vystavilo rozpočet Komory nepředvídatelným změnám českého národního hospodářství, kdy např. nelze odhadnout růst inflace v souvislosti s případnou hospodářskou krizí způsobenou dopady nemoci covid-19. Nicméně i bez dramaticky rostoucí inflace by se příjmy Komory díky odstranění inflační doložky postupně propadaly, neboť inflace jako taková se promítá např. do postupného růstu energií a služeb (např. cena elektrické energie stoupla od roku 1999 téměř trojnásobně).

Odstranění inflační doložky by se přitom dotklo činnosti jakéhokoli budoucího představenstva, tj. nikoli pouze toho, které bude zvoleno 8. sněmem, ale všech následujících představenstev. Mohly by tím být snadno ohroženy veškeré budoucí projekty těchto představenstev, neboť by v rozpočtu nemusely být dostatečné prostředky na jejich realizaci.

S ohledem na výše uvedené argumenty je představenstvo přesvědčeno, že rozhodnutí sněmu o zakotvení inflační doložky v roce 1999 bylo motivováno snahou o zajištění řádného fungování Komory v průběhu let, aniž by bylo potřeba výši příspěvku na činnost Komory měnit usnesením sněmu.