Od 1. července 2021 bude v oblasti exekučního práva účinných hned několik legislativních změn. Současně dojde k zániku účinků tzv. lex COVID justice III, který omezil některé tradiční způsoby provedení výkonu rozhodnutí (exekuce).  Mezi nejvíce očekávanou změnu nepochybně patří chráněný účet, který je novým institutem procesního práva. Společně s ním došlo k novelizaci i související právní úpravy, kterou je nepostižitelná část pohledávky z účtu povinného. Současně nelze opomenout ani účinnost nové úpravy tzv. dětských dluhů a doručování nezletilým nad 15 let. Pro oblast exekučního práva má velký význam i účinnost zákona o náhradním výživném.

 

Část první: Zánik účinků lex COVID justice III

Zákon č. 155/2021 (lex COVID justice III) do 30. června 2021 omezil (mimo zákonné výjimky) provedení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí. Dále pak do 30. června 2021 stanovil, že se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.  Počínaje dnem 1. 7. 2021 účinky obou výše uvedených zákonných omezení bez dalšího zanikají.

 

Část druhá: Chráněný účet

Právní materie občanského soudního řádu se prostřednictvím zákona č. 38/2021 Sb. rozšiřuje o nový procesní institut, kterým je chráněný účet. V dosavadní právní úpravě absentoval ucelený institut, který by umožňoval shromažďování prostředků povinného z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (určené k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny).

Právní úprava chráněného účtu je vystavěna na několika základních atributech. Institut chráněného účtu se vztahuje toliko k účtu, na který je nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou. Lze jej zřídit pouze na žádost povinného. Peněžní ústav jej zřídí do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Zřízení a vedení chráněného účtu je bezplatné. Na pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí (exekuci) přikázáním pohledávky z účtu nelze nařídit.

Z hlediska výčtu uvedených znaků chráněného účtu lze přijmout jednoduchou definici: chráněný účet je platebním účtem, na který se vztahují vybraná ustanovení občanského soudního řádu.

1) Potvrzení a oznámení soudu (exekutora)

Procesní postup při získání zákonem předpokládaných informací a písemností upravuje § 304d o. s. ř. Právní úprava zakládá nové povinnosti zejména dlužníkům z chráněnéno účtu a soudu (exekutorovi). Hlavními instrumenty jsou formulář potvrzení o čísle účtu, z něhož jsou vypláceny pohledávky podle § 317 odst. 1 až 3 o. s. ř., § 318 a § 319 o. s. ř., mzda nebo jiný příjem podle § 299 o. s. ř. (vystavuje se na vzoru zveřejněném ministerstvem způsobem umožňující dálkový přístup) a oznámení soudu podle § 304d odst. 3 o. s. ř.

2) Dlužník z chráněného příjmu

Zákonodárce v § 304d odst. 2 o. s. ř. upravuje nový subjekt výkonu rozhodnutí (exekučního řízení), kterým je dlužník z chráněného příjmu. Ten má povinnost vyplácet (pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle § 304d odst.1 o. s. ř. ode dne vystavení potvrzení povinnému až do dne, kdy zřízený chráněný účet ztratí svůj statut (tzn. nevztahují se na něj § 304c o. s. ř., 304d o. s. ř. a § 304e odst. 1 a 3 o. s. ř. nebo zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu).

3) Zřízení a vedení chráněného účtu

Peněžní ústav má povinnost zřídit chráněný účet povinnému za kumulativního splnění následujících podmínek:

 – soud (exekutor) doručil peněžnímu ústavu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou,

– peněžnímu ústavu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř.,

 – peněžnímu ústavu byla doručena žádost povinného o zřízení chráněného účtu.

Jakmile peněžní ústav uzavře s povinným smlouvu o chráněném účtu, ukládá mu zákon zřídit chráněný účet do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Peněžnímu ústavu se klade oznamovací povinnost o zřízení chráněného účtu ke všem soudům (exekutorům), které k okamžiku zřízení chráněného účtu nařídily a peněžnímu ústavu doručily usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) přikázáním pohledávky z účtu povinného, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky.

Pokud peněžní ústav ze své činnosti zjistí, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům (exekutorům) do 7 dnů (lhůta vychází z projednání s Českou bankovní asociací) od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil.

4) Zánik účinků chráněného účtu

Zákonná úprava v § 304e odst. 2 o. s. ř. upravuje předpoklady, při jejichž splnění se na chráněný účet nebudou vztahovat účinky založené § 304c o. s. ř., § 304d o. s. ř. a § 304e odst. 1 a 3 o. s. ř. Jsou jimi:

 – zrušení účtu, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet nebo

 – na účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, přestal být veden výkon rozhodnutí (peněžní ústav musí zohledňovat § 304d odst. 4 o. s. ř., které upravuje vedení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu povinného k vydobytí více pohledávek).

Na chráněný účet nebudou dopadat vybraná ustanovení občanského soudního řádu ode dne následujícího, kdy nastane alespoň jedna z výše uvedených podmínek. Chráněný účet se stane standartním platebním účtem. Peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu.

Ke stejnému zániku účinků chráněného účtu dojde marným uplynutím 14denní lhůty podle § 304c odst. 4 o. s. ř., kdy povinný měl určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu.

 

Část třetí: Nepostižitelná část pohledávky z účtu povinného

Úprava nepostižitelné části pohledávky byla novelizována prostřednictvím zákona č. 38/2021 Sb. Jeho cílem bylo uvést institut nepostižitelné části pohledávky do souladu s právní úpravou nového procesního institutu, kterým je chráněný účet.

Novela § 304b o. s. ř. stanovuje novou výši nepostižitelné části pohledávky, kterou jsou peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle právního předpisu upravujícího výši životního minima. Požádat o jejich výplatu může povinný, je-li fyzickou osobou (nebo jeho manžel). Peněžní prostředky na žádost vyplatí peněžní ústav nejvýše jednou v průběhu jednoho řízení o výkon rozhodnutí (exekuci).

Okruh zákazů podle § 304a odst. 1 a 3 o. s. ř. (inhibitorium a arrestatorium), na které se nevztahují peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce, je nově rozšířen o postup podle § 307 odst. 2 a odst. 3. věty první o. s. ř. Uvedená úprava je nepochybně reakcí na rozhodnutí NS 20 Cdo 3524/15, podle kterého peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima musí povinnému zůstat k dispozici i poté, co bylo doručeno vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce.

Peněžní ústav má povinnost po zřízení chráněného účtu podle § 304c odst. 1 o. s. ř. převést následující pracovní den po jeho zřízení nevyplacené peněžní prostředky povinnému na tento účet (k účtu manžela povinného se tato možnost nevztahuje).

 

Část čtvrtá: Tzv. dětské dluhy

Prostřednictvím zákona č. 192/2021 platí s účinností od 1. 7. 2021 v § 889a o. z., že plnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33 o. z.

Dále pak za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst. 3 o. z. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.

Doprovodná procesní úprava je obsažena v novém § 262c o. s. ř., podle kterého má-li být výkonem rozhodnutí uspokojena peněžitá pohledávka ze závazku povinného vzniklého v době, kdy byl nezletilým, který nenabyl plné svéprávnosti, lze výkonem rozhodnutí postihnout pouze majetek, který povinný nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžité pohledávky vzniklé při samostatném provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti podle zvláštního právního předpisu. Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek, který nelze výkonem rozhodnutí postihnout, může se povinný domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí.

Nelze než konstatovat, že právní úprava o. s. ř. předpokládá procesní aktivitu ze strany povinného, který může podat návrh podle § 262c o. s. ř. O tom musím být soudem (exekutorem) poučen.

 

Část pátá: Náhradní výživné

Od 1. 7. 2021 bude v účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném. Jednou z podmínek nároku na náhradní výživné je podle § 3, že k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí (to neplatí, pokud soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, popřípadě v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné).

Uvedená změna se v podmínkách exekučního řízení projeví zejména tím, že soud (exekutor) bude muset podle § 7 poskytnout údaje o exekuci nebo soudním výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávky na výživné.

V exekučním řízení se bude aplikovat rovněž postup podle § 15 upravující přechod pohledávky na stát a vymáhání pohledávky (Úřad práce k vymožení pohledávky vyzve oprávněnou osobu, aby po rozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení.).

 

Část šestá: Další dílčí legislativní změny

1) Možnost postihu účtu manžela povinného

Nové znění § 306 o. s. ř. zakládá, že nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Doprovodnou úpravou je doplněný § 42 ex. řád podle kterého od 1. 7. 2021 platí, že exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.

2) Povinné doručování nezletilým osobám nad 15 let

Podle § 50b odst. 4 o. s. ř. nově platí, že nezletilému účastníku, který dovršil patnácti let, se doručuje také tehdy, je-li zastoupen zákonným zástupcem podle § 22 o. s. ř.

3) Započítávání peněžitých plnění

Stávající úprava § 1932 o. z. bude od 1. 7. 2021 nově podmíněna souhlasem věřitele. Podle § 1932 odst. 2 o. z. dále nově platí, že je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

 

Autor JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, členem Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR a doktorandem na Katedře občanského práva Právnické fakulty ZČU v Plzni
Foto: canva.com