Parlament schválil významnou novelu zákona o advokacii

Exkluzivně pro AD

Od samotného počátku přípravy zákona o právu na digitální služby (zák. č. 12/2020 Sb.), resp. od přípravy souvisejícího tzv. změnového zákona, usilovalo vedení České advokátní komory o legislativně-technickou změnu ustanovení § 25a zákona o advokacii, která by umožnila, aby advokát mohl učinit prohlášení rovněž o pravosti elektronického podpisu jednající osoby.

Změna spočívá v tom, že jednající osoba namísto vlastnoručního podpisu listiny uzná elektronický podpis na dokumentu za vlastní, načež advokát vyhotoví prohlášení v elektronické podobě, které v souladu se zákonem o právu na digitální služby podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem advokáta a jeho kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Komorou od roku 2018 navrhovaná úprava byla po projednání v Senátu schválena dne 1. června 2021 Poslaneckou sněmovnou (tedy včera, proto ještě  není známo číslo zákona).

Jde nepochybně o významný počin, který reflektuje ověření (legalizaci) elektronického podpisu notáři. V té souvislosti je na místě připomenout, že technický postup ve smyslu novelizovaného ustanovení § 25a zákona o advokacii je či bude shodný jako v případě ověřování podpisů úřady dle zákona o ověřování, nebo jako postup notářů dle notářského řádu.

Novela zákona o advokacii, přijatá v části čtyřicáté první čl. XLIII tzv. změnového zákona obsahuje navíc nepochybně významnou úpravu ust. § 52d zákona o advokacii, a to v tom smyslu, že přestupku vinklaření se dopustí fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba též tím, že poskytnutí právních služeb toliko nabízí, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování dle § 2 odst. 1 zákona o advokacii [§ 52d odst. 1 písm. a)]. Druhý odstavec citovaného ustanovení pak vymezuje výši možných pokut v rozsahu až 200 000 Kč, resp. až 1 mil. či 3 mil. Kč v návaznosti na tu kterou skutkovou podstatu přestupku. Vymezení nové přestupkové skutkové podstaty ve smyslu neoprávněné nabídky je významné z toho důvodu, že neobsahuje podmínku úplatnosti, jež ve vztahu k neoprávněnému poskytování právních služeb byla povětšinou těžce prokazatelná. Lze předpokládat, že i nové vymezení výše sankcí bude pro praxi přínosné.

Představenstvo ČAK je přesvědčeno, že jak novela ustanovení § 25a zákona o advokacii, předjednaná zástupci Komory s legislativním odborem MV ČR, tak novela ustanovení § 52d zákona o advokacii, jež je výsledkem jednání s legislativci MSp ČR, jsou pro výkon advokacie (prohlášení o pravosti elektronického podpisu), resp. pro ochranu advokátního stavu a jeho potencionální klientely před vinkláři (úprava přestupků), nepochybně významné.

 

JUDr. Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory

Foto: redakce AD


Pro úplnost uvádíme nové a úplné znění § 25a a § 52d zákona o advokacii:

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o advokacii

Čl. XLIII

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2009 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto:

 1. § 25a zní:

„§ 25a

(1) Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu.

(2) Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby.

(3) Prohlášení obsahuje

a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby,

c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby,

d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmene b) a c) zjištěny,

e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní,

f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátem učiněno,

g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů; je-li advokát zastoupen advokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“,

h) kvalifikovaný elektronický podpis advokáta a jeho kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu.

(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátovi za úplatu poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu.

(5) Advokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu.

(6) Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.“.

 

2.  V § 25c se slova „V souvislosti s poskytováním právních služeb může advokát“ nahrazují slovy „Advokát je oprávněn“.

 

3.  V § 52d odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nabízí poskytnutí právních služeb, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1,

b) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo

c) použije označení „advokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč.“.

Go to TOP