Institut dohody o vině a trestu je součástí trestního řádu od jeho novelizace provedené zákonem č. 193/2012 Sb. Dne 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb., který s účinností od 1. 10. 2020 rozšířil možnost uzavírání těchto dohod novými ust. § 196 odst. 2 a 3, § 206a až 206d tr. řádu.[1] Po půl roce účinnosti novelizované právní úpravy považuji za vhodné informovat o některých praktických poznatcích, nejasnostech a problémech týkajících se sjednání dohod o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným, případně více obviněnými, po podání obžaloby, i po přednesení obžaloby státním zástupcem před soudem.

K dohodě o vině a trestu ve vyšetřování 

Dohodu o vině a trestu (dále také jen „DOVT“) mohl od 1. 9. 2012 po novelizaci trestního řádu, provedené zák. č. 193/2012 Sb., uzavřít obviněný se státním zástupcem zásadně jen v průběhu vyšetřování, a to dle § 175a, 175b a § 314o až 314s tr. řádu.[2]

Pokud výsledky vyšetřování dostatečně prokazovaly závěr, že se skutek stal, že je trestným činem a že jej spáchal obviněný, mohl státní zástupce s obviněným sjednat dohodu o vině a trestu.

V letech 2012 až 2019 bylo každoročně podáno vesměs přes sto návrhů na schválení DOVT, nejvíce pak v roce 2019, kdy bylo podáno 160 návrhů a z nich soudy schválily pouhých 34 dohod o vině a trestu. Počty podaných návrhů na DOVT, stejně jako počty schválených dohod o vině a trestu jsou velmi nízké, což dokladuje nedostatečné využívání tohoto institutu.[3]

Podstatné je, že podmínky DOVT, které jsou uvedeny v § 175a a 175 b tr. řádu, jsou i po jeho novelizaci provedené zák. č. 333/2020 Sb. (dále také „v současnosti“) nezměněny pro obviněné i nově také pro obžalované.

K informování obžalovaného o dohodě o vině a trestu s doručením obžaloby 

Od 1. 10. 2020 je v tr. řádu doplněno ust. § 196. Zde jsou za dosavadní odst. 1, dle něhož dá předseda senátu doručit opis obžaloby obžalovanému a jeho obhájci, vloženy dva nové odstavce.

Dle nového § 196 odst. 2 tr. řádu, pokud předseda senátu na základě obžaloby nařídí hlavní líčení, pak spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo vyjádřit se ve lhůtě, kterou stanoví, ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména,

1. 1. zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,
   2. zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,
   3. zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a
   4. které skutečnosti považuje za nesporné.

Podstatné je tedy to, že od 1. 10. 2020 předseda senátu dle § 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu upozorní při doručení opisu obžaloby obžalovaného, že má právo vyjádřit se ve lhůtě, kterou mu sám stanoví, zda má zájem uzavřít se státním zástupcem DOVT nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu.

Předseda senátu také dle § 196 odst. 3 tr. řádu poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v § 196 odst. 2 tr. řádu, i o tom, že vyjádření k obžalobě může za něj učinit také jeho obhájce, a to i v případě, že se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Obhájce však nemůže za obžalovaného učinit doznání nebo prohlášení viny.

Upozornění a poučení od předsedy senátu dle § 196 odst. 2, 3 tr. řádu může být pro konkrétního obžalovaného důvodem k úvaze o případném využití DOVT, i když o této dohodě neuvažoval v průběhu vyšetřování. To může být pro obžalované důvodem k jednání o dohodě o vině a trestu se státním zástupcem v případech, kdy jsou ve spisu pouze nebo převážně důkazy svědčící v neprospěch obviněného.

Nemělo by to však iniciovat obžalované k nepromyšlenému jednání o uzavření dohody o vině a trestu se státním zástupcem v případech, kdy jsou ve spisu významné důkazy svědčící ve prospěch obviněného. Jde-li o nutnou obhajobu, je vždy na obhájci, aby obžalovaného upozornil na skutečnosti svědčící v jeho prospěch. Měl by také obžalovanému připomenout, že oproti seznámení se spisem při skončení vyšetřování, kdy o DOVT neuvažoval, se po podání obžaloby důkazní situace vůbec nezměnila.[4]  

K informování obžalovaného o dohodě o vině a trestu po přednesení obžaloby

Pokud předseda senátu nařídil hlavní líčení a zaslal obžalovanému opis obžaloby v době do 30. 9. 2020, pak neexistoval § 196 odst. 2, 3 tr. řádu, tedy ani možnost upozornit obžalovaného na možnost sjednání DOVT. Proto značný počet obžalovaných, jimž byl doručen opis obžaloby v této době, nepřevzal s opisem obžaloby upozornění předsedy senátu na možnost sjednání DOVT se státním zástupcem.

V praxi, po účinnosti zák. č. 333/2020 Sb., tedy od 1. 10. 2020, předseda senátu písemně informuje obžalovaného o možnosti sjednat se státním zástupcem DOVT i po přednesení obžaloby ve smyslu § 175a, 206a, 206b tr. řádu a o možnosti prohlásit svoji vinu (§ 206c tr. řádu). Kromě toho informuje obžalovaného také o tom, že nedojde-li ke sjednání DOVT ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat (§ 206d tr. řádu).[5]

V praxi předseda senátu informuje obžalovaného nejen písemně, nýbrž zpravidla také ústně v průběhu hlavního líčení, o možnosti sjednat po přednesení obžaloby dohodu o vině a trestu se státním zástupcem.

Jedním z výlučných oprávnění státního zástupce bylo, a v současnosti nadále je, oprávnění sjednat s obviněným dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na její schválení [§ 175 odst. 1 písm. c) tr. řádu]. Od 1. 10. 2020 je nově možné, aby státní zástupce sjednal dohodu o vině a trestu s obžalovaným po přednesení obžaloby.

Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným za přítomnosti obhájce. Přítomnost obhájce je po novelizaci nezbytná jen v případě, že jde o případ nutné obhajoby, neboť od 1. 10. 2020 je § 36 odst. 1 písm. d) tr. řádu zrušen. Proto obviněný, u něhož nejde o důvody nutné obhajoby dle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo c) tr. řádu, nemusí mít obhájce při sjednávání DOVT se státním zástupcem.[6]

Nemá-li však v současnosti obžalovaný obhájce, protože nejde o nutnou obhajobu dle § 36, 36a tr. řádu, pak je po upozornění předsedy senátu na možnost sjednat DOVT se státním zástupcem ve složité situaci. Pokud si nezvolí obhájce, potom se o možnosti sjednat DOVT může poradit s advokátem. Jinak se rozhodne sám, mnohdy nahodile či intuitivně. Pokud se alespoň neporadí s advokátem, pak zpravidla neví, že stejné upozornění jako on obdrží v současnosti spolu s opisem obžaloby každý obžalovaný.

Možnost sjednat DOVT jako důvod pro předběžné projednání obžaloby

Těžiště pro jednání státního zástupce s obviněným o dohodě o vině a trestu je i v současnosti ve vyšetřování, a to na základě jeho výsledků a prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Přesto, již po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností od 1. 7. 2012, je důvodem pro předběžné projednání obžaloby dle § 186 písm. g) tr. řádu důvodné přesvědčení předsedy senátu, že je vhodné pokusit se sjednat dohodu o vině a trestu ve formě dle § 187 odst. 4 tr. řádu. Tak tomu je i v současnosti. Podle komentáře Wolters Kluwer „dohodu o vině a trestu lze v zásadě sjednat pouze v přípravném řízení. Výjimkou je možnost vyvolat její sjednání bezprostředně po podání obžaloby. Tato možnost je dána soudu v § 186 písm. g) a § 187 odst. 4 pro stadium předběžného projednání obžaloby.“[7]

Soud může shledat důvod podle § 186 písm. g) tr. řádu zejména za situace, kdy ve vyšetřování jednal státní zástupce s obviněným o DOVT, avšak k jejímu sjednání nedošlo, ale i v případě, že se o této dohodě nejednalo.

„Vyvolání jednání o dohodě o vině a trestu soudem je za splnění zákonem stanovených předpokladů v zásadě namístě až po přezkoumání obžaloby a trestního spisu z hledisek uvedených v § 186 písm. a) až f) tr. řádu.“[8]

V případech, v nichž se jeví vhodným sjednat DOVT, je předběžné projednání obžaloby nařizováno předsedou senátu ke zjištění stanoviska obviněného a státního zástupce k jednání o takové dohodě.

Podle Beckova komentáře k trestnímu řádu může taková situace nastat např. tehdy, když se změnily poměry na straně obviněného nebo došlo k jiným skutkovým či právním odlišnostem od stavu v přípravném řízení.[9] Návrhy obviněného podle § 186 písm. g) tr. řádu však byly v praxi ojedinělé, a pokud se vyskytly, soud jim vesměs nevyhověl.[10]

Obvinění, i když byli dříve vždy zastoupeni obhájci, v podstatě nevyužívali možnosti sjednat DOVT v předběžném projednání obžaloby. Návrhy obhajoby soudu na vy­užití § 186 písm. g) tr. řádu byly jen výjimečné, a to i v případech, když měl obviněný zájem sjednat tuto dohodu po skončení vyšetřování, poté, co si uvědomil rozsah důkazů svědčících proti němu.

Proto by obhájci neměli v současnosti přehlížet možnost využití návrhu na předběžné projednání obžaloby dle § 186 písm. g) tr. řádu, pokud pro to shledá důvod také obviněný.

Vyjádření obžalovaného ke skutečnostem uvedeným v obžalobě

V tr. řádu jsou od 1. 10. 2020 doplněna také ustanovení § 206a, 206b, 206c a 206d tr. řádu.

Dle § 206a odst. 1 tr. řádu vyzve předseda senátu obžalovaného, a to po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména se ho může dotázat, zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom ho poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením.

Dále ho upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí ho o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se ho dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.

Podstatné je, že toto právo, vyzvat obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, má předseda senátu po přednesení obžaloby.

Mnohá hlavní líčení trvají několik let a státní zástupce přednesl obžalobu před zakotvením § 206a odst. 1 do tr. řádu. Proto je aktuální otázka, zda v hlavním líčení, ve kterém byla přednesena obžaloba dříve než 1. 10. 2020, může předseda senátu po jeho odročení, třeba v roce 2021, vyzvat obžalovaného, aby se vyjádřil, zda se cítí být nevinen, nebo naopak vinen spácháním skutku uvedeného v obžalobě. V praxi zaznívají dva diametrálně odlišné názory.

Podle jednoho z nich není možné, aby předseda senátu kdykoliv v průběhu hlavního líčení vyzval obžalovaného, aby se vyjádřil, zda se cítí být nevinen, nebo naopak vinen spácháním skutku uvedeného v obžalobě, protože to dle § 206a odst. 1 tr. řádu může učinit jen po přednesení obžaloby státním zástupcem.

V praxi však některé soudy činí tuto výzvu obžalovanému kdykoliv v průběhu hlavního líčení, třeba rok po přednesení obžaloby. Tento přístup je v rozporu s § 206a odst. 1 tr. řádu, který umožňuje, aby výzvu obžalovanému dle cit. ustanovení učinil výlučně „po přednesení obžaloby“.

V současnosti není k dispozici judikatura ani komentáře k novým ustanovením tr. řádu. Ani v důvodové zprávě k vládnímu návrhu novelizace trestního řádu[11] není na 39 stranách možné najít odpověď na výše uvedenou spornou otázku.

Je to proto, že důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku č. 453/0 nereaguje na ust. § 206a až 206d tr. řádu, která nebyla součástí vládního návrhu zákona. Tato ustanovení byla vložena do vládního návrhu až ústavněprávním výborem Poslanecké sněmovny, a to poté, co projednal vládní návrh zákona a vydal 10. 2. 2020 usnesení doručené poslancům jako tisk č. 453/3. Až zde jsou tato ustanovení navržena. Jejich součástí však není odůvodnění.

Poslanecká iniciativa je při novelizaci zákonů nepochybně žádoucí. Jsou však dva problémy s tím spojené. Prvním je to, že k novele zákona je připojena důvodová zpráva, která je vypracována jen k vládnímu návrhu zákona ve znění předloženém Poslanecké sněmovně, a proto k nově navrženým ustanovením chybí odůvodnění. Druhým problémem je to, že návrhy poslanců se zpravidla nedostanou do připomínkového řízení příslušným resortům, tudíž ani k připomínkovým místům, mezi něž patří i Česká advokátní komora.

Je-li v obžalobě popsán jeden či více skutků jediného obžalovaného XY, může mít jeho prohlášení, že se cítí být vinen skutkem či skutky, jichž se měl dopustit dle obžaloby, dopad pouze pro něj osobně.

Je-li v obžalobě popsáno více skutků několika obžalovaných, je situace složitější. Pokud je v obžalobě popsáno např. pět skutků dvou spoluobžalovaných a pouze obžalovaný XY prohlásí, že se cítí být vinen všemi pěti skutky, pak jsou zde nejméně dva důsledky. První důsledek je pro obžalovaného XY, u něhož může v případě splnění zákonných podmínek dojít ke sjednání DOVT se státním zástupcem a k jejímu schválení soudem. Druhý nepříznivý důsledek může být pro spoluobžalovaného, který neměl zájem sjednat DOVT, v tom, že soud pak i ve vztahu k němu bere v průběhu dokazování v úvahu prohlášení viny obžalovaného XY k těmto skutkům, i když je nemůže považovat za doznání.

Někdy je v obžalobě popsáno např. deset skutků více obžalovaných. Pokud se obžalovaný XY měl dopustit dle obžaloby pouze jednoho skutku, může prohlásit, že se cítí být vinen tímto skutkem. Pokud jsou další osoby obžalovány z jiných skutků, pak pro ně prohlášení obž. XY nebude mít žádný dopad. V případě, že se tohoto skutku, u něhož obž. XY prohlásí, že je vinen, dle obžaloby dopustili všichni spoluobžalovaní, bude soud muset reagovat na prohlášení viny obžalovaným XY i ve vztahu k nim v průběhu dokazování v hlavním líčení, i když je nemůže považovat za doznání.

Prohlášení viny není doznání

Dle nového § 206a odst. 2 tr. řádu může vyjádření k obžalobě za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny. Přestože se obhájce může v zastoupení obžalovaného vyjádřit k obžalobě, nemůže za něj prohlásit, že se cítí být vinen skutkem či skutky, jichž se měl dopustit dle obžaloby, což je základním předpokladem pro sjednání dohody o vině a trestu se státním zástupcem.

Ust. § 206a odst. 2 tr. řádu se týká možné DOVT mezi obža­lovaným a státním zástupcem. Přesto se zde nesystémově zmiňuje jak prohlášení viny, tak i doznání obžalovaného. Někteří obhájci vyjadřují obavu, že ze slov „učinit doznání nebo prohlášení viny“ bude soud dovozovat, že prohlášení viny je de facto doznáním tohoto obžalovaného, přestože tyto pojmy nelze ztotožňovat. Nadále také proto přetrvávají obavy některých obžalovaných z prohlášení viny, i když během trestního řízení oficiálně nemůže být považováno za doznání.

V § 206a odst. 2 tr. řádu užil zákonodárce v jednom souvětí pojmy „doznání nebo prohlášení viny“. Je však třeba odlišovat podmínky sjednání DOVT dle § 175a odst. 3 tr. řádu od podmínek označení obviněného za spolupracujícího obviněného dle § 178a tr. řádu.

Shrnu-li to tedy, ust. § 206a odst. 1, 2 tr. řádu mohou být využita jen ve vztahu k obžalovaným, u nichž bylo zahájeno hlavní líčení a přednesena obžaloba kdykoliv po 1. 10. 2020. Je to proto, že citovaná ustanovení se vztahují na dobu po přednesení obžaloby státním zástupcem, případně na vyjádření k podané obžalobě, které je možné jen od tohoto dne.

Dohoda o vině a trestu se sjednává mimo hlavní líčení 

Mnozí obžalovaní, a také někteří obhájci, zastávají v současnosti názor, že po přednesení obžaloby kdykoliv od 1. 10. 2020 se DOVT sjednává v průběhu hlavního líčení. S tím nelze souhlasit.

Dle § 206b odst. 1 věty třetí tr. řádu, vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení, a je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí.

Zde zákon výslovně uvádí, že dohoda o vině a trestu se sjednává mimo hlavní líčení, a k tomu předseda senátu využije jednu ze dvou možností dle § 206b odst. 1 tr. řádu.

• První možností je, že za účelem jednání či sjednání DOVT mezi státním zástupcem a obžalovaným předseda senátu na nezbytnou dobu přeruší hlavní líčení. K jednání o dohodě může dát předseda senátu konkrétní časový úsek, třeba dvou či čtyř hodin, nebo tuto dobu nemusí limitovat a soud pokračuje v přerušeném hlavním líčení po sjednání nebo nesjednání DOVT.
• V pořadí druhou možností je, že předseda senátu odročí hlavní líčení, pokud je to s ohledem na okolnosti zapotřebí. Za jakých okolností k tomu má dojít, cit. ustanovení neuvádí. Není jasné, jaké okolnosti by musely vzniknout pro to, aby pouhé přerušení hlavního líčení nepostačovalo a bylo by nutné je odročit. Pokud v praxi předseda senátu odročí hlavní líčení, zpravidla nezdůvodňuje okolnosti, kvůli nimž to bylo nutné.[12]

Nová ust. § 206a, 206b a 206c tr. řádu neumožňují sjednání dohody o vině a trestu v hlavním líčení, nýbrž mimo něj, a to po jeho přerušení či po jeho odročení. Až poté, co skončí jednání DOVT mezi státním zástupcem a obžalovaným či více obžalovanými, ať již jejím sjednáním, či nikoliv, se pokračuje v hlavním líčení.

K přístupu obhajoby ke sjednání dohody o vině a trestu

Zásadní význam pro obžalované, kteří mají zájem o sjednání DOVT po přečtení obžaloby v hlavním líčení, nebo dokonce již po doručení opisu obžaloby, mají nový § 206b odst. 2, 3 a 4 tr. řádu a již dříve účinný § 314q odst. 3 tr. řádu.

Dle § 206b odst. 2 tr. řádu dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Při sjednávání DOVT státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a tr. řádu. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání. K tomu dodávám, že státní zástupce musí bez zbytečného odkladu po skončení jednání o DOVT vyrozumět soud o výsledku jednání i v případě přerušení hlavního líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem a obžalovaným, případně jeho obhájcem dle § 206b odst. 2 tr. řádu, se postupuje přiměřeně podle § 175a tr. řádu.

Dle § 206b odst. 2 tr. řádu dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně s jeho obhájcem. Zdůrazňuji, že účast obhájce při sjednání dohody obžalovaného o vině a trestu se státním zástupcem by měla být pravidlem. Bez účasti obhájce může obžalovaný sjednávat DOVT jen v případech, kdy nemá obhájce a nejde o nutnou obhajobu. I pak by se měl poradit s advokátem a nerozhodovat se sám.

Vyjádří-li obžalovaný již po přednesení obžaloby (§ 206a odst. 1 tr. řádu) nebo již po doručení jejího opisu [§ 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu], že má dle § 206b odst. 2 tr. řádu zájem jednat o dohodě o vině a trestu, pak po přerušení či odročení hlavního líčení může dojít k této dohodě mimo hlavní líčení jen v případě, že výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Musí být zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 2 odst. 5 tr. řádu).

Dle ust. § 206b odst. 3 tr. řádu, došlo-li ke sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.

Dojde-li dle § 206b odst. 4 tr. řádu ke sjednání dohody o vině a trestu v průběhu přerušení či odročení hlavního líčení, státní zástupce v hlavním líčení buď přednese obsah dohody o vině a trestu uzavřené s obžalovaným a navrhne soudu schválení dohody. Nebo státní zástupce sdělí soudu, že k dohodě nedošlo, a pak pokračuje hlavní líčení dle obžaloby. V dalším řízení se ke sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.

Pokud nedojde ke sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku nebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě (§ 206c odst. 1 tr. řádu).

Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení (§ 206c odst. 3 tr. řádu). Proto předseda senátu v hlavním líčení nezjišťuje stanovisko žádného obžalovaného, který nejednal se státním zástupcem o dohodě o vině a trestu. Podstatné proto je, že obžalovaní, kteří nejednali se státním zástupcem o DOVT, a proto se jich případně uzavřená dohoda ohledně konkrétních skutků netýká, se sami ani v zastoupení obhájci nemohou vyjadřovat k dohodě o vině a trestu uzavřené mezi státním zástupcem a obžalovaným XY ani k prohlášení viny tímto obžalovaným, ani k rozhodnutí soudu o tom, že prohlášení viny přijímá (§ 206c odst. 3, § 206b odst. 2 tr. řádu).

Schválení dohody o vině a trestu soudem

Dle § 314q odst. 3 tr. řádu po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu vyzve předseda senátu obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda:

1. rozumí sjednané dohodě o vině a trestu,
2. prohlášení o tom, že spáchal skutek, pro který je stíhán, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svých právech na obhajobu,
3. jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a trestu, zejména že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým by soud dohodu o vině a trestu schválil, s výjimkou důvodu uvedeného v § 245 odst. 1 větě druhé tr. řádu, dle něhož poškozený může podat odvolání proti výroku o náhradě škody.

Z cit. ustanovení je zřejmé, že předseda senátu de facto kontroluje, zda obžalovaný pochopil dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem, i důsledky pro sebe, i to, zda prohlášení o spáchání skutku, pro který je stíhán, učinil z vlastní vůle a bez jakéhokoliv nátlaku či ovlivňování.

Soud provede výslech obviněného, který prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, jen pokud z jeho předchozího vyjádření dle § 314q odst. 3 tr. řádu vyplynou důvodné pochybnosti o splnění nezbytných podmínek pro sjednání dohody o vině a trestu, přičemž pokud tyto pochybnosti nebudou dostatečně rozptýleny, soud bude muset rozhodnout o neschválení sjednané dohody (§ 314r odst. 2 tr. řádu). Obžalovaného může soud vyslechnout také v případě, že chce rozhodnout i o řádně a včas uplatněném nároku poškozeného. Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran (§ 206c odst. 5 tr. řádu). K nepřijetí prohlášení viny soudem by mohlo dojít za výjimečných okolností, např. tehdy, pokud by obžalovaný XY ve svém vyjádření prohlášení viny pro skutek, z něhož byl obžalován, odvolal nebo zpochybnil.

Rozhodne-li soud, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu (§ 206c odst. 6 tr. řádu).

V praxi se vyskytla následující situace. Ve věci s 15 obžalovanými jen obž. XY prohlásil vinu za skutek, z něhož byl obžalován. Pak předseda senátu uvedl, že „obž. XY bude po odročení hlavního líčení vyslýchán jako svědek“. Toto sdělení nemá oporu v trestním řádu. Prohlášení obžalovaného, že je vinen skutkem, z něhož je obžalován, není důvodem ke změně jeho procesního postavení. Obžalovaný, který prohlásí, že je vinen skutkem, z něhož je obžalován, nemůže být v dalším průběhu hlavního líčení vyslýchán jako svědek k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu. Soud jej může vyslýchat pouze jako obžalovaného. Pokud by se stalo, že by předseda senátu vyslechl takového obžalovaného jako svědka, jednalo by se o závažné procesní pochybení a k tomuto výslechu by soud nemohl přihlédnout při rozhodování, protože by šlo o absolutně neúčinný úkon.

Závěr

Dohodu o vině a trestu mohl po novelizaci trestního řádu provedené zák. č. 193/2012 Sb. uzavřít obviněný se státním zástupcem zásadně jen v průběhu vyšetřování, zejména po jeho skončení (§ 175a, 175b a § 314o až 314s tr. řádu), pokud výsledky vyšetřování dostatečně prokazovaly závěr, že se skutek stal, že je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Proto přípravné řízení bylo možné skončit také podáním návrhu na schválení DOVT (§ 12 odst. 10 tr. řádu). Řízení před soudem bylo možné konat i na základě návrhu státního zástupce na schválení DOVT s obviněným (§ 2 odst. 8 tr. řádu). Pokud takový návrh nebyl podán a obviněný měl po podání obžaloby státním zástupcem nadále zájem o sjednání DOVT, mohl podat soudu návrh na nařízení předběžného projednání obžaloby podle § 186 písm. g) tr. řádu a odůvodnit, proč by vzhledem k okolnostem případu bylo vhodné sjednání této dohody.

Proto je i v současnosti, po novelizaci trestního řádu provedené zák. č. 333/2020 Sb., na obviněných, aby ve spolupráci s obhájci po vyrozumění o podání obžaloby státním zástupcem podávali návrhy na nařízení předběžného projednání obžaloby a sjednání DOVT podle § 186 písm. g) tr. řádu a aby nečekali na nařízení hlavního líčení.

V době od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2020 obvinění neměli zájem sjednat DOVT zejména v případech, kdy shledávali důvody pro zastavení trestního stíhání po skončení vyšetřování.

Podání obžaloby je však pro nejednoho obviněného signálem, že může být uznán vinným ze skutku, který je předmětem obžaloby. Proto může být v současnosti, tedy od 1. 10. 2020, impulzem k úvaze obhajoby nad možností sjednat DOVT se státním zástupcem dodání opisu obžaloby (§ 196 odst. 2 tr. řádu), nebo jeho vyjádření po přednesení obžaloby a po následné výzvě předsedy senátu dle § 206a odst. 1 tr. řádu. Ani to by však nemělo iniciovat obžalované k nepromyšlenému uzavření dohody o vině a trestu v případech, kdy jsou ve spisu pouze, nebo také, důkazy svědčící v jejich prospěch. Je na obhájci, aby obžalovaného upozornil na skutečnosti svědčící v jeho prospěch. Měl by také obžalovanému, který ani při seznámení se spisem při skončení vyšetřování o DOVT neuvažoval, sdělit, že se po podání obžaloby důkazní situace vůbec nezměnila. O tuto možnost porady s obhájcem je připraven obžalovaný, který se obhajuje sám, nejde-li o nutnou obhajobu.

Obžalovaný by měl zvažovat možnost uzavření dohody o vině a trestu se státním zástupcem pouze v případě, že je pachatelem trestného činu i skutku, který je předmětem obžaloby. Pokud se však tohoto skutku, tedy ani trestné činnosti, z níž je obžalován, nedopustil, měl by využít možnosti dokazování v hlavním líčení k prokázání nedůvodnosti obžaloby podané státním zástupcem.

 

doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc., je bývalým advokátem a vysokoškolským učitelem

Foto: canva.com

---

[1] Srov. blíže. J. Kocina: Velká novela trestních předpisů: Aktuální otázky dohody o vině a trestu, Bulletin advokacie č. 11/2020, str. 17-20.

[2] Výjimkou je možnost uvedená v § 186 písm. g) tr. řádu, dle něhož předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, pokud vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednat DOVT.

[3] Pozornost budí skutečnost, že soudy každý rok schvalovaly nejvíce 25 % z návrhů státních zástupců na DOVT. Konkrétně v roce 2019 soudy schválily pouhých 21 % z podaných návrhů. Srov. blíže údaje v práci op. cit. sub 1, str. 18.

[4] V praxi obžalovaný po upozornění předsedy senátu na možnost sjednat DOVT se státním zástupcem nezřídka mylně dovozuje, že jde o jakési individuální upozornění určené pouze pro něj. Pak by mu měl obhájce vysvětlit, že takové upozornění obdrží od 1. 10. 2020 spolu s opisem obžaloby všichni obžalovaní, protože to předsedovi senátu ukládá ust. § 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu. Ukazuje se, že po takovém vysvětlení zpravidla začne obžalovaný zvažovat jak důvody pro sjednání DOVT, tak i proti jejímu sjednání, podle konkrétní důkazní situace.

[5] A. Draštík, J. Fenyk a kol.: Trestní řád, Komentář, I. díl, Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha, 2017, str. 48.

[6] Tamtéž.

[7] P. Šámal a kol.: Trestní řád II., Komentář, 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2013, str. 2458.

[8] V těchto případech nejde o upozornění předsedy senátu dle § 196 odst. 2 tr. řádu, které se váže na doručení opisu obžaloby. Tak je tomu vždy, pokud obžalovaný převzal opis obžaloby třeba v roce 2019, a po více odročeních hlavního líčení, např. na počátku roku 2021, obdrží od předsedy senátu informaci o možnosti sjednat se státním zástupcem i po přednesení obžaloby dohodu o vině a trestu (§ 175a, 206a, 206b tr. řádu) či o možnosti, aby prohlásil svoji vinu. Tato informace v praxi de facto nahrazuje upozornění předsedy senátu dle § 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu, které nelze v současnosti využít.

[9] Sjednávání dohody o vině a trestu bylo před novelizací tr. řádu důvodem nutné obhajoby dle § 36 odst. 1 písm. d) tr. řádu. Obviněný si od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2020 musel za účelem sjednávání DOVT obhájce zvolit nebo mu byl ustanoven. Jinak, bez účasti obhájce při sjednávání dohody o vině a trestu, se jednalo o závažnou procesní vadu, která byla důvodem pro následné odmítnutí návrhu na DOVT soudem, resp. neschválení dohody o vině a trestu [srov. § 314o odst. 1 písm. b), § 314p odst. 3 písm. f), § 314 r odst. 2 tr. řádu].

[10] Komentáře k trestnímu řádu i důvodová zpráva k zákonu č. 193/2012 Sb. shodně uvádějí, že dohodu o vině a trestu lze v zásadě sjednat pouze v přípravném řízení, s výjimkou uvedenou v § 186 písm. g) tr. řádu. Skutečností však je, že od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2020 bylo možné DOVT sjednat zásadně jen ve vyšetřování, tedy ve druhé fázi přípravného řízení. Sjednání této dohody před zahájením trestního stíhání, v průběhu šetření, tedy v první fázi přípravného řízení, nepřicházelo v úvahu.

[11] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 333/2020 Sb. je dostupná na http://www.psp.cz – sněmovní tisk č. 453, Poslanecká sněmovna, VIII. volební období od roku 2013.

[12] V konkrétní věci předseda senátu po zahájení hlavního líčení sdělil více spoluobžalovaným, že po odročení, v novém termínu hlavního líčení bude dán obžalovanému XY, který již projevil zájem o sjednání dohody o vině a trestu, prostor k jejímu sjednání se státním zástupcem. Tento názor je v rozporu s § 175a a § 206b odst. 1 tr. řádu, podle něhož dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným, který o ni projevil zájem, a s jeho obhájcem vždy mimo hlavní líčení. Zvukový záznam ze zmíněného hlavního líčení dokladuje chybné informování obžalovaných od předsedy senátu. Bohužel informace, že po odročení bude v hlavním líčení dán obžalovanému a státnímu zástupci prostor pro sjednání dohody o vině a trestu, je pro obžalované dezorientující. V takové situaci musí obhájce pečlivě poučit obžalovaného, jehož obhajuje, a nejlépe mu citovat § 206b odst. 1 tr. řádu, zejména větu třetí, kde se uvádí: „Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení.“