Česká organizace SOS dětské vesničky se chystá zřídit pozici ombudsmana pro děti. Chce tak přispět k větší ochraně dětí a k posílení jejich práv. Tímto krokem reagovala na informace o zneužívání dětí ve vesničkách v několika zemích, které dne 6. května 2021 zveřejnila federace SOS Children´s Villages. Jak uvedla mluvčí české organizace Mgr. Michaela Poláková, žádný z případů se nestal v České republice.

Federace SOS Children´s Villages, která zastřešuje vesničky ve 137 zemích a oblastech světa, ve svém aktuálním prohlášení potvrdila případy zneužívání dětí, neupřesnila však, ve kterých státech se staly. Federace přiznala, že při řešení kauz nedodržela vždy správný postup a nepřijala potřebná opatření proti pachatelům. Za selhání v ochraně dětí se omluvila. Oznámila také, že zřizuje zvláštní komisi, která se zaměří na minulé i současné kauzy, oběti navíc dostanou podporu. Vzniknout by měla i pozice „globálního ombudsmana“ pro děti a mladé lidi z SOS vesniček.

Podle ředitelky české organizace SOS dětských vesniček Mgr. Jindry Šalátové má Česká republika – stejně jako jiné evropské země – velmi přísné mechanismy ochrany dětí. „Také díky tomu se žádný z případů netýká naší národní organizace. Abychom ještě více posílili práva dětí a zabezpečili, že ani do budoucna u nás k žádným incidentům nedojde, zřídíme i u nás pozici dětského ombudsmana. Selhání sesterských organizací nás velice mrzí a věříme, že tato odhalení povedou ve všech 137 zemích, kde SOS Children’s Villages působí, k důsledné ochraně všech dětí a jejich práv,“ uvedla Jindra Šalátová. Zdůraznila také, že česká organizace uplatňuje „politiku nulové tolerance“ vůči porušování práv dětí.

S dětským ombudsmanem počítá Úmluva o právech dítěte, která v České republice platí od února 1991. ČR je jednou z posledních zemí, která ochránce dětských práv nemá. Vznik pozice doporučoval již dříve Výbor OSN pro práva dítěte (CRC), opakovaně ho podpořily i české organizace na ochranu dětí či vládní výbor pro práva dítěte.

První SOS dětská vesnička vznikla v roce 1949 v rakouském Imstu. S myšlenkou dát po válce dohromady sirotky a bezdětné ženy, které ztratily muže, přišel rakouský filantrop Hermann Gmeiner. Model pomoci se rychle rozšířil po celém světě a inspiroval i skupinu českých vědců, kteří upozorňovali na negativní dopady pobytu v ústavu na děti. Ustavující schůze českého Sdružení přátel SOS dětské vesničky se sešla 14. června 1969.

S přípravou a výstavbou první vesničky se ale začalo už v roce 1968, peníze na ni vynesla celonárodní sbírka. První vesnička byla otevřena 1. června 1970 v Doubí u Karlových Varů. Další vznikaly v následujících letech. V současné době jsou v České republice celkem tři dětské vesničky.

Po nástupu normalizace muselo sdružení odevzdat vesničky státu a přestalo existovat. Po listopadu 1989 obnovilo svou činnost. Nyní se SOS dětské vesničky, z. s., soustředí na pomoc ohroženým dětem a rodinám. Provozuje krizové centrum a zařízení pro volný čas dětí, pomáhá pěstounům i mladým po odchodu z dětských domovů.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com