Ombudsman se zabývá Metodikou odškodňování nemajetkové újmy
Metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou Nejvyšší soud (NS) zveřejnil v roce 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník, se od roku 2019 zabývá veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček. Jak dne 27. dubna 2021 informovala ČTK, důvody prověřování metodiky kancelář ombudsmana nekonkretizovala, nepřiblížil je ani Nejvyšší soud.
„Nejvyšší soud plně respektuje právo veřejného ochránce práv, aby k tomuto otevřenému šetření poskytoval informace prozatím jen on. Je to řízení, které stále u úřadu veřejného ochránce práv pokračuje, chceme být korektní,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Mgr. Petr Tomíček.
Podle Miroslava Přidala, vedoucího sekretariátu veřejného ochránce práv a jeho zástupkyně, založila kancelář ombudsmana spis v roce 2019 na základě podnětu konkrétního stěžovatele. Šetření se týká zapojení Ministerstva spravedlnosti a soudců Nejvyššího soudu do přípravy a prosazování Metodiky. „V tuto chvíli ještě šetření není uzavřeno a nelze rovněž předvídat, kdy k tomu dojde. Ve věci probíhá i nadále komunikace. Z tohoto důvodu nelze poskytnout bližší informace,“ uvedl ke kauze Miroslav Přidal.
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pomáhá justici při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům. Pro určení bolestného obsahuje tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností. Hlavním cílem Metodiky je, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Vzhledem k tomu, že metodika není závazná, mohou soudy zohledňovat konkrétní okolnosti. Někteří soudci metodiku kritizují a snaží se při rozhodování obejít bez ní.
Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha, MBA, se obrátil na kancelář ombudsmana se žádostí o informace, ani on se ale podrobnosti o prověřování Metodiky nedozvěděl, předběžné stanovisko nezískal. Ombudsman podle Pavla Vrchy považuje případ za závažný a složitý, zveřejnění informací by prý mohlo ohrozit výsledky. Soudce rozhodnutí ombudsmana akceptuje, ale nechápe, proč předběžnou zprávu nezveřejnil NS v zájmu transparentnosti. „Otázka Metodiky se již netýká pouze a jen šetřených orgánů či soudců, kteří na tomto materiálu participovali či stále participují, ale všech dalších subjektů – soudů, pojišťoven, poškozených, advokátů, státních zástupců, kteří v tomto kterém směru s Metodikou pracovali či nadále pracují, případně ji v rámci výkonu své funkce v těch kterých případech aplikují,“ uvedl Pavel Vrcha na svém blogu.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com