Veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček se obrátil na ministra vnitra Jana Hamáčka s upozorněním na nejednotnost v postupu úřadů ohledně nařízených pandemických opatření. Podle ombudsmana to může vést například k nejednotnému výkonu správních agend. Problematická však může být i horší přístupnost služeb veřejné správy pro lidi se zrakovým či sluchovým postižením, další skupině obyvatel pak může působit problémy elektronický rezervační systém.

„Uvědomuji si, že v této nelehké době se ministerstvo vnitra musí vypořádat s celou řadou dalších neodkladných a pro zvládání pandemické situace možná významnějších úkolů. Nelze však dále pomíjet standardy dobré správy. Dle mého názoru je třeba činnost úřadů na vzniklou situaci adaptovat, věnovat nezbytnou pozornost uplatňování práv a oprávněných zájmů občanů před správními orgány a přijímat přiměřená opatření k uplatňování práv fakticky znevýhodněných osob,“ uvedl Stanislav Křeček. Doplnil také, že nezpochybňuje potřebnost vládních opatření, která mají za cíl zabránit či omezit šíření epidemie, chtěl by ale přispět k tomu, aby v důsledku této právní regulace nebylo zasahováno do práva občanů na dobrou správu v míře větší než nezbytné.

Ombudsman upozornil především na nejednotnost v postupu úřadů. Provoz úřadů z důvodu nařízených pandemických opatření je omezován v různých případech jiným způsobem, jelikož patrně neexistuje jednotné metodické usměrnění výkonu jejich správních činností. To může vést k nejednotnému výkonu správních agend, nižší předvídatelnosti a transparentnosti jejich činnosti ze strany veřejnosti.

V uplynulém období se veřejný ochránce práv zabýval několika stížnostmi na nečinnost některých stavebních úřadů, které odkládaly výkon kontrolních aktivit právě kvůli vyhlášenému nouzovému stavu, přičemž nápravu v těchto jednotlivých případech musely zjednat až nadřízené úřady. Některé úřady v návaznosti na pandemickou situaci zase odepíraly občanům možnost seznámit se se spisovým materiálem.

Dalším problémem je podle Stanislava Křečka horší přístupnost služeb veřejné správy. Lidé se zrakovým či sluchovým postižením se s ní potýkají často i v dobách „normálního“ chodu společnosti. V souvislosti s epidemickými opatřeními se tyto problémy spíše prohloubily. Některé správní úřady například ani v této době neobstarávají své elektronické písemnosti tzv. textovou vrstvou, která by lidem se zrakovým postižením usnadnila seznámení s obsahem, nezajišťují lidem se sluchovým postižením možnost textového přepisu telefonní komunikace a ani nevyužívají možnosti videohovoru s tlumočníkem do znakového jazyka. S tím souvisí také nepřístupnost webových stránek některých úřadů. „Jelikož je Ministerstvo vnitra tím, kdo dohlíží nad přístupností webových stránek pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením, přivítal bych, pokud by této záležitosti věnovalo pozornost,“ sdělil JUDr. Křeček.

Pro určité skupiny osob, například pro některé seniory vyššího věku, může být problémem i elektronický rezervační systém. V současné době úřady umožňují osobní styk s občanem jen na základě předchozí elektronické objednávky, případně přednostně vyřizují záležitosti elektronicky „objednaných“ občanů. Přestože dané řešení zcela jistě účinně předchází nahodilému pohybu a shlukování osob na úřadech, může být znevýhodňující.

U některých úřadů není optimální ani informovanost občanů. Úřady poskytují občanům neaktuální informace, často také chybí konkrétní údaje o tom, zda a jaký praktický dopad mají přijatá opatření na fungování úřadu.

Ministerstvo vnitra je na základě tzv. kompetenčního zákona pověřeno plněním koordinační úlohy v oblasti správního řízení a v oblasti organizace a výkonu veřejné správy. „V této souvislosti bych proto rád apeloval na posílení koordinační role Ministerstva vnitra, aby například prostřednictvím metodického působení postup jednotlivých úřadů sjednocovalo,“ uvedl na závěr veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay