Rodiče několika dětí podali k Ústavnímu soudu stížnost proti opatření Ministerstva zdravotnictví, které spočívá v testování žáků a nošení ochranných prostředků v souvislosti s pondělním návratem části dětí do škol. Stížnost podala advokátka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová. 

„Stížnost je podána za dvě nezletilé děti a jejich otce a matku, což plně postačuje, protože podstatné je, zda Ústavní soud posoudí věc jako naléhavou a bude se jí zabývat. Na rozdíl od jiných právních argumentací, které poukazovaly doposud hlavně na přístup ke vzdělání, ústavní stížnost je postavena primárně na porušení ústavního práva na ochranu zdraví dětí. Následně však je samozřejmě rozvinuta šíře, konstatováním o porušení mezinárodních úmluv na ochranu dětí a rodiny a na přístup ke vzdělání s poukázáním na rozpor s řadou dalších právních předpisů, včetně paradoxně i pandemického zákona. Podstatou je, že aby mohlo být v takové šíři zasaženo do ústavních práv, musí to být vše precizně odůvodněno,“ uvedla advokátka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová. Podle ní nic z toho vláda nemá k dispozici a vyvráceny nebyly výhrady lékařů, psychologů ani právníků.

Školy jsou zavřené kvůli pandemii koronaviru. Od pondělí 12. dubna se vrací část prvního stupně, která se bude po týdnu střídat s druhou polovinou prvního stupně v takzvané rotační výuce. Zbytek bude mít nadále on-line vyučování. Podmínkou návratu dětí do škol jsou antigenní testy na koronavirus dvakrát za týden a povinnost roušek během celého pobytu ve škole. Proti těmto dvěma opatřením směřuje ústavní stížnost několika rodičů. Podle ní opatření zasahuje do ústavního práva na vzdělání a práva na ochranu zdraví.

Podle rodičů by muselo být prokázáno, že celodenní nošení roušek nepoškozuje zdraví, což výrazně zpochybňují názory specialistů. „Je-li dána už jen významná pochybnost o tom, že nařízené opatření může poškodit zdraví dětí, nemůže být nikdy uloženo jako povinnost a už vůbec nemůže být podobnou podmínkou podmiňován přístup k základnímu vzdělávání,“ uvádí stížnost, která napadá také smysluplnost antigenního testování dětí. „Obdobně by muselo být podloženo, že plošné testování všech dětí až dvakrát týdně je smysluplné, zdraví nijak neohrožující, a nenarušující psychiku dětí. Ministerstvo ani vláda nemají nic z toho k dispozici. O testování bylo rozhodnuto laickými osobami, politicky, bez jakýchkoli odborných podkladů.“

Konstrukt, že na dítě, které se nepodrobí testu, bude pohlíženo jako na nemocné a nebude smět do školy, je podle stížnosti diskriminační a neobhajitelný.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com