Testování zaměstnanců může pokračovat, potvrdil NSS

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl svým rozsudkem z 8. dubna 2021 návrh na zrušení opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN ze dne 1. 3. 2021, které před více než měsícem odstartovalo hromadné testování zaměstnanců. Povinnost podrobit se testování na přítomnost antigenu viru u SARS-CoV-2 podle NSS vyplývá ze zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. pandemického zákona, účinného od 27. 2. t. r. Opatření Ministerstva zdravotnictví pouze upravuje její podmínky a rozsah. Ani výtěr z nosní dutiny, který je nejinvazivnější formou antigenního testování, neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců, uvedl NSS.

 

Z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN ze dne 1. 3. 2021 prakticky plynula nutnost zorganizovat testování ve společnostech s více než 250 zaměstnanci. Na pracovišti podle něj směli být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem. Povinnost testování zaměstnanců se v ČR následně měnila a rozšiřovala dalšími opatřeními.

Návrh na zrušení opatření MZd podal Tomáš Sawkiw, zaměstnanec výrobny autodílů. K dnešnímu veřejnému jednání osobně nepřišel, zastupoval ho advokát JUDr. Bc. Norbert Naxera. Jednání se nezúčastnili ani zástupci Ministerstva zdravotnictví, opatření MZd hájili písemně.

Předseda senátu JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D., na začátku jednání vyzval účastníky řízení, aby se drželi právní argumentace a vynechali politická prohlášení, přesto musel později JUDr. Naxeru několikrát přerušovat, když se vyjadřoval obecněji k dalšímu opatřením a pandemii koronaviru.

Advokát Norbert Naxera během jednání mimo jiné uvedl, že testování je zdravotní úkon, se kterým musí lidé souhlasit. Zaměstnanci ale v případě odepření testu dostávají od svých zaměstnavatelů vytýkací dopisy a hrozí jim výpověď. „Jde o nezákonný útisk občanů“, dodal JUDr. Naxera. Zpochybňoval také smysl a efekt testování.

Podle NSS se ale JUDr. Naxerovi nepodařilo zpochybnit alespoň částečný přínos antigenního testování v podnicích v boji s pandemií onemocnění covid-19.

Při posuzování vhodnosti a potřebnosti opatření soud akceptoval odůvodnění opatření, podle nějž vzalo MZd na zřetel nejen hlediska čistě lékařská (omezenou účinnost antigenních testů), ale rovněž ekonomická a organizační, jako jsou náklady na opakované testování vysokého počtu osob, kapacita pro provádění a vyhodnocení testů apod. Soudu se nejeví jako neadekvátní, pokud ministerstvo při zohlednění těchto hledisek zvolilo třeba i méně spolehlivou metodu testování.

Proporcionalitu opatření posoudil Nejvyšší správní soud nejen z hlediska povahy kolidujících práv a zájmů, ale rovněž intenzity jejich dotčení. Aniž by soud zlehčoval případné individuální komplikace jednotlivců v reakci na provedené testování, nepovažuje ani nejinvazivnější z možných metod testování na pracovišti, tedy výtěr z nosní dutiny, za takový zásah do tělesné integrity či dokonce lidské důstojnosti zaměstnanců, že by mohl být oprávněným důvodem k zákazu testování zaměstnanců. Tím spíše, že mnoho dalších osob je v zájmu zvládnutí pandemie onemocnění covid-19 dlouhodobě a významně omezováno na svých právech, ať již jde o svobodu pohybu, právo na podnikání, na vzdělání a dalších.

Nejvyšší správní soud nepřisvědčil ani druhé námitce, která směřovala proti povinnostem v případě pozitivního výsledku provedeného testu na pracovišti. Napadené opatření totiž žádné takové povinnosti neukládá a soud nemohl bez návrhu přezkoumávat jiné opatření ministerstva.

NSS upozornil, že výsledek dnešního jednání nepředurčuje, jak bude rozhodnuto o dalších návrzích proti stejnému opatření MZd, které Nejvyšší správní soud projednává. Soud je vždy vázán rozsahem a důvody konkrétního návrhu. Dnešní zamítavé rozhodnutí tedy nutně neznamená, že opatření je ve všech ohledech „v pořádku“ a že Nejvyšší správní soud schvaluje postup vlády a Ministerstva zdravotnictví. „S podobnou interpretací našich rozhodnutí se bohužel nezřídka setkáváme. Zejména v této citlivě vnímané agendě by měli všichni přispět svou zdrženlivostí k tomu, že veřejnost nebude ještě více zmatena, pokud v některém z dalších řízení bude Nejvyšší správní soud nucen napadená opatření zrušit, dodal předseda senátu Filip Dienstbier.

Advokát Norbert Naxera označil rozhodnutí NSS za alibistické a formalistické. Po poradě s klienty zváží ústavní stížnost.

Veřejné jednání, které se konalo 8. dubna, bylo první svého druhu. Podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, přezkoumává mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví právě NSS.

Nejvyšší správní soud již obdržel více než deset podnětů, některé ale předal k projednání Městskému soudu v Praze.

Kvůli povinnému testování zaměstnanců se na NSS obrátily také Nezávislé odbory Teva Czech Industries, výrobce léčiv. Nesouhlasí například s tím, že po odmítnutí testování vzniká překážka v práci na straně zaměstnance, který tak nemá nárok na náhradu mzdy. Kritizují také to, že zaměstnavatel nakládá s daty o zdravotním stavu pracovníků. Veřejné jednání NSS svolal na 14. dubna.

 

Zdroj: ČTK a NSS
Foto: canva.com

Go to TOP