Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.

Novela volebního zákona musí být přijata kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma měsíci zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Zrušil také dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent.

Nově by dvoučlenné koalice musely získat nejméně osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny potřebovaly nadále alespoň pět procent hlasů. Voliči si budou poslance vybírat ve 14 krajích jako doposud. Návrhy omezit počet volebních krajů nebo zavést Česko jako jeden volební obvod přijaty nebyly.

Český statistický úřad má podle novely rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Mgr. Marka Bendy přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní d´Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los. Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.

Sněmovna neschválila žádnou z úprav, která by zavedla možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Souhlas dolní komory nezískaly ani návrhy, které se týkaly vzniku poslaneckých klubů, ani návrh, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do nákladů na kampaň. Nepodařilo se prosadit ani zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně.

Výběr informací z historie sporů o podobu volebního zákona a jeho úpravách, z nichž ty nejzásadnější se odehrály v době opoziční smlouvy. Ústavní soud počátkem února zrušil část volebního zákona a parlamentní strany nyní hledají shodu na nových pravidlech. Dvoudenní volby do Poslanecké sněmovny začnou za půl roku, 8. října 2021.

– Zákon o volbách do Parlamentu ČR byl schválen v roce 1995 s účinností od 1. ledna 1996. Od té doby byl několikrát pozměněn, v poslední době se dílčí změny týkaly například volebních obvodů pro volby do Senátu, financování volebních kampaní či naposledy možnosti hlasování v karanténě.

– Zásadní spor o volební zákon se odehrál v době menšinové vlády ČSSD premiéra Miloše Zemana. Po volbách v roce 1998 vznikla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD, která umožnila vznik menšinové vlády. Jedním z výsledků spolupráce obou stran byla novela volebního zákona z roku 2000, která by zvýhodnila úspěšnější strany, tedy v té době právě ODS a ČSSD. Počet volebních krajů byl stanoven na 35 při zachování počtu 200 poslanců. Pro přepočítání mandátů strany zvolily kompromisní variantu označenou jako vyrovnávací d’Hondtova metoda. Představitelé ostatních parlamentních stran změnu důrazně odmítli a označili ji za účelovou snahu potlačit vliv menších politických subjektů. Prezident Václav Havel novelu vetoval, Sněmovna jej však přehlasovala. Havel, a s ním později i skupina senátorů, se obrátil na Ústavní soud, který většinu jeho námitek uznal. ÚS mimo jiné konstatoval, že změny byly v rozporu s principem poměrného zastoupení zakotveným v ústavě. Nová podoba volebního zákona je tak výsledkem kompromisu všech stran.

– Do Poslanecké sněmovny se tak v roce 2002 volilo již podle nových pravidel. Zůstal zachován poměrný systém, změnily se však dva jeho zásadní faktory – způsob přepočítávání voličských hlasů na mandáty a počet volebních obvodů. V roce 1998 byla ČR rozdělena na osm obvodů a pro přepočet se používal v podstatě neutrální Hagenbachův-Bischoffův model. Počty mandátů v krajích se pohybovaly od 14 v jižních Čechách až po 41 na jižní Moravě. Nově je země rozdělena na 14 volebních krajů, které kopírují krajské rozdělení, a pro přepočet mandátů se používá klasická d’Hondtova metoda. I tato je stále o něco vstřícnější k úspěšnějším stranám, než byl starý systém.

– Změnil se i minimální počet hlasů, které musí kandidující subjekt získat, aby se do Sněmovny dostal. Stejně jako dříve byla tato klauzule stanovena na pět procent pro jednu stranu. Změna se týkala koalic. Stará úprava stanovila pro dvoučlennou koalici sedm, pro tříčlennou devět a pro čtyř a vícečlennou koalici 11 procent. Novela však sčítá pětiprocentní laťku pro všechny společně kandidující strany; pro koalici dvou stran je to tedy deset procent, pro tříčlennou 15 procent.

– Větší váhu získaly preferenční hlasy, které dají voliči přímo jednotlivým kandidátům. Zákon také umožnil volbu v zahraničí.

– V červnu 2009 Sněmovna zamítla volební novelu, kterou koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala změnit přepočet hlasů na mandáty a zavést bonus pro vítěze voleb. Proti novele hlasovali sociální demokraté a komunisté.

– V srpnu 2014 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost České pirátské strany spojenou s návrhem na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve sněmovních volbách. Navázal tak na své starší nálezy a usnesení, podle nichž volební práh není protiústavní. Nový verdikt se však netýkal podobné klauzule ve volbách do Evropského parlamentu, kterou krátce předtím zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) právě na základě podnětu Pirátů a také Strany zelených. Návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu ÚS zamítl na jaře 2015.

– Návrh na zrušení systému voleb do Sněmovny, kterým se nyní zabýval ÚS, podala v roce 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů. Podle části senátorů malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také u ÚS napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.

– ÚS letos 3. února oznámil, že kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

– Parlamentní připravily novelu volebního zákona a hledaly shodu na nových pravidlech. Úpravy volebních pravidel pak Sněmovna schválila na mimořádné schůzi dne 7. dubna. Změny nyní posoudí Senát.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com