Vládní návrh na přeměnu dětských skupiny na jesle s přísnějšími pravidly míří do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by tak mohly přestat existovat v nynější podobě do konce srpna 2024. Schválila to na svém jednání 23. března Poslanecká sněmovna. Projednala také mimo jiné změny v posudkové péči a zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby.

 

Podle návrhu novely zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, by se nově mohly dětské skupiny přeměnit v jesle, fungovat by měly pro děti od půl roku do zhruba tří let. Na místa má přispívat stát. Výši příspěvku státu i maximální výši příspěvku rodičů má určovat vláda. Někteří poslanci ale chtějí strop rodičovských příspěvků zrušit. Nelíbí se jim ani navrhované věkové omezení pro děti, chtěli by horní věk zvýšit.

Ministryně Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc., před poslanci označila novelu zákona za průlom v zajištění péče o děti. Cílem změn je podle Ministerstva práce a sociálních věcí zajištění kvalitní a finančně dostupné péče o menší děti. V souvislosti s koncem evropského financování jde také o zachování co možná největšího počtu zařízení. Dětské skupiny původně vznikaly v reakci na nedostatek míst ve standardních mateřských školách.

Předloha by měla být účinná od poloviny roku 2021. Vznikat by už mohly jen jesle s přísnějšími pravidly, než jaká jsou stanovena pro dětské skupiny. Stanovit by se měly standardy kvality, jejich dodržování se má bodovat. Pracovníci se budou muset dál vzdělávat. Současné dětské skupiny by se musely přeměnit na jesle do konce srpna 2024. Nyní je v provozu přes tisíc skupin s asi 15 000 místy.

Stávající dětské skupiny jsou hrazeny zejména z peněz EU. Jejich čerpání skončí v polovině roku 2022.

Lidé se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby, možná budou dostávat vyšší příspěvky na péči. Sněmovna podpořila v úvodním kole poslaneckou předlohu novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, podle níž by vzrostly na úroveň příspěvků těch postižených, kteří žijí doma. Předpis nyní dostane k posouzení Sociální výbor.

Změna by se týkala postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich se odvíjí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími od toho, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy ve čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12 800 korun a 19 200 korun měsíčně.

Podle důvodové zprávy pobírá v současné době příspěvky na péči kolem 360 000 lidí. V sociálních zařízeních pobývá kolem 40 000 lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. Díky zvýšení příspěvku na péči by mohly podle předkladatelů klesnout státní dotace poskytovatelům sociálních služeb a celá změna by nakonec mohla být i rozpočtově neutrální.

Posudkovým lékařům by mohli pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci – nelékaři. Počítá s tím novela zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kterou v sněmovna úvodním kole podpořila.

Návrh reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba (LPS) hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči. Dlouhodobě sklízí LPS kritiku – na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace, situaci opakovaně kritizovali i poslanci.

„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.

Zájemci o práci v posudkové službě z řad zdravotníků – nelékařů by museli absolvovat podle novely certifikovaný kurz. Na přípravě posudků by se mohli podílet jen v rozsahu své kvalifikace. Kvalitu posudků by mělo zajistit to, že každý z nich by musel posudkový lékař schválit a podepsat. V odvolacích řízeních by posudky zpracovávali výhradně lékaři.

Novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení by přinesla i další změny. Patří k nim zavedení elektronické komunikace mezi lékařskou posudkovou službou a poskytovateli zdravotních služeb a zakotvení práva sociální správy žádat po poskytovatelích zdravotních služeb doplnění podkladů o zdravotním stavu posuzovaných lidí. Účelnější by měla být podle předkladatelů také kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

Dalším z bodů programu mimořádné 91. schůze Poslanecké sněmovny bylo projednání novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle vládního návrhu novely by přídavky na děti měly vzrůst o 26 procent. Nově by je mělo pobírat víc rodin, nárok by na něj měly mít domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima. Nyní je to 2,7násobek.

Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro lidi od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely se bude nově vyplácet podle věku dítěte 630 korun, 770 korun a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku nadále o 300 korun vyšší, tedy 930 korun, 1070 korun a 1180 korun měsíčně.

Na schůzi zaznělo několik pozměňovacích návrhů, které se týkaly zúžení okruhu rodin či výše přídavků pro zaměstnané rodiče. Sociální výbor podpořil už dříve úpravu související s letošním navýším daňové slevy na poplatníka. Souhlasil také s návrhy, aby se výdělek ze studentské praxe či brigády nezapočítával do posuzovaného příjmu a rodina kvůli tomu o přídavky nepřišla.

O výsledné podobě předpisu bude sněmovna hlasovat patrně v dubnu.

Poslanci projednávali také novelu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Navrhli přitom řadu změn, mezi nimi je třeba zvýšení odměn pro pěstouny, navázání částek na minimální mzdu či nemožnost posílat malé děti do ústavů. Postarat by se o ně měly náhradní rodiny. Upozornili i na potřebu posílení služeb pro ohrožené rodiny a na to, že koronavirová epidemie situaci zhoršila.

V souvislosti s projednáváním předpisu vyzvalo devět desítek lékařů, psychologů, sociálních pracovníků a dalších expertů zákonodárce, aby urychleně projednali zákaz posílat malé děti do ústavů. Žádají o navýšení podpory pěstounům a posílení služeb pro rodiny. Výzvu pro poslance, senátory a členy vlády sepsala Asociace Dítě a rodina.

„Služby pomáhající biologickým rodinám jsou za hranou svých kapacit a zároveň kvůli prohlubujícím se sociálním a ekonomickým problémům rychle přibývá dětí v ohrožení. Hrozí přeplnění ústavů a nárůst počtu případů týrání, zneužívání a zanedbávání. Je potřeba připravit rychlé kroky, které dětem znovu zvýší šance vyrůstat v bezpečných biologických nebo náhradních rodinách,“ stojí ve výzvě. Připojili se k ní třeba klinický psycholog Radek Ptáček, předsedkyně Profesního sdružení přechodných pěstounů Radka Švecová, ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová, sociální pracovníci z různých center, zástupci Charity ČR, Slezské Diakonie či několika nadací a zdravotnických zařízení.

Do voleb zbývá zhruba půl roku. Experti upozorňují na to, že na projednání novely je pár týdnů, aby se stihla přijmout. Uvádějí také, že schválení návrhů by přispělo k modernizaci péče o ohrožené děti. Členové různých poslaneckých klubů souhlasí s tím, aby se odměny pěstounů výrazněji zvedly, na omezení možnosti posílat malé děti do ústavů ale shoda není.

Asociace Dítě a rodina uvádí, že ČR je v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné malé děti do ústavních zařízení posílat. Podle domácích i zahraničních expertů je český model péče zastaralý a místo ústavů by děti měly vyrůstat v rodinném prostředí, což je pro stát také levnější.

 

Zdroj: ČTK
Foto: PS PČR