Během jednoho týdne zveřejnil Ústavní soud hned dva přelomové nálezy týkající se advokátního tarifu, resp. náhrad za nahlížení do spisu, a to jak v trestním, tak v civilním řízení. Advokátní deník při té příležitosti požádal o vyjádření některé z těch, kteří se ve své praxi s odmítnutím soudů uznat oprávněnost nároku zmíněné náhrady setkávají, a tyto nálezy Ústavního soudu – nález sp. zn. I. ÚS 3906/17 zveřejněný 9. března a nález sp. zn. I. ÚS 4012/18 zveřejněný 16. března 2021 – proto přijali s povděkem.

Advokát JUDr. Robert Němec, LL.M., k dnešnímu rozhodnutí Ústavního soudu k náhradám nákladů za nahlížení do spisu ve věcech civilních uvedl: „Nález Ústavního soudu nelze než kvitovat jako správný a spravedlivý. S ohledem na neexistenci elektronického spisu, který by byl online přístupný účastníkovi řízení, nezbývá advokátům než nahlížet do spisu před jednáním či jiným procesním úkonem, tak aby se ujistili o obsahu spisu a náležitě se připravili na jednání. Jedná se o časově náročnou činnost, bez níž nelze poskytnou právní pomoc klientovi, často spojenou s dalšími např. cestovními náklady.“

„Obě rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože přisvědčují tomu, jak advokáti k odměně a nákladům řízení obvykle přistupují. Je jen škoda, že o tak základních věcech musí rozhodovat Ústavní soud,“ reagovala na nálezy ÚS týkající se náhrady za nahlížení do spisu JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů.

„Tento ústavní nález mne osobně mimořádně potěšil, a to dvojnásobně. Jednak jako obhájce s téměř třicetiletou praxí, která je provázena neustálými spory o náhradu nákladů obhajoby, a to až na úrovni Ústavní soudu a Evropského soudu pro lidská práva, tedy osočování advokátů z nepoctivosti při účtování prokazatelně poskytnuté právní služby má už i rozměr mezinárodní ostudy. No a ještě větší radost mám jako předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátu, neboť se jedná o „náš“ případ, kdy jsme doporučili představenstvu ČAK procesní intervenci v řízení před Ústavním soudem, což bylo nejen připuštěno, ale i korunováno plným úspěchem,“ řekl k nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3906/17 JUDr. Marek  Nespala, advokát, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK a člen prezidia Unie obhájců ČR, a pokračoval: „Je to potvrzení správnosti našeho postupu, kdy představenstvu ČAK doporučujeme intervence v řízení před Ústavním soudem, ale i ESLP ve věcech poškozování advokátů státní mocí při poskytování právní služby, pokud se jedná o přesah problému do zájmu advokacie jako stavu. Nuže jen houšť a větší kapky!“

Mgr. Lukáš Trojan, advokát, člen rozkladové komise ÚOHS a a člen prezidia Unie obhájců ČR, redakci Advokátního deníku sdělil: „Nález Ústavního soudu a názor v něm vyslovený pochopitelně vítám. Sám, stejně jako kolegové, jsem se s uvedenou praxí setkal. Je třeba však uvést, že se nejedná o jediný „nešvar“, který souvisí s účtováním obhajoby. Mohu zmínit např. právo na zálohu na odměnu za obhajobu. Trestní řád v § 151 odst. 3 stanoví: „Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.“ Uvedené ustanovení zajišťuje obhájci příležitost na výplatu přiměřené zálohy na odměnu v případě závažných důvodů či déletrvajícího trestního stíhání. Realita v praxi je jednoznačná, zálohy se neposkytují, a advokáti tak úvěrují poskytováním svých služeb stát. V praxi tak náklady na obhajobu v případě trestního stíhání vedeného často mnoho let nese obhájce,“ řekl Mgr. Trojan a zároveň poukázal i na další problém, s nímž se ve své praxi hojně setkává. „Další neblahou praxí je nepřiznání náhrady za řadu úkonů v případech nutné obhajoby či v případech uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním. Je to opět stát, který, obdobně jako v případě rozhodnutém Ústavním soudem, restriktivně určuje, kolik a jak dlouhých úkonů vyžaduje obhajoba obviněného, nikoliv to, kolik úkonů ve skutečnosti advokát učinil. Snaha státu šetřit náklady spojené s obhajobou je naprosto zjevná. Věřím, že citovaný nález Ústavního soudu je prvním krůčkem k omezení finančních restrikcí při uplatňování legitimních nároků advokátů. Snaha ušetřit na advokátech bezesporu může vést až k ohrožení podstaty právního státu, jehož je právo na obhajobu nedílnou součástí.“

„Každý obhájce ví, že bez důkladné znalosti trestního spisu nemůže efektivně vést obhajobu. Pochybnosti o nahlížení do spisu nemají ani orgány činné v trestním řízení, které tuto činnost zpravidla respektují jako součást práva na spravedlivý proces. Stát, když má nést odpovědnost za škodu vzniklou nezákonným trestním stíháním, ale tvrdí opak a úkon právní služby zde nevidí. Zřejmě je toho názoru, že nahlédnutí do spisu je činností, která by měla být hrazena tzv. z vlastní kapsy advokáta, nebo kapsy jeho klienta. Často si to myslely i soudy rozhodující o této náhradě škody. To dokonce do té míry, že jim opak musel připomenout Ústavní soud. Tak lze shrnout nedávný nález Ústavního soudu o povaze nahlédnutí do spisu jako úkonu právní služby,“ komentoval přelomový nález Ústavního soudu advokát JUDr. Jiří Novák, jr. „Řešení je přitom nasnadě – vedli bychom tuto diskusi, pokud by advokáti měli vzdálený přístup do spisů a mohli do nich nahlížet, například, ze své kanceláře? V řízení před Ústavním soudem advokáti tuto možnost mají. Proč ještě není u jiných soudů? Negativní odpověď nehledejme v rozsahu digitalizace spisů. V době datových schránek již většina spisových listin existuje v elektronické podobě. Ani zabezpečení dat není v době elektronického bankovnictví a datových schránek překážkou. Jsem přesvědčen, že roční náklady advokátů na nahlížení do spisů a náklady na převozy spisů mez, policií, státním zastupitelstvím a soudy jsou vyšší než náklad na vzdálené zpřístupnění spisů. V době, kdy je možné videokonferenčně jednat s klienty ve věznicích a vzdálená účast na jednání soudu je za dveřmi, je osobní nahlížení do spisů jedním z posledních břemen advokátů před elektronizací výkonu advokacie,“ uzavřel JUDr. Novák svůj komentář ke kauze náhrad za nahlížení do spisu ve věcech trestních.

Redakce AD
Foto: archiv AD