ÚS odmítl stížnost na nezvykle časné vyhlášení termínu voleb
Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této „propagace“ musely skládat účty.
Samotné vyhlášení voleb, bez ohledu na okamžik, kdy k němu dojde, neporušuje základní ústavněprávní principy, stojí v usnesení pléna, které připravoval soudce zpravodaj JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc.
„Postavení účastníků volební soutěže v zásadě není závislé na okamžiku, kdy došlo k jejímu zahájení,“ uvedli soudci. Poukázali na to, že čtyřleté volební období Sněmovny se blíží ke konci a že říjnový termín voleb není nijak překvapivý. Soud také poukázal na to, že nad kampaní má dohled Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, jehož rozhodnutí mohou přezkoumávat správní soudy.
Spojení demokraté – Sdružení nezávislých se domnívali, že prezidentovo rozhodnutí zcela vybočuje z dosavadní praxe vyhlašování termínu voleb a obsahuje prvky libovůle a zneužití pravomoci prezidentem a kontrasignujícím předsedou vlády. Vyhlášením voleb totiž začíná volební kampaň, která přináší stranám, jež plánují kandidovat, různé povinnosti, třeba vést volební účetnictví.
K tomu ÚS v usnesení podotýká, „že vznik povinností politické strany spojených s financováním volební kampaně je – přirozeně – podmíněn jejím svobodným rozhodnutím do ní vstoupit. Učiní-li tak, budou se tyto povinnosti na ni vztahovat, přičemž délka období tomuto rozhodnutí předcházejícího je z hlediska požadavků kladených na zákonnost a ústavnost daných povinností nerozhodná.“
Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna.
O termínu voleb už sice prezident rozhodl, zatím ale není jisté, podle jakých pravidel se do Sněmovny bude volit. ÚS začátkem února kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Parlamentní strany nyní hledají shodu na nových pravidlech.
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay