Novela zákoníku práce přinesla odlišný způsob počítání dovolené, a to na základě odpracovaných hodin. Do znění zákona se však dostalo i zcela nové ustanovení, které zvyšuje počet dní dovolené pro zaměstnance, kteří odpracovali větší množství přesčasů. Změny se týkají i úmrtí pracovníka: zatímco dříve připadlo odškodnění nejbližší osobě, nyní se okruh blízkých s nárokem na kompenzaci výrazně rozšiřuje. Úplnou novinkou je pak zavedení institutu jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance.

Část novely zákoníku práce vešla v platnost již během loňského léta, jistá ustanovení však mají dopad až od 1. ledna 2021. Patří mezi ně i pasáž, která dává do souvztažnosti nároky na dovolenou a hodiny odpracované nad pracovní fond. „Zákon uvádí, že pokud zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu,“ shrnuje Ida Ročňáková, ředitelka lidských zdrojů ve společnosti Schneider Electric.

To, jak chápe záměr zákonodárce, ilustruje na konkrétním příkladu zaměstnance, který má stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně a ročně má nárok na pět týdnů dovolené. „Každý rok tedy odpracuje 2080 hodin. Jestliže mu zaměstnavatel do rozvrhu naplánuje přesčasy, pak pracovník získá delší dovolenou. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje o 80 hodin více. Dle vzorce, který uvádí novela (40/52*5*54), tak získává jeden den dovolené navíc,“ říká Ročňáková.

Nová úprava může mít na zaměstnavatele velký dopad. „Samotné přesčasy jsou pro firmy často drahé a zvyšují riziko pracovního úrazu. Teď je třeba, aby se na tuto novinku dobře připravily a počítaly s jejími důsledky, protože delší dovolená bude pro společnost znamenat sníženou produktivitu a tím nižší zisk,“ upozorňuje Ročňáková.

Odškodnění za vážný úraz či úmrtí v práci

Novela zákona více myslí na blízké osob, které se velmi vážně zranily či zemřely při výkonu zaměstnání. „Zavádí absolutní novinku – institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Jde především o případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. Dopady na blízké osoby jsou tak srovnatelné s úmrtím,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Částka je vyhrazena pro nejbližší okolí postiženého – rodiče, děti, ale i dalším osobám v poměru rodinném či podobném, které podobnou újmu pociťují jako vlastní.

Ve stejném duchu se nese druhá změna v oblasti odškodnění, rozšiřuje kruh osob, které mají nárok na kompenzaci v případě, že zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu. „Předchozí úprava připouštěla kompenzaci ve výši 240 tisíc korun jen pro partnera, manžela, nezaopatřené dítě či pro rodiče, kteří žili s poškozeným ve společné domácnosti. Novela toto odškodnění navyšuje – nově se odvozuje od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém pozůstalému vzniklo právo na jednorázovou náhradu. Od ledna také není vázaná na nezletilost dítěte a na to, aby rodiče museli žít s obětí úrazu ve společné domácnosti,“ uvádí Tomáš Beck. I v tomto případě se o kompenzaci mohou hlásit i vzdálenější příbuzní či jiní blízcí, kteří prokážou svůj silný vztah k zemřelému – například celoživotní přátelé.

Tereza Holá, ShrtCut Studio s. r. o.