Prvním únorovým dnem vstoupila v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Jejím cílem je především zlepšení podmínek zvířat v chovech a posílení pozice státu v boji proti problematickým chovatelům. O komentář k novele zákona jsme požádali Roberta Plicku, autora novely trestního zákoníku zpřísňující tresty za týrání zvířat, který se na přípravě novely zákona na ochranu zvířat také podílel.

Od začátku února už by nemělo být možné koupit psa nebo kočku ve specializovaných prodejnách s chovatelskými potřebami či na veřejných prostranstvích, např. parkovištích. Ministerstvo zemědělství bude moci nově hradit obcím účelně vynaložené náklady spojené s umísťováním týraných zvířat do náhradní péče, a to v případech, kdy tyto náklady přesáhnout částku 200 000 korun. To jsou jen některé z oblastí, které řeší novela zákona o ochraně zvířat proti týrání.

Ta například zavádí přesnou definici množírny – spojuje v sobě již existující zákaz chovu zvířat v nevhodných podmínkách s otázkou chovu většího počtu psů a koček – a také výslovně zakazuje chovat nebo rozmnožovat psy nebo kočky v těchto množírnách. Zákon dále zavádí evidenční a informační povinnosti při prodeji a darování štěňat (evidenční list vrhu štěněte), rozšiřuje okruh subjektů, na které se tyto povinnosti chovatelů vztahují, vedle podnikatelů, chovatelských sdružení a jejich členů i na chovatele tří a více fen.

„V novém znění zákona na ochranu zvířat kvitujeme zejména novou definici nelegálních množíren a stanovení konkrétních zákonných pravidel pro ochranu zvířat při rozmnožování, zákaz drezúry volně žijících druhů zvířat, zákaz klecových chovů nosnic, možnost zabrat týrané zvíře i jeho nevlastníkovi a přenášení nákladů za předběžnou náhradní a náhradní péči zvířat na stát. Zejména poslední zmíněné dosud představovalo pro efektivní řešení případů týrání zvířat často až nepřekonatelnou překážku, neboť obce nezřídka namísto záchrany zvířat tyto případy (zejména hromadného týrání zvířat) neřešily, neboť to pro ně a jejich rozpočet bylo spojeno s neúměrnými (často až milionovými) náklady. Na druhou stranu, schválená podoba zákona byla výsledkem mnoha kompromisů a některé pro praxi opravdu potřebné instituty se bohužel ztratily v emotivní debatě vztahující se k zákazu klecových chovů nosnic,“ uvedl k novele Mgr. Plicka, advokát a partner Advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS, která se na prosazení novely na ochranu zvířat proti týrání významně podílela.

Další oblastí, kterou novela řeší, jsou pak restrikce, které mohou být za trýznění zvířat uloženy – kupříkladu pokuta za týrání zvířat může nově činit až jeden milion korun, minimální pokuta za týrání zvířat v problematických chovech zaměřených na zisk, tzv. množírnách, 5000 a 10 000 korun, a to podle míry provinění. „Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání přináší některé významné změny na poli ochrany zvířat a jak zmínil i ministr zemědělství, na mnoha místech se tato novela dobře propojí s námi sepsanou a prosazenou novelou trestního zákoníku, kterou se zejména (i.) zpřísňují tresty za týrání zvířat, (ii.) zavádí nový trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách a (iii.) zavádí nový druh trestu zákaz držení a chovu zvířat a která představuje v boji s těmi nejhoršími formami týrání zvířat nejefektivnější porevoluční změnu,“ přiblížil Robert Plicka propojení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání s již dříve schválenou novelou trestního zákoníku, která vešla v účinnost 1. 6. 2020.

Novela zákona stanoví též zakázané činnosti s vybranými druhy šelem a lidoopy (zejména fyzický kontakt s veřejností a venčení na veřejném prostranství), zpřísňuje podmínky jejich chovu (především pak velikost a vybavení prostor) a zavádí kurzy k péči o tato zvířata.

Jak však Mgr. Plicka řekl, některé pro praxi velmi důležité instituty se do zákona včlenit nezdařilo: „Pokračujícím nedostatkem tuzemské úpravy je např. absence centrálního státního útulku, díky čemuž se stát spoléhá na soukromé chovatele a větší množství zvířat anebo atypická exotická (či nebezpečná) zvířata často není kam i navzdory prokazatelnému týrání umístit. Dále neprošel pozměňovací návrh zavádějící možnost policie zřídit si přístup do obydlí při podezření na přestupek týrání zvířat či zákaz provádění pokusů na psech a kočkách. Dlouhodobě pak také kritizujeme skutečnost, že krajská veterinární správa není oprávněna sama případy týrání zvířat řešit ve správním řízení a přestupkové řízení pak vede obecní úřad, jehož úředníci mají zejména v menších obcích blízkou osobní vazbu k pachateli nebo i často nedostatečnou erudici v této oblasti.“  

Některá z ustanovení zákona nabývají účinnosti později – a to od 1. 4. 2021, 1. 7. 2021, 1. 1. 2022 nebo dokonce od 1. 1. 2027. Mezi ta nejdůležitější patří zákaz klecových chovů nosnic vajec a zákaz drezúry nově narozených volně žijících druhů zvířat. K těm Robert Plicka uvedl: „Diskutabilní jsou také legisvakanční a jiné časové kompromisy v souvislosti s koncem klecových chovů (účinnost od 1. 1. 2027) a zákazem drezúry volně žijících zvířat, který platí pouze pro zvířata narozená po 1. 1. 2022. Slony, kteří se často dožívají až 70 let, tak možná budeme vídat v cirkusech i v příštím století.“

Zákony na poli ochrany zvířat proti týrání včetně souvisejících vyhlášek i nadále trpí určitými nedostatky, na jejichž odstranění ochránci zvířat ve spolupráci s právními odborníky intenzivně pracují.

Redakce AD
Foto: canva.com