Evropská unie byla v minulosti mnohokrát terčem kritiky za nečinnost v oblasti nápravy porušování principů právního státu v některých částech EU. Kritici jí vyčítali, že na půdě EK nepanuje shoda, jak nastalou situaci v jednotlivých zemích, kde se porušování principů právního státu objevuje, řešit. Tento stav se zejména během uplynulého roku změnil k lepšímu i díky opakovaným deklaracím vrcholných představitelů Komise, že v oblasti prosazování principů právního státu spoléhá na advokacii a roli advokátů v rámci výkonu spravedlnosti. Evropské advokátní komory, včetně ČAK, tuto novou aktivitu EK vzaly velmi vážně. To se alespoň částečně projevilo ve výsledné Výroční zprávě Evropské komise o právním státu, která však speciálně v oblasti věnované postavení advokacie v právním státu stále má co zlepšovat.

Zpráva za rok 2020 dle Komise představuje shrnutí situace v oblasti právního státu v Evropské unii. Skládá se ze dvou částí – 27 kapitol z jednotlivých členských států a souhrnného Sdělení Komise. Kapitoly týkající se jednotlivých zemí vycházejí z kvalitativního posouzení provedeného Evropskou komisí a obsahují shrnutí vývoje od ledna 2019, ale co do obsahu a zahrnuté problematiky se velmi liší.

„Například v kapitole z České republiky, která částečně vychází z podrobného příspěvku České advokátní komory, je zahrnuta zmínka o nezávislosti ČAK, i o jejích iniciativách k posílení systému právní pomoci,“ uvedla stálá zástupkyně ČAK v Bruselu Mgr. Alžběta Recová. Z jejího jednání se zástupci Komise, jež se uskutečnilo v listopadu 2020, vyplynulo, že výroční zpráva vycházela zejména z příspěvků členských států a stakeholderů, které dále podrobně ověřovala a uváděla do vzájemných souvislostí. „Jelikož však s výjimkou členských států Komise v cílené konzultaci relevantní subjekty neoslovovala přímo, i přes velký počet respondentů nemusely všechny relevantní subjekty na konzultaci reagovat, což se následně také potvrdilo.“

Z jednání stálé zástupkyně ČAK se zástupci Komise dále vyplynulo, že čím více těchto příkladů bude v kapitolách z členských států, tím bude tento problém lépe popsán a tím spíše se dále projeví v následné přípravě souhrnného Sdělení. Přesně v této kondicionalitě však spočívá hlavní nedostatek Výroční zprávy z pohledu advokacie. Nejde o to, že by snad konkrétních příkladů bylo málo. Ale pokud členské státy a relevantní subjekty neposkytnou v rámci konzultace informace o problémech, kterým čelí například v oblasti advokacie, v kapitolách z členských států se tato problematika s největší pravděpodobností neobjeví (možná s výjimkou Polska a Maďarska, které jsou předmětem důkladného monitoringu). Neobjeví se tak ani v souhrnném Sdělení. Znamená to však, že nezávislost advokacie přestala být podstatným prvkem právního státu? Případně, že není potřeba jí věnovat pozornost tam, kde rizika nejsou existenčního charakteru?

„Právě za tímto účelem by bylo vhodné nyní zakotvit definici právního státu na úrovni EU. Právě za tímto účelem by bylo vhodné, aby souhrnné Sdělení nevycházelo pouze z příkladů porušení a ohrožení omezeného okruhu principů právního státu, ale zahrnulo všechny, které jsou pro Unii klíčové a je potřeba je chránit, a to bezpodmínečně. Jedině tak je možné totiž zajistit efektivní preventivní mechanismus, jenž bude srozumitelný pro evropskou společnost. Pokud by souhrnné Shrnutí tuto roli splňovalo, je možné se v kapitolách z členských států zaměřit pouze na největší aktuální rizika pro právní stát, jak to učinila Komise v letošním roce. Ta se mohou v průběhu let měnit jak obsahově, tak místně,“ dodala stálá zástupkyně ČAK.

Komise by podle ní rovněž měla rozlišovat, o jaká porušení, či ohrožení jde. Zda jsou ohrožení systémového charakteru, nebo pouze reflektují náhodné politické přešlapy vlád členských států pramenící například z nedostatečného porozumění konkrétní problematiky. „Toto rozlišení je zásadní pro to, jaký důraz by měla EU klást na eliminaci těchto nedostatků, aby v případě systémových změn směřujících k převzetí moci nebyla vládám, které se o to pokoušejí, poskytnuta příležitost své kroky bagatelizovat. Naproti tomu náhodná, nekoncepční, populistická, či nekoordinovaná řešení jsou často problematická i v mnohé unijní legislativě a její následné implementaci na národní úrovni, a jak jsme byli již mnohokrát svědky, mohou vyústit v omezení některých principů demokracie a právního státu, ač to nebyl jejich záměr. Tato připomínka je obecně uplatnitelná, tedy nejen ve vztahu k advokacii, která však ze své pozice na takovéto případy omezení podmínek pro řádný výkon profese bedlivě dohlíží,“ uzavřela Mgr. Alžběta Recová.

Česká advokátní komora je připravena spolupracovat s Komisí na přípravě Výroční zprávy o právním státu pro rok 2021. Stejně jako Rada evropských advokátních komor – CCBE ale očekává, že v oblasti advokacie dojde k jejímu podstatnému vývoji.

Redakce AD
Foto: Pixabay

Na internetových stránkách Evropské komise jsou zveřejněny všechny zaslané příspěvky, které byly podkladem pro tvorbu Zprávy, včetně všech kapitol členských států.