Nově by se mohly notářské zápisy sepisovat v elektronické podobě. Týkalo by se to především právních aktů právnických osob. Výhradně v listinné podobě by pak byly zatím zachovány dědické a rodinné záležitosti. Počítá s tím novela zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kterou sněmovna podpořila na svém jednání v pátek 29. ledna 2021. Se změnami souhlasila i vláda, byť s výhradami.

Novela notářského řádu navazuje na zákon č. 12/2020Sb., o právu na digitální služby, díky němuž mají lidé získat právo řešit úřední věci výhradně elektronicky. Elektronické zápisy by podle předlohy zlepšily podnikatelské prostředí, zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků.

„Bude tak například možné zakládat společnost s ručením omezeným online bez fyzické přítomnosti osoby u notáře, a to při zachování ověření totožnosti, zjištění vůle zakladatele i zákonnosti názvu společnosti,“ uvedli v důvodové zprávě autoři novely.

Hlavní připomínka vládních legislativců v návrhu pro stanovisko vlády se týkala možnosti ověřování totožnosti klienta na dálku. Upozornili na její rozpor se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a doporučili vyžadovat při takové identifikaci „vysokou úroveň záruky“, která nabízí vyšší míru spolehlivosti i kontroly. Tím by se změna notářského řádu dostala do souladu s novelou zákona „proti praní špinavých peněz“, která je účinná od 1. ledna 2021.

Podle předlohy by mohli notáři využívat videokonference, totožnost by se ověřovala například občanským průkazem s elektronickým čipem. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře by nahradil jeho elektronický podpis. Notáři by také ověřovali pravost elektronických podpisů.

Díky předloze by notáři také dostali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí. Poplatek komoře by činil 300 korun bez daně z přidané hodnoty. Nyní takovou doložku vydává pouze Ministerstvo spravedlnosti. Zprostředkovatelé si za její obstarání účtují řádově tisíce korun.

Notářská komora by nově vedla Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejné přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.

Před dalším schvalováním projedná novelu zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ještě sněmovní Ústavně-právní výbor.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay