První senát Ústavního soudu odmítl svým usnesením sp. zn. I. ÚS 3444/20 zveřejněným dne 27. ledna ústavní stížnost stěžovatelek (matky a nezletilé dcery) směřující proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českém Krumlově týkajícím se předběžného opatření, jímž byla nezletilá dcera stěžovatelky umístěna do péče dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, neboť po prvotním ošetření úrazu hlavy matka podepsala negativní revers, odmítla nechat dítě očkovat proti tetanu a opustila s ním zdravotnické zařízení. ÚS shledal ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, neboť – jak konstatoval – těmito rozhodnutími nebyla porušena základní práva a svobody obou stěžovatelek.

Orgán sociálně právní ochrany dětí podal k Okresnímu soudu v Českém Krumlově návrh na vydání speciálního předběžného opatření podle § 452 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kterému okresní soud vyhověl a nařídil předběžné opatření, jímž umístil nezletilou dceru stěžovatelky do péče dětského oddělení Nemocnice České Budějovice. Návrh byl podán z podnětu nemocnice, která považovala nezletilou za dítě ohrožené na životě a zdraví v důsledku možného onemocnění tetanem poté, co po prvotním ošetření utrpěného úrazu hlavy (kopnutí koněm s tržnou rankou) opustila spolu s matkou nemocnici na základě negativního reversu, aniž by byla proti hrozícímu tetanu očkována.

Nařízené předběžné opatření nicméně nebylo přes několik neúspěšných pokusů realizováno. K odvolání matky nezletilé Krajský soud v Českých Budějovicích nařízené předběžné opatření potvrdil v upraveném znění, které upřesňovalo, že do péče nemocnice se nezletilá umísťuje za účelem posouzení jejího zdravotního stavu a poskytnutí nezbytné lékařské péče v souvislosti s úrazem, který utrpěla dne 25. 11. 2020.

V mezidobí od podání ústavní stížnosti do rozhodnutí o ní bylo předběžné opatření usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 16. 12. 2020 k návrhu matky pravomocně zrušeno, neboť okresní soud zjistil, že matka již zdravotní stav dcery řeší, dítěti je poskytována zdravotní péče a je pravidelně sledováno pediatrem, u kterého je registrováno.

Stěžovatelky přesto trvaly na projednání ústavní stížnosti a žádaly vyslovení neústavnosti „extrémního a drastického“ zásahu do práv zaručených čl. 3 odst. 1 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, jakož i čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 15 Listiny základních práv a svobod, jehož se obecné soudy měly dopustit vydáním předběžného opatření a pokusy o jeho výkon.

Z pohledu Ústavního soudu jsou pro závěr o přípustnosti posuzovaného zásahu do základních práv stěžovatelek, tedy matky i nezletilé dcery, podstatné tři okolnosti:

Zaprvé, nezletilá utrpěla mechanický úraz hlavy, pro který byla po provedení potřebných vyšetření z traumatologie odeslána na dětské oddělení na pozorování.

Zadruhé, tržná ranka z koňského prostředí zapříčiňuje – bez patřičného zaléčení – riziko rozvoje tetanu s možným následkem smrti.

Zatřetí, dítě v době podání návrhu na nařízení předběžného opatření nebylo registrováno u žádného pediatra.

Z rozhodnutí napadených ústavní stížností je patrné, jaké důvody Okresní soud v Českém Krumlově k jeho rozhodnutí vedly a ty nejsou – v podmínkách rozhodování o návrhu do 24 hodin na základě osvědčených skutečností – nepřiměřené. Tím je souzená věc kvalitativně odlišná např. od případu řešeného rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 12. 2014 ve věci Hanzelkovi proti České republice.

Byla-li proto okresnímu soudu v rámci rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření v řádu hodin předložena lékařská zpráva osvědčující, že bez řádného zaléčení hrozí u nezletilého dítěte propuknutí tetanu a že dítě se ocitá mimo dosah zdravotní péče, pak nelze jako nepřiměřený hodnotit úsudek, na jehož základě soud považuje dítě za potenciálně ohrožené přinejmenším na zdraví, ne-li přímo na životě.

Stěžovatelky vyzdvihují nepřiměřenost nařízeného předběžného opatření odkazem na obsah propouštěcí zprávy nemocnice ze dne 25. 11. 2020, v níž je uvedeno, že „pacientka toho času není v přímém ohrožení života“. I tuto námitku vypořádal uspokojivě již odvolací soud, který nepřehlédl, že okresní soud uvedenou zprávu neměl k dispozici; a i kdyby měl, není důvod se domnívat, že by byl jeho úsudek jiný. Podle Ústavního soudu se totiž vzájemně nevylučují informace, že nezletilá sice na jedné straně není v danou chvíli v přímém ohrožení života, na straně druhé však existuje po nějakou dobu po úrazu důvodná obava, že její zdraví, ba i život, mohou být záhy ohroženy, došlo-li by k manifestaci tetanu.

Trvá-li ohrožení rozvojem nemoci po kontaminaci tkáně bakterií způsobující tetanus podle některých zdrojů až 30 dnů, nelze podle Ústavního soudu považovat za nepřiměřený požadavek odborného lékařského dohledu v prvních dnech bezprostředně následujících po úrazu nezletilé. Opustila-li matka s nezletilou nemocnici v den úrazu po prvotním ošetření na základě negativního reversu navzdory doporučení lékařů (k hospitalizaci a očkování), pak lze mít obavu o zdraví dítěte za osvědčenou, což jako zjištění potřebné k nařízení předběžného opatření podle zákona stačí. Okresnímu soudu tak z pohledu podkladů, které měl pro své rozhodnutí k dispozici, není co vytknout, jak následně potvrdil i krajský soud, který důvody nařízení předběžného opatření rozvedl ještě pečlivěji.

Podrobnosti pokusů o výkon vydaného předběžného opatření nejsou Ústavnímu soudu známy, což není pro posouzení věci podstatné. Je-li předběžné opatření vykonatelné jeho vydáním, nelze soudu vytýkat, že činí kroky k jeho výkonu.

Nová a nečekaná zkušenost s (neúspěšně) opakovanými pokusy o výkon soudního rozhodnutí, kterým má být dítě odňato z péče rodičů, je nepříjemná a musela být pro celou rodinu stěžovatelek stresující, to však samo o sobě nepřiměřený zásah do jejich základních práv nepředstavuje, neboť se tak stalo na základě soudního rozhodnutí vydaného v mezích ústavnosti.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3444/20 je dostupný ZDE.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: Pixabay