Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v minulém týdnu zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se exprezidenti dopustili po odchodu z Kremlu. Svým podpisem rovněž stvrdil zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn, které letos Rusové odsouhlasili v referendu.

Zákony budí pozornost kvůli možným náznakům toho, co hodlá současný vládce Kremlu podniknout, až mu skončí stávající mandát. Zatím své plány neprozradil a ještě se ani nerozhodl, zda se bude znovu ucházet o prezidentský úřad. Ústavní změny Vladimiru Putinovi, jehož současný čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024, umožňují znovu se ucházet o úřad, a to dvakrát na šest let. V čele země tak může zůstat až do roku 2036.

Dosavadní zákony prezidentům zaručovaly imunitu, která se vztahovala na trestné činy, jichž se dopustili v úřadu. Výjimku představovaly závažné činy. V takovém případě měl stíhání zahájit Vyšetřovací výbor Ruské federace a Parlament měl poté rozhodnout o tom, zda bude prezident zbaven imunity či nikoliv.

Nová úprava exprezidentům a jejich rodinám zajišťuje v podstatě doživotní imunitu. Poté, co v úřadu skončí, nemůže být prezident trestně odpovědný, nesmí být zadržen, zatčen, prohledán ani vyslýchán, píše agentura Interfax. Výjimkou je velezrada a další závažné zločiny – v takovém případě může nově bývalou hlavu státu obvinit Státní duma a postup musí potvrdit Nejvyšší a Ústavní soud. Na základě těchto obvinění rozhodnutí o zbavení imunity učiní Rada federace, čili horní komora Parlamentu.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay