Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Zaměstnanci právem poukazují na to, že kdyby zůstali na svém původním pracovním místě, které museli pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání opustit, dosahovali by tam podstatně vyššího výdělku, než činil jejich výdělek, který byl vzat za základ pro poskytování náhrady za ztrátu na výdělku v době, kdy k této ztrátě došlo.

Proto vláda schválila nové nařízení č.517/2020 Sb., podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 7,1 %. Kč. Jedná se o zvýšení shodné s valorizací důchodů, jejichž procentní výměra se od 1. ledna 2021 rovněž zvyšuje. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 2020, průměrný výdělek se nezvyšuje. Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2021.

Valorizace náhrady

Právní úprava těchto otázek se provádí formou tzv. valorizace náhrady za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, případně podle dřívějších předpisů, se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, případně zvýšený podle pracovněprávních předpisů, zvyšuje o 7,1 %.

Příklad: K pracovnímu úrazu zaměstnance došlo v roce 2016. Jeho hrubý průměrný výdělek 23 000 Kč před úrazem byl již za roky 2016 až 2019 zvýšen (valorizován) podle dřívějších nařízení vlády. Po úraze je jeho výdělek 21 000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku činila 2000 Kč. Podle nového nařízení vlády se jeho dřívější hrubý průměrný výdělek zvyšuje o 7,1 %, tedy o částku 1 633 Kč na částku 24 633 Kč. Zvýšená náhrada činí 3 633 Kč (rozdíl mezi valorizovaným průměrným výdělkem – 24 633 Kč a výdělkem po úraze – 21 000 Kč.

Rozhoduje vznik škody

Zvyšuje se průměrný výdělek před vznikem škody. Mnohdy se vznik škody nemusí ztotožňovat s pracovním úrazem. Průměrný výdělek může být v obou případech rozdílný a může tak ovlivňovat výši náhrady. Vznik pracovního úrazu ještě totiž nemusí zakládat nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť zaměstnanec si např. může na novém pracovišti vydělávat stejně nebo i více, než si vydělával před úrazem. Teprve okamžikem, kdy si na pracovišti bude vydělávat méně a prokáže se, že je to v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, vzniká škoda.

Příklad: Zaměstnanec měl pracovní úraz v roce 2017 a po převedení na jinou vhodnou práci si vydělával stejně jako před úrazem. V roce 2019 se mu však zhoršil zdravotní stav, v jehož důsledku nemohl vykonávat stejnou práci, a byl převeden na jiné pracoviště, kde si vydělával méně. Bylo prokázáno, že nižší výdělek je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem z roku 2017 a vzniká mu nárok na náhradu škody ve formě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Bude se zvyšovat průměrný výdělek, kterého dosahoval v předcházejícím kalendářním čtvrtletí před vznikem škody (tedy v roce 2019) a nikoliv před vznikem pracovního úrazu. V důsledku každoročního zvyšování mezd by tato náhrada byla vyšší.

Nezvyšuje se náhrada

Dosavadní praxe při zjišťování zvýšené náhrady ukazuje, že mnohdy mzdové účetní nebo personalisté nepostupují v souladu s nařízením vlády a valorizují poskytovanou náhradu za ztrátu na výdělku, nikoliv průměrný výdělek před vznikem škody. Zaměstnanci by tak byli poškozeni.

Příklad výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti: Zaměstnanec měl před pracovním úrazem průměrný výdělek 25 000 Kč a po úrazu měl na novém pracovišti výdělek 21 000 Kč.  Rozdíl 4 000 Kč představoval náhradu za ztrátu na výdělku.

Nesprávný postup: zaměstnavatel zvýší částku 4 000 Kč o 7,1 %, tedy o 284 Kč na 4 284 Kč.

Správný postup: zvyšuje se průměrný výdělek 25 000 Kč o 7,1 %, tedy o 1 775 Kč na 26 775 Kč.  Zaměstnanec bude dostávat náhradu ve výši 5 775 Kč a nikoliv 4 284 Kč.

Valorizaci průměrného výdělku musí provést každý zaměstnavatel bez žádosti zaměstnance.

Náklady na výživu pozůstalých

V případech smrtelného pracovního úrazu vznikají náklady na výživu pozůstalých, kdy zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné nebo více osobám. Podle § 271b zákoníku práce se při úhradě nákladů vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí. Pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, přísluší jí náhrada ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, jedná-li se o více osob, je to 80 % průměrného výdělku zaměstnance, který v důsledku pracovního úrazu zemřel. Nové nařízení vlády zvyšuje o 7,1 % průměrný výdělek, z něhož se náhrada vypočítá.

Příklad: Zaměstnanec měl před smrtelným pracovním úrazem průměrný výdělek 28 000 Kč. Na tuto částku byl průměrný výdělek zvýšen již předchozí valorizací. Vzhledem k tomu, že byl ženatý a měl jedno dítě, náhrada na výživu pozůstalých byla ve výši 80 % tohoto výdělku, tedy 22 400 Kč. Nové nařízení vlády průměrný výdělek zvyšuje o 7,1 % na 29 988 Kč. Z toho 80 % na výživu pozůstalých je 23 990 Kč.

Náhrada nemajetkové újmy

Uvedené zvýšení náhrady za poškození zdraví není jedinou „novinkou“ v oblasti náhrady škody od 1. ledna 2021, V novele zákoníku práce č. 285/2020 Sb., se od 1. ledna 2021 (§ 271f) rozšiřují formy náhrady za pracovní úrazy v podobě jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Jedná se o obdobu úpravy podle občanského zákoníku v § 2959. Inspirací zavedení tohoto institutu je jeho úprava v občanském zákoníku. Tato náhrada bude příslušet při splnění podmínek manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči postiženého zaměstnance, jakož i dalším osobám, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Výše náhrady není v předpisech uvedena ani limitována.

Bude se zřejmě jednat o výjimečné případy spočívající např. v psychických útrapách (např. pocity zoufalství, strachu), ztížení společenského uplatnění apod.

V případě, že uvedeným osobám byla již jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví poskytnuta a postižený zaměstnanec v důsledku závažného ublížení na zdraví následně zemře, pak soud při určení výše jednorázového odškodnění náhrady nemajetkové újmy pozůstalých zohlední již přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví.

Náklady spojené s pohřbem

Ustanovení § 271g zákoníku práce novela upravuje ve prospěch osob, kterým vznikly náklady s pohřbem po smrtelném pracovním úrazu.

Dosavadní výše částky náhrady škody na zřízení pomníku nebo desky ve výši 20 000 Kč již nebude stanovena pevnou částkou, ale nově se stanoví odvozením od jeden a půlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne právo na tuto náhradu škody. Zaměstnavatel může poskytnout částku vyšší, ale její výše nesmí převýšit náhradu skutečných nákladů.

Náklady na pohřeb jsou náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení. Mohou to být ovšem i jiné prokázané výlohy, které jsou přiměřené.

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy

Podle nového § 271i) zák. práce pozůstalých bude příslušet manželovi, partnerovi, dítěti a rodičům zemřelého zaměstnance. Jde o nový druh náhrady, která bude nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2020 by to byla částka 668 580 Kč. U rodičů zemřelého, kdy je náhrada poskytována oběma rodičům, přísluší každému rodiči polovina stanovené částky. Jedná se o částku minimální. Může být poskytnuta částka vyšší, a to u všech pozůstalých.

Další změnou v úpravě tohoto druhu nemajetkové újmy je rozšíření okruhu oprávněných osob o osoby, které jsou v poměru rodinném nebo obdobném a které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Podmínkou vzniku práva těchto osob je však to, že vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokážou.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo.