Senát souhlasil s tím, že za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že náhradní výživné se týká odhadem 24 000 dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka byla podle ministryně zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.

Ministryně Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší nízkou vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou v rámci novely občanského zákoníku, kterou se zabývá Sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.

Schválení zákona označila Maláčová za „nejlepší vánoční dárek“. který kdy dostala a který dostaly i nezaopatřené děti, o něž se jeden z jejich rodičů nechtěl postarat. Podle ministryně je to morální povinnost státu. Podle advokáta a senátora Mgr. Václava Lásky by měl zákon postihnout ty, kteří platit nechtějí, a vyřizují si tak účty s matkou či otcem dítěte.

Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy vzhledem k tomu, že řada neplatičů je bez příjmů. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay