Větší odpovědnost za obsah příspěvků ponesou v budoucnu provozovatelé internetových platforem, navíc budou muset účinněji postupovat proti šíření nelegálních textů či proti prodeji nelegálního zboží. Pod hrozbou pokut budou muset velké technologické společnosti také změnit dosavadní praxi často omezující činnost menších konkurentů. To vše je zakotveno v nových pravidlech fungování digitálního trhu a služeb, která v úterý 15. prosince 2020 navrhla Evropská komise.

Dlouho připravovanými normami, které patřily k nejočekávanějším návrhům prvního roku práce nové Evropské komise, reaguje Brusel na rychlý vývoj digitálního prostředí. Poslední směrnice, kterou EU stanovila pravidla obchodování na internetu, se totiž datuje do začátku tohoto století.

„Svět je jen jeden, ať online nebo offline. Musíme mít možnost bezpečně nakupovat a věřit zprávám, které čteme. Protože co je nezákonné offline, je stejně tak nezákonné online,“ prohlásila u příležitosti projednávání pravidel místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager. Aktuální návrhy jsou podle ní pro digitální provoz „tak významné, jako je semafor pro provoz na silnicích“.

Návrh normy o digitálních službách zavádí pro provozovatele internetových stránek povinnost rychle odstraňovat nelegální obsah, což až dosud činili pouze dobrovolně. Uživatelé internetu by naproti tomu měli dostat možnost efektivně se bránit neoprávněnému smazání svých příspěvků.

Společnosti také budou muset transparentně označovat politickou reklamu nebo poskytovat úřadům přístup k algoritmům, na jejichž základě cílí reklamu na konkrétní uživatele. Budou muset umět též identifikovat toho, kdo jejich prostřednictvím porušuje zákon, kupříkladu prodejem nelegálního zboží.

Druhá norma o digitálním trhu je zaměřena na velké společnosti, které mají v zemích EU nejméně 45 milionů uživatelů. Evropská komise si klade za cíl stanovit seznam subjektů označovaných jako „gatekeepers“, tedy těch, které zásadně ovlivňují přístup na internet a jeho fungování – například společnosti Facebook, Google č Amazon apod. Pro ně tak mají podle návrhu platit nové povinnosti, mimo jiné nutnost zabezpečit fungování softwaru či aplikací menších subjektů a jeho propojitelnost s vlastními službami. Uživatelé také dostanou možnost odinstalovat software nastavené výrobci, v čemž jim velké společnosti mnohdy brání. Za odmítnutí spolupráce s úřady bude hrozit pokuta až do výše desetiny jejich ročního obratu.

„Čím větší je společnost, tím větší má odpovědnost…Mnoho internetových platforem začalo hrát zásadní roli v životech lidí a fungování podniků, ba i pro celou společnost a demokracii,“ zdůvodnil zvláštní zaměření na velké právnické osoby komisař pro jednotný trh EU Thierry Breton.

Jak konstatovala EK, měla by nová pravidla mimo jiné snížit malým či začínajícím subjektům náklady při vstupu na internetový trh, v němž jim nyní často velké společnosti brání. Internetoví obři by například měli menší konkurenci poskytovat informace o prodejích, které mohou malé společnosti využívat pro plánování své činnosti.

Návrhy exekutivy Evropské unie budou od příštího roku posuzovat členské státy a Evropský parlament, které v nich mohou vyjednat řadu změn. Zástupci hlavních europarlamentních frakcí v prvních reakcích návrhy EK vesměs přivítali jako snahu přimět velké internetové hráče k větší odpovědnosti. Pozitivně se vyjádřil kupříkladu i německý ministr hospodářství Peter Altmaier, jehož země v současnosti EU předsedá. Někteří politici však upozorňují na nutnost zachovat soukromí uživatelů internetu a na právo na svobodu projevu. I proto se očekává, že zavedení nových pravidel může trvat i několik let.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay