CCBE uspořádala k tématu digitalizace justice kulatý stůl

9. 12. 2020 Žádné komentáře
JUDr. Antonín Mokrý

Advokátní deník přinesl v nedávné době text s připomenutím 60. výročí založení CCBE (Rady evropských advokátních komor). Největší evropská organizace pro advokáty a jejich profesní komory musela v tomto roce překonávat, tak jako jiné mezinárodní orgány a instituce, řadu překážek souvisejících s nemožností přímého kontaktu jejich členů. Přesto nebylo zrušeno jediné ze společných zasedání a nedošlo ani k omezení práce odborných výborů. Tím, kdo pomohl, byla elektronická řešení, která nabízí digitalizované online prostředí.

Digitalizace justice a posílení podpory poskytování právní pomoci bezplatně nebo za odměnu hrazenou státem (legal aid) představují podle autora tohoto článku dva důležité stimuly pro zlepšení přístupu občana ke spravedlnosti. Každý z nich, bude-li realizován a posílen, může usnadnit přístup občanů k právu a právní pomoci, jakož i zefektivnit a v konečném výsledku snížit náklady na fungování soudní administrativy, jakož i provozních nákladů advokátů a jejich firem. K tomu poznamenávám, že k tomu, aby byla digitalizace účinná, musí postupovat ruku v ruce s dokončením digitalizace státní správy, tzv. e-governmentu. Základem tohoto procesu musí být kompatibilita a interoperabilita, a i na úrovni EU by měly být dodrženy společné parametry, jinak nebudou tyto systémy pracovat s potřebnou efektivitou. Problém také spočívá v tom, že justiční systémy v EU jsou rozdílné stát od státu, a proto bude nezbytná koordinace strategií, tak aby systémy byly kompatibilní.

Ke svému 60. výročí uspořádala CCBE dne 27. října kulatý stůl na téma „Digitalizace v justici“, k němuž přizvala významné osobnosti z oblasti politiky, justice a advokacie. Vystoupil zde například evropský komisař pro justici a spotřebitele Didier Reynders, německá federální ministryně pro justici a spotřebitele Christine Lambrechtová, předseda výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, justici a vnitřní záležitosti (LIBE) Juan Fernando López Aguilar a další osobnosti. V diskusi vystoupil i předseda výboru CCBE pro IT právo, advokát Jiří Novák. Jím řízený výbor ve spolupráci s několika dalšími výbory CCBE pracuje právě na problematice digitalizace v justici.

Evropský komisař Didier Reynders uvedl, že výzvy, které nastolila koronavirová krize, prokázaly, že digitalizace v justici musí byt urychlena. V centru pozornosti Komise samozřejmě stále zůstává e-Codex, který má zajistit potřebnou interoperabilitu mezi členskými státy Unie, jakož i nezbytnou bezpečnou platformu výměny dat napomáhající ke zvýšení efektivity národních justičních systémů. Semestr 2020 doporučil, aby některé státy, které se opožďují v přijímání potřebných technických řešení pro digitalizaci, tento vývoj urychlily.  Za sebe poznamenávám, že z rozhovorů na půdě CCBE se skutečně ukázalo, že země, které technické nástroje e-justice zavedly a provozovaly již před pandemickou krizí, zvládly mnohem lépe omezení možnosti fyzického konání soudních procedur. To se týká například některých skandinávských zemí, kde je nejenom nastaven jasný právní rámec používání digitálních nástrojů v justici, ale jsou zde i praktické zkušenosti s jejich využitím.

V zemích, ve kterých digitalizace v justici pokročila jen málo, se ukázalo, že i dopady krize na advokacii byly poměrně závažné, když ti advokáti, jejichž zdrojem obživy je především zastupování klientů před soudy, museli čelit významnému poklesu práce a tím i příjmů (např. v Řecku). Komisař Reynders také uvedl, že nejenomže jednotlivé státy musejí digitalizaci v justici vzít za svou prioritu, ale pokud tak učiní, mohou počítat s významnou podporou EU. Sdělil, že potřebný rozpočet pro tento účel zde existuje. Veřejný sektor nesmí zaostávat za sektorem soukromým. Při rozvoji v této oblasti však musí státy brát náležitý zřetel k důslednému zajištění práva na spravedlivý proces, tj. šetření práv obhajoby, přístup stran k důkazům, ochranu osobnostních práv účastníků řízení atd. Komisař Reynders také upozornil, že digitalizace justice v širším slova smyslu bude zahrnovat i postupné zavádění prvků umělé inteligence (dále jen „AI“). AI v právu je již realitou, musíme ji však uchopit s opatrností a obezřetností, řekl. Je jisté že AI napomáhá právníkům při rychlejším a efektivnějším používání judikatury. Prostřednictvím potřebných algoritmů je možno lépe identifikovat nesprávná či vadná soudní rozhodnutí. Pokud jde o použití v justici, AI aplikace musí být bezpečné a prvky, se kterými pracují, přezkoumatelné příslušnými autoritami.

V zásadě stejné priority a principy jako Reynders potvrdila německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová, hovořící za Německo, které prosazuje digitalizaci justice jako jednu z hlavních priorit německého předsednictví EU. Zdůraznila, že digitální nástroje musí být také uživatelsky přátelské, tedy vhodně adaptované pro potřeby těch, kdo je budou využívat. Řešení on-line sporů v oblasti ADR se realizuje již delší dobu, přičemž výsledky jsou pozitivní. Jde o to rozšířit nabídku digitálních nástrojů, aby z ní mohly profitovat mnohem větší skupiny uživatelů, nové digitální nástroje však musí být v souladu s ochranou práv a svobod. Využití algoritmů nesmí podkopávat spravedlivý proces. Německo má ambiciózní program digitalizace justice, jehož realizace probíhá a stejně ambiciózní program podporuje i jeho předsednictví v EU.

Poněkud střízlivěji vyzníval příspěvek předsedy výboru LIBE Evropského parlamentu, pana Aguilara. Ten považuje za prioritu především udržení ochrany práva na obhajobu a spravedlivý proces, protože tyto hodnoty musí být brány v potaz všude tam, kde půjde o digitalizaci soudnictví, a to jako prvotní východisko. Veřejná správa, ať už digitalizovaná nebo bez digitalizace, musí být vždy ve službách základních práv a svobod, nikoli naopak. Vyzval přitom advokátní organizace napříč EU, aby v nejlepším zájmu svých profesních členů, jakož především jejich klientů, bedlivě sledovaly respekt k principům spravedlivého procesu a apelovaly na příslušné instituce, pokud by se digitalizace v soudnictví nevyvíjela správným směrem. Jako bývalý profesor ústavního práva na univerzitě v Las Palmas pan Aguilar jistě ví, o čem hovoří, a obrací-li se s tímto na advokacii, pak míří správným směrem. Nicméně přiznává: digitalizace je nezvratný a nevyhnutelný proces, EU má nyní justici pod dohledem a je to správné, protože nezávislá justice představuje základní esenci existence EU a je nejenom základním článkem, ale současně i pojistkou řádného fungování právního státu. Veškeré úvahy o tom, jakým nejvhodnějším způsobem digitalizovat justici by měly probíhat na celoevropské úrovni a být sdíleny, nejen proto, aby jednotlivé její komponenty do sebe zapadaly a byly vzájemně propojitelné, ale i z toho pohledu, že musí brát v úvahu ty, jimž mají sloužit: tedy lidi. Ne všichni jsou totiž stejně disponováni k nakládání s IT prostředky, ať už z důvodu věku, různých hendikepů nebo úrovně vzdělání. Tito lidé nesmějí zůstat stranou, protože by to zakládalo diskriminaci. Pokud jde o otázky AI, pan Aguilar zdůraznil, že spravedlnost musí být předvídatelná, v oblasti trestní justice bude používání AI technologií vždy velmi problematické, bude třeba bedlivě sledovat zneužití AI – jen příkladmo bude nezbytné předcházet diskriminaci nebo zneužívání citlivých osobních dat.

Advokát Jiří Novák z pozice předsedy výboru pro IT právo CCBE zdůraznil, že důležitým cílem digitalizace je přístup justičních orgánů k důkazům v přeshraničních řízeních. Stále přetrvávají problémy s verifikací elektronických podpisů příslušnými autoritami. V rámci EU je třeba přijmout minimální standardy k zabezpečení digitálních systémů, tak aby nedocházelo k porušování osobních práv. Advokáti jsou právě v této oblasti nepostradatelní, protože nesou odpovědnost za dodržování práv a svobod svých klientů. V procesu digitalizace justice tedy musí střežit právě tuto oblast – přijetí nezbytných záruk zabezpečení digitálních systémů. Uvedl také, že e-Codex představuje unikátní platformu, v současnosti však podporuje pouze omezený rozsah uživatelů. Měl by se stát všeobecným komunikačním systémem v oblasti práva.

V neposlední řadě bych rád poznamenal, že CCBE zejména v posledních dvou letech odvedla velký kus práce právě v podpoře moderních technologií na evropské úrovni, ať už nepřetržitou komunikací s evropskými institucemi v rámci konzultací s Evropskou komisí, Parlamentem či Radou, tak vydáváním potřebných stanovisek a doporučení. Jen za poslední dva roky zveřejnila CCBE tyto dokumenty:

Uvedené odkazy na dokumenty CCBE uvádím zejména pro advokáty, kteří se danou problematikou zabývají nebo se o ni blíže zajímají, ale i pro další čtenáře Advokátního deníku.

Závěrem bych chtěl vyjádřit naději, že rovněž příslušné české orgány bedlivě sledují vývoj v oblasti digitalizace justice jak na evropské úrovni, tak minimálně v sousedních členských zemích a mají již ujasněnou koncepci dalšího směřování digitalizace české justice. Kovidová krize mohla nastartovat a urychlit implementaci dřívějších záměrů, minimálně pokud jde o zavedení elektronického spisu apod. Advokacie je připravena tyto otázky společně řešit ve vzájemné spolupráci s odpovědnými orgány.


JUDr. Antonín Mokrý, člen představenstva ČAK a vedoucí české delegace v CCBE
Foto: CCBE

 

 

 

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Téměř třetina lidí se někdy dostala do právního sporu, obvykle se soudí rodina
4. 8. 2022
ÚS k autorsky chráněným dílům a bezdůvodnému obohacování
28. 5. 2019
Go to TOP