Již popáté v řadě klesl v loňském roce počet obětí teroristických činů ve světě. Ve srovnání s rokem 2014 zemřelo na následky atentátů celosvětově o 59 procent méně lidí. Vyplývá to z výroční zprávy nazvané Index globálního terorismu 2020, kterou v uplynulém týdnu v Londýně představil Institut pro hospodářství a mír (IEP).

Nejvyšší počet obětí terorismu ve světě zaznamenal Index v roce 2014, a to 17 958. Ve všech pěti následujících letech bylo toto číslo nižší. Podle zprávy v loňském roce zahynulo rukou teroristů 13 826 lidí, což je o zhruba 16 procent méně než v roce 2018.

Z hlediska počtu obětí terorismu se situace v roce 2019 zlepšila ve 103 státech, což je nejvíce od doby, co Institut pro hospodářství a mír meziroční srovnání dělá. V 35 zemích se naopak počet zemřelých po teroristických útocích zvýšil. Třiašedesát států mělo v loňském roce alespoň jednu oběť. Největší posun v žebříčku zaznamenala Burkina Faso, kde vzrostl počet zemřelých rukou teroristů o 590. Výrazný nárůst teroristického násilí registrují i další subsaharské státy Mali a Niger a také Srí Lanka a Mozambik.

V Evropě, kam dokument zahrnuje i Turecko, se počet obětí terorismu meziročně mírně snížil. Zatímco v roce 2018 zahynulo při atentátech 62 lidí, loni to bylo o čtyři méně tedy 58. Z nich 40 zemřelo právě v Turecku. Ještě v roce 2017 činila bilance obětí v Evropě více než 200.

Česká republika je ze 163 zemí uvedených v žebříčku na 111. místě. Podle Indexu na ni má mezinárodní terorismus jen „velmi malý“ vliv. Umístila se tak v druhé nejnižší kategorii. Před rokem Česko skončilo na 102. místě. Slovensko je ve zprávě za loňský rok až na 131. místě a proti roku 2018 kleslo o tři příčky. I zde se dopady mezinárodního terorismu meziročně snížily.

V první kategorii, tedy mezi zeměmi, na které má terorismus „velmi vysoký“ dopad, je Afghánistán, Irák, Nigérie a Sýrie. Pořadí těchto zemí zůstalo stejné, jako v minulé zprávě. Ačkoliv v Afghánistánu a Nigérii počet útoků výrazně klesl, stále jde o jediné dvě země, kde loni v souvislosti s terorismem zemřelo více než 1000 lidí.

V druhé kategorii dopadu terorismu s označením „vysoký“ jsou zařazeny například Pákistán, Somálsko či Turecko, ale i turisticky oblíbený Egypt či Srí Lanka. Ze západních zemí se nejvýše, a to na 29. příčce, umístily Spojené státy americké, na které má terorismus podle dokumentu „střední“ dopad. Do stejné kategorie spadá také Británie (30.), Ukrajina (36.), Francie (38.), Rusko (39.) či Řecko (44.).

Zpráva upozorňuje i na fakt, že v souvislosti s nárůstem populismu a obecně politického násilí roste i počet teroristických útoků spáchaných pravicovými extremisty. Nárůst je znatelný především v západní Evropě, Severní Americe a v Oceánii, kam IEP počítá rovněž Austrálii a Nový Zéland. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl v uvedených regionech počet útoků o 250 procent, obětí těchto útoků je dokonce o přibližně 700 procent více. Celkem loni podle Indexu globálního terorismu 2020 pravicoví extremisté zabili 89 lidí, přičemž celková bilance obětí terorismu zde činila 108. Nejkrvavějším byl v tomto ohledu útok v novozélandském Christhurchi, kde pravicový radikál zabil 51 lidí a 49 dalších zranil.

Navzdory celkovému poklesu aktivit takzvaného Islámského státu (IS) na Blízkém východě a v severní Africe podnikly skupiny napojené na tuto teroristickou organizaci útoky ve 27 zemích. Rozmach zažívá IS především v subsaharské Africe.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay