Režim ochrany pracovních míst, takzvaný kurzarbeit, bude kvůli pandemii nemoci Covid-19 možné v Německu dočasně využívat místo jednoho až dva roky. Příslušný návrh schválil Spolkový sněm. V rámci kurzarbeitu stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou. Ministr práce Hubertus Heil v parlamentu prohlásil, že Německo letos na tuto pomoc vydalo 18 miliard eur (zhruba 474 miliard Kč).

Prodloužené ochranné opatření potrvá nejdéle do 31. prosince 2021. To znamená, že ten, který je na pomoc odkázán od letošního dubna ji bude moci dostávat až do konce nadcházejícího roku.

Němečtí zaměstnanci běžně dostávají ke snížené mzdě doplatek na úroveň až 60 procent výpadku čisté mzdy, v případě rodičů je to 67 procent. Ti, jejichž pracovní doba musela být snížena o více než polovinu, pobírají od čtvrtého měsíce 70 procent mzdy, rodiče pak 77 procent, a od sedmého měsíce 80 respektive 87 procent.

Vláda kurzarbeit podporuje jako hlavní pilíř ochrany pracovních míst, řada ekonomů a také liberální Svobodná demokratická strana ale nepovažují za nutné, aby stát po tak dlouhou dobu udržení zaměstnanosti financoval. Upozorňují přitom, že tento ochranný režim přispěje ke zvýšení rozpočtového schodku.

To uznává i ministr práce Heil. „Tento nástroj je opravdu velice drahý, ale masová nezaměstnanost by tuto zemi finančně a sociálně vyšla nesmírně draho,“ dodal.

Na kurzarbeitu jsou nyní závislé desítky tisíc firem a miliony zaměstnanců. Statistika hospodářského institutu Ifo za vrchol označuje květen, kdy kurzarbeitu využívalo 7,3 milionu lidí, následně začal tento počet klesat, v říjnu pomoc využilo skoro 3,3 milionu lidí.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay