NSZ představilo novou metodiku trestní odpovědnosti právnických osob
Počet trestně stíhaných právnických osob za posledních osm let překročil hranici dvou tisíc a 1340 případů se dostalo k soudu. Nejčastějším prohřeškem ve spektru trestné činnosti byla ve více než třech čtvrtinách majetková trestná činnost, jako jsou zkrácení či neodvedení daně, zkreslování informací o stavu hospodaření nebo podvod. V přehledu uložených trestů byl na prvním místě v 35 % zákaz činnosti a hned na druhém – v 29 % – peněžitý trest.
U příležitosti představení nového metodického materiálu NSZ i pro advokáty, který se týká právě trestní odpovědnosti právnických osob, to na neformálním online setkání s novináři řekl nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman.
„V případě sledování trestní odpovědnosti právnických osob určitě nejde o honbu za statistickými čísly, ale smyslem je spíš než stíhat, tak kultivovat podnikatelské prostředí, aby se v něm právnické osoby chovaly v souladu se zákonem. Institutu trestního stíhání právnických osob se užívá s rozmyslem a za to jsem rád,“ uvedl úvodem nejvyšší státní zástupce JUDr. Zeman.
V tomto kontextu také připomněl novelu trestního řádu platnou od 1. října letošního roku, která výrazně častěji dovoluje využít dohodu o vině a trestu, stejně jako peněžité tresty, a to i v souladu s Memorandem o součinnosti, které před dvěma lety podepsali zástupci NSZ a ČAK. Tento dokument stanovuje zásady, podle nichž by spolu měli komunikovat aktéři trestního procesu, státní zástupce a obhájce při jednání o tzv. odklonu anebo dohodě o vině a trestu.
I z aktuálně zveřejněných statistických dat NSZ je zřejmé, že dohod o vině a trestu přibývá, zatímco v roce 2017 byla jediná, o rok později jich bylo pět a v roce 2019 šest, za letošní první pololetí došlo již k devíti dohodám. „Naším cílem do budoucna je obecně uzavírat více dohod o vině a trestu, které by mohly výrazně zrychlit celé trestní řízení. Nikdo nechce právnické osoby likvidovat tím, že se budou dávat bezbřehé zákazy činnosti. Na druhé straně by měly nést odpovědnost a sankci pocítit,“ doplnil JUDr. Zeman.
Tomu by měla pomoci i právě vydaná nová, již třetí verze Metodiky NSZ 2020 k řešení prevence trestní odpovědnosti právnických osob, konkrétně jde o aplikaci paragrafu 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
„Primárně je metodika určena státním zástupcům, ale jako průvodce právní úpravou může sloužit i odborné veřejnosti – pracovníkům compliance v korporacích, nebo také advokátům,“ uvedl její spolutvůrce JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, a vyzdvihl zejména kapitolu, která zohledňuje vývoj aktuální české judikatury v této oblasti.
„Nová metodika se posunuje směrem k praktickému návodu, podává pomocnou ruku státním zástupcům, jak mají postupovat při hodnocení compliance systémů, a zároveň může inspirovat právnické osoby při tvorbě plně funkčních vnitřních opatření proti páchání trestné činnosti nebo k jejich zlepšování,“ doplnil analytik NSZ JUDr. Juraj Szabó, Ph.D., který má bohaté zkušenosti právě z korporátního sektoru.
Compliance management systémy, které mohou právnickou osobu zbavit trestní odpovědnosti, nabývají na významu. Pokud totiž právnická osoba „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu, zůstane trestní odpovědnost na konkrétním zaměstnanci či statutárním orgánu, který skutek v rámci činnosti právnické osoby spáchal. Právnická osoba se tak vyhne ztrátě své dobré pověsti, omezení obchodních kontraktů, možného vyloučení z účasti na veřejných zakázkách a dalším následkům.
Nejvyšší státní zastupitelství se při tvorbě metodiky inspirovalo v zámoří, ale našlo v ní vlastní přístup, který maximálně zohledňuje tuzemské podnikatelské prostředí.
Redakce AD
Foto: AD; NSZ