Bývalá veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., neuspěla u Ústavního soudu (ÚS) ve sporu o přístup ke stanoviskům policie a tajných služeb sloužícím Ministerstvu vnitra jako podklad při rozhodování o státním občanství. Podle ministerstva se jedná o utajované informace, proto je někdejší ombudsmance nezpřístupnilo v plném rozsahu. Anna Šabatová se tedy obrátila na ÚS s návrhem na zahájení kompetenčního řízení. Ten však její návrh odmítl.

Podle Mgr. Šabatové měl ÚS rozhodnout, že je oprávněna seznamovat se v plném rozsahu se všemi podklady, včetně stanovisek policie a zpravodajských služeb, která mohou obsahovat utajované informace. Podle ÚS ale jde o spor výkladový, nikoliv kompetenční. V daném typu řízení tedy soud nemohl vynést rozhodnutí.

V usnesení soudce zpravodaje JUDr. Pavla Rychetského, dr.h.c., stojí: „Jinak řečeno, po ÚS se nežádá, aby rozhodl, který orgán může žádat o předložení písemností. Ve skutečnosti je po něm požadován výklad, zda u některých požadovaných písemností je dána zákonná překážka bránící jejich předložení.“

Původní kauza se týkala podnětu cizinců, jejichž podnět obdržela ombudsmanka Šabatová v roce 2017 a kteří nezískali občanství kvůli možnému ohrožení bezpečnosti. Mgr. Šabatová se chtěla seznámit se stanovisky policie a tajných služeb, které se k žádosti o udělení občanství vyjádřily.

V případě, že jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, neúspěšný žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal. Rozhodnutí také nelze soudně přezkoumat, což v minulosti označil ÚS za legitimní opatření sledující bezpečnostní zájmy státu. Jak uvedla Anna Šabatová, bylo by vhodné, aby řízení včetně všech podkladových materiálů mohla přezkoumat alespoň ombudsmanka, a přinejmenším tak zjistit, zda Ministerstvo vnitra postupovalo podle zákona.

Ministerstvo konstatovalo, že ombudsmanka sice má právo seznamovat se s utajovanými informacemi všech stupňů, ovšem jen pokud to potřebuje nezbytně k výkonu své funkce, což prý není tento případ. Podle Šabatové vnitro nebylo oprávněno jakkoliv posuzovat, co potřebuje ombudsmanka ke své práci. Je prý absurdní, aby úřad jako subjekt kontrolovaný veřejnou ochránkyní práv sám definoval její kontrolní kompetence.

„Klíčovým civilizačním prvkem každého demokratického právního zřízení je právní jistota, že budou respektována nastavená pravidla,“ stálo mimo jiné v návrhu ombudsmanky na zahájení kompetenčního řízení.

Ústavní soud návrh Anny Šabatové odmítl pro nepříslušnost.

Text  návrhu je dostupný  ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay