Nedávno skončila kauza předbalené reorganizace internetového prodejce oblečení ZOOT. Reorganizační plán obsahoval mimo jiné inovativní právní řešení transformace podřízených dluhopisů a jejich vypořádání v rámci první emise zaknihovaných dluhopisů na českém trhu vydaných v rámci plnění reorganizačního plánu. Unikátní bylo také právní řešení pohledávek z komisí a zachování zákaznické základny internetového prodejce díky implementaci právních opatření v reorganizačním plánu. Tyto dva prvky byly přitom nezbytným předpokladem zachování provozu a úspěšného dokončení procesu reorganizace internetového prodejce.

V roce 2015 se daná společnost zařadila mezi nejrychleji rostoucí společnosti v Evropě. Ekonomický růst umožnil také expanzi na trhy mimo Českou republiku. Expanze a provoz společnosti byly financovány mimo jiné prostřednictvím bankovního financování a emisí dluhopisů. V roce 2016 a následně v roce 2017 vydala společnost dvě emise dluhopisů v celkovém objemu 230 milionů korun, z nichž druhá emise byla nabízena na veřejném trhu a obchodována na Burze cenných papírů Praha. Dluhopisy byly vydány jako nezajištěné a podřízené pohledávkám bankovních věřitelů.

Úpadek nemusí znamenat dlužníkův konec

V roce 2018 bylo hospodaření společnosti postiženo nejen sezonním výpadkem, ale také nástupem silné zahraniční konkurence, která se zaměřovala na stejný segment internetového prodeje. V této nelehké situaci se společnosti nepodařilo dohodnout na pokračování financování s bankovními věřiteli a byla nucena hledat řešení, jak svůj podnik udržet.

Z důvodu zhoršující se hospodářské situace se, při pokračujících jednáních s věřiteli a obchodními partnery a vyjednání strategie zachování provozu závodu, rozhodla pro podání návrhu na vyhlášení moratoria. Tomuto návrhu Městský soud v Praze vyhověl a moratorium bylo vyhlášeno na dobu tří měsíců. Ačkoli se společnost v době moratoria pokoušela dosáhnout stabilizace hospodaření, nedošlo k dostatečnému zlepšení, které by odvrátilo úpadek. Proto dlužník využil moratorium k přípravě a vyjednání předbaleného reorganizačního plánu. Společnosti se před koncem moratoria podařilo spolu s insolvenčním návrhem předložit návrh na povolení reorganizace a reorganizační plán, se kterým vyjádřila souhlas většina zajištěných a nezajištěných věřitelů. Městský soud v Praze následně povolil reorganizaci. Spolu s tím společnost zahájila důslednou restrukturalizaci provozu podniku a provedla obměnu vedení společnosti, když řízení podniku převzal v reorganizaci nový krizový management. Díky tomu mohla pokračovat v provozu závodu, generovat příjmy z obchodní činnosti, které pokrývaly nezbytné náklady nutné k provozu a uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených.

Pohledávky věřitelů a jejich řešení v rámci reorganizačního plánu

Do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé 215 pohledávek v celkové výši 788 milionů korun. Struktura věřitelů byla složena ze zajištěných i nezajištěných věřitelů, z vlastníků dluhopisů a komitentů, kteří měli pohledávky vzniklé na základě komisionářských smluv.

Specifické postavení v rámci reorganizace měly obzvláště pohledávky komitentů, kteří prostřednictvím dlužníka a jeho internetové platformy prodávali vlastní zboží. Podle ust. § 2464 odst. 2 o. z. totiž platí, že na pohledávku ze smlouvy, kterou komisionář pro komitenta uzavřel, se v poměru komitenta ke komisionáři nebo jeho věřiteli hledí jako na komitentovu pohledávku. Z komentářové literatury také vyplývá, že pohledávka věřitele komisionáře (pozn. – komisionářem byla daná společnost) se nestane součástí insolvenční podstaty komisionáře v případě jeho úpadku.

Tyto pohledávky tak představovaly zcela specifické pohledávky jak z důvodu své právní povahy, tak z důvodu odlišných hospodářských zájmů komitentů. Z těchto důvodů a díky absenci výslovné právní úpravy proto bylo s pohledávkami tohoto typu zacházeno analogicky jako s pohledávkami za majetkovou podstatou a pohledávkami jim postavenými na roveň, což byl přístup, který insolvenční soud aproboval v rámci řízení. S prioritním postavením těchto pohledávek počítal také znalecký posudek při kalkulaci míry uspokojení v rámci hypotetického konkursu. Pohledávky komitentů tak byly pohledávkami reorganizačním plánem nedotčené a byly vypořádány na základě dohod o splátkovém kalendáři.

Další specifickou skupinou věřitelů byli zákazníci společnosti, kteří měli možnost přihlásit své případné pohledávky spočívající v právu z titulu vad zboží dodaného před rozhodnutím o úpadku (např. vrácení zboží, nárok slevu apod.), s čímž se popravdě příliš nepočítalo. Aby nebyla dotčena zákaznická základna (zákaznická základna byla provozním předpokladem úspěšné reorganizace) a nebyly pochyby o tom, zda tato práva přežijí účinky reorganizačního plánu (§ 356 odst. 1 ins. zák.), reorganizační plán pohledávky zákazníků společnosti zařadil do samostatné skupiny věřitelů nedotčených reorganizačním plánem. Vzhledem k tomu, že společnost pokračovala v provozu svého závodu a veškeré nároky zákazníků byly řešeny v běžném režimu, potřeba domáhat se svých nároků prostřednictvím insolvenčního řízení zákazníkům nevznikla a žádný ze zákazníků pohledávku neuplatnil.

Reorganizační plán se vyjednával primárně se skupinou Natland a JS Credit, když dluhopisy byly vydány jako podřízené, a tedy bez hlasovacích práv (srov. § 51 odst. 4 ve spojení s § 172 ins. zák.). Tyto věřitelské skupiny disponovaly pohledávkami převyšujícími potřebné většiny ve smyslu § 148 odst. 2 ins. zák.

Zajištěnou pohledávku přihlásila společnost Company New, a. s., ze skupiny Natland, jejíž zajištění spočívalo v zástavních právech k pohledávkám, zásobám a ochranné známce ZOOT. Společnost Company New, a. s., se na základě reorganizačního plánu stala také vlastníkem dané společnosti, když došlo ke dni účinnosti reorganizačního plánu ke snížení základního kapitálu ZOOT, a. s., na nulu, a byl proveden standardní debt/equity swap.

Společnost Company New, a. s., dále poskytla společnosti příplatek mimo základní kapitál, který byl použit ke splacení načerpaného provozního úvěru, jenž byl poskytnut za účelem financování udržení provozu podniku po rozhodnutí o úpadku. Provozní úvěr byl uzavřen v souladu s § 41 ins. zák. formou úvěrového financování a prozatímní věřitelský výbor s uzavřením této smlouvy udělil souhlas podle § 58 odst. 2 písm. c) ins. zák.

Podstatnou část nezajištěných věřitelů tvořili dodavatelé společnosti, z nichž největší objem držela skupina JS Credit, která rovněž reorganizační plán podpořila. V rámci restrukturalizace pohledávek nezajištěných věřitelů došlo k prominutí části dluhů společnosti, změně vlastností přihlášených pohledávek a odkladu jejich splatnosti. Aby společnost zajistila co nejvyšší možné uspokojení, umožnila nezajištěným věřitelům zvolit, zda požadují okamžité uspokojení své pohledávky ve výši cca 2,42 % její přihlášené výše, nebo zda zvolí vyšší uspokojení s odloženou splatností na rok 2022, díky kterému mohou získat nejméně 9,68 % z výše přihlášené pohledávky. Většina věřitelů upřednostnila výchozí variantu 2,42 % a uspokojení bylo věřitelům vyplaceno v souladu s reorganizačním plánem. Větší věřitelé však zvolili vyšší uspokojení odložené v čase.

Vlastníci dluhopisů si zvolili společného zástupce vlastníků dluhopisů, který do insolvenčního řízení přihlásil pohledávky ze dvou emisí dluhopisů v celkové výši jistiny 230 milionů korun. Pohledávky vlastníků dluhopisů co do jistiny byly pohledávkami podřízenými pohledávkám bank (§ 172 ins. zák.), které byly později postoupeny na skupinu Natland. Jakkoli z pohledu insolvenčního řízení nebyla s podřízenými pohledávkami z dluhopisů spojena žádná hlasovací práva (§ 51 odst. 4 ins. zák.), šlo nepochybně o významnou skupinu nezajištěných věřitelů. Investor a zajištěný věřitel ze skupiny Natland souhlasil s tím, že i přes podřízenost dluhopisů a nesplnění právních předpokladů pro uspokojení věřitelů z dluhopisů v rámci insolvenčního řízení (neboť pohledávky nadřízených věřitelů nebyly zcela uspokojeny), budou mít vlastníci podřízených dluhopisů nárok na plnění podle reorganizačního plánu. V rámci reorganizačního plánu tak se souhlasem skupiny Natland došlo k zápočtu pohledávek z původních dvou emisí dluhopisů transformovaných reorganizačním plánem na běžné pohledávky proti emisnímu kursu nově vydaných dluhopisů. Nové dluhopisy byly vydány jako nezajištěné, nepodřízené, zaknihované dluhopisy s pevným ročním úrokovým výnosem ve výši 1,25 % p. a., s celkovou jmenovitou hodnotou emise 21 850 000 Kč a se splatností k 30. 9. 2022. S ohledem na výši emise nebyl vydáván prospekt v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. 6. 2017 o prospektu (i přes ust. § 358 odst. 1 ins. zák. se totiž obecné regulatorní požadavky aplikují i na proces reorganizace). Pro společnost bylo zajištěno zrušení i vydání nových dluhopisů ve spolupráci s administrátorem dluhopisů, a to přímým zápisem zrušení původních emisí a zápisem nové emise na účty vlastníků původních dluhopisů, což byl naprosto unikátní koncept řešení zvolený v součinnosti s Centrálním depozitářem cenných papírů.

Reorganizační plán v čase

Reorganizační plán byl spolu s insolvenčním návrhem a zprávou o reorganizačním plánu insolvenčnímu soudu předložen dne 30. 4. 2019. Po přezkumném jednání a zohlednění znaleckého posudku byla dne 31. 10. 2019 předložena jeho aktualizovaná verze. Dne 13. 3. 2020 schůze věřitelů přijala reorganizační plán a soud vydal usnesení, kterým reorganizační plán schválil, a reorganizační plán následně nabyl účinnosti dne 23. 3. 2020. Dlužník splnil reorganizační plán do měsíce, a to i přes výrazný zásah do provozu, který způsobily dopady pandemie koronaviru COVID-19 a souvisejících restriktivních vládních opatření.

Podstatné náležitosti reorganizačního plánu byly splněny dne 22. 4. 2020, což potvrdil insolvenční správce i věřitelský výbor. V návaznosti na tyto skutečnosti insolvenční soud v souladu s § 364 odst. 3 ins. zák. vydal usnesení, kterým splnění reorganizačního plánu vzal na vědomí, a reorganizace tím skončila.

Závěr

Reorganizace dané společnosti je vůbec první reorganizací v České republice, v rámci které došlo k emisi zaknihovaných dluhopisů, a v tomto ji lze považovat z právního pohledu za unikátní. Reorganizace byla novinkou i z pohledu právního řešení vypořádání komisí a zacházení se zákazníky retailového internetového prodejce.

Reorganizace této společnosti je ukázkovým případem toho, že když dlužníci včas a profesionálně reagují na úpadkovou situaci, včetně přijetí aktivních a razantních opatření na úrovni restrukturalizace provozu podniku, může být předbalená reorganizace tím pravým řešením pro záchranu podniku, který čelí úpadku či hrozícímu úpadku.

Mgr. Jiří Tomola je partnerem a advokátem v Dentons Europe CS LLP, organizační složka.

Mgr. Václav Žalud je advokátem na pozici counsel v Dentons Europe CS LLP, organizační složka.

Mgr. Diana Herdzinová je advokátní koncipientkou v Dentons Europe CS LLP, organizační složka.