Nejvyšší správní soud rozhodl dne 8. října 2020 o kasační stížnosti ve věci sp. zn. 6 As 171/2020 a zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové týkající se vyvlastnění pozemku v trase dálnice D 11 u Jaroměře. NSS dospěl k právnímu názoru, že ani pravomocné územní rozhodnutí nezbavuje vyvlastňovací úřad povinnosti posoudit, zda není možno účelu vyvlastnění, např. umístění dopravní stavby, dosáhnout jinak, bez dopadu do práv vlastníka pozemku a dalších osob, nebo s dopady menšími.

Městský úřad v Jaroměři odňal v roce 2019 vlastnické právo k pozemku o rozloze 1 161 m2 v okrese Náchod s tím, že je pozemku třeba ke stavbě silničního napojení na dálnici D 11. Rozhodnutí potvrdil královéhradecký krajský úřad, žalobu vlastníka pozemku zamítl krajský soud. I Nejvyšší správní soud sice řadu jeho námitek neuznal, nakonec však přesto posoudil kasační stížnost jako důvodnou.

Nejvyšší správní soud na rozdíl od krajského soudu dospěl k závěru, že správní orgány při svém rozhodování o vyvlastnění pozemku dostatečně neposoudily, zda je vyvlastnění pozemku pro stavbu dopravního napojení opravdu nezbytné, nebo zda je možné toto napojení vybudovat jinak. Tak, aby bylo funkční, nebyly jím nadmíru zatěžovány jiné veřejné zájmy, ale současně, aby byl minimalizován jeho dopad do práv vlastníka pozemku i dalších osob. Jen tak lze přitom vyhovět požadavkům, které pro vyvlastnění stanoví zákon a Listina základních práv a svobod.

„Žalovaný nedostatečně posoudil otázku nezbytnosti vyvlastnění, neboť nevyhodnotil, zda není možné místo vyvlastnění stěžovatelova pozemku využít jiné variantní řešení, které by při naplnění veřejného zájmu na realizaci dopravního napojení silnic I. třídy na dálnici D11 způsobilo menší zásah do práv dotčených osob“, uvedla soudkyně Nejvyššího správního soudu Sylva Šiškeová.

Podle Nejvyššího správního soudu není možné považovat nezbytnost vyvlastnění za prokázanou pouze s odkazem na existenci územního rozhodnutí pro navrhovanou podobu dopravního napojení. Územní řízení je totiž vydáváno pro takovou podobu stavby, jak si ji navrhl sám investor. Prokazuje tedy, že stavba je v této podobě možná, ne však, že jde o nejlepší možné řešení. V posuzované věci přitom vlastník pozemku již v průběhu správního řízení upozorňoval na to, že i Ředitelství silnic a dálnic, v jehož prospěch k vyvlastnění došlo, zvažovalo i taková řešení dopravního napojení, která by se jeho pozemku nedotkla.

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu i rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k dalšímu řízení. Krajský úřad musí opětovně posoudit, zda byly naplněny všechny podmínky pro vyvlastnění, jak je stanoví zákon. Nelze vyloučit, že správní orgány i po zvážení možných alternativ dospějí k závěru, že je nezbytné vyvlastnit právě stěžovatelův pozemek, bez takového posouzení však nelze rozhodnutí o vyvlastnění akceptovat.

Celý rozsudek zde.

Zdroj: NSS
Foto: Pixabay