Navzdory tomu, že se Česká republika snaží zefektivnit přijímáním nových zákonů boj proti korupci, má na tomto poli stále rezervy. Stojí to v prvním zhodnocení „vlády práva“ v zemích Evropské unie, vydané ve středu 30. září 2020 Evropskou komisí. Zpráva dále uvádí, že vážné nedostatky v dodržování principu právního státu mají především postkomunistické země Evropské unie – Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a již zmíněné Česko.

S ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot přišla Evropská komise vůbec poprvé. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení.

Na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotila EK čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.

Nejvážnější výhrady má EK k situaci v Maďarsku a v Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Rezervy v boji proti korupci nebo v pluralitě médií vidí unijní exekutiva například u Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovenska a České republiky. Ta má naproti tomu dobře hodnocenou nezávislost justice, kterou by podle Evropské komise mohly ještě zvýšit nově zaváděné normy.

„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. Podle Evropské komise jsou právě v těchto státech na místě “vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci.

Evropská komise zveřejnila zprávu pouze den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí „nemocnou demokracii“. Podle EK dnešní zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.

Komise podle dokumentu bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů. Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.

Česko má podle zprávy zákonný rámec boje proti korupci, jehož fungování se snaží zlepšit například povinností zveřejňovat podrobnosti o státních zakázkách či novým zákonem o nominacích do státních podniků. Přijetí dalších zákonů upravujících lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu je však podle komise odkládáno. Podle Bruselu také existují obavy, že „významné korupční případy nejsou vyšetřovány systematicky“.

Nezávislost a transparentnost českého soudnictví je podle dnes zveřejněné zprávy vnímána jako dobrá. Dále by ji podle komise mohla zlepšit řada v současnosti zaváděných reforem týkajících se státního zastupitelství či výběru soudců.

V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva EK. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní.

Občanská společnost v Česku funguje podle zprávy dobře, ačkoli zvláště nevládní organizace věnující se migraci a genderovým tématům čelí „rostoucí zášti některých částí společnosti a některých politických stran“.

Česko také patří k několika unijním státům, v nichž podle EK mohou občané narazit na překážky či prodlevy při získávání úředních informací, ačkoli svobodný přístup k nim zaručuje zákon.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay